Pravý fanoušek | BTS FF - Vmin ✓

|77|

„Promiň!" vyhrkne Tae. Ale místo toho, aby odešel, vstoupí a zavře za sebou dveře. S rudými tvářemi se svižně doobleču.

„Uhm, co jsi mi chtěl?" zeptám se ho a rozpačitě si prohrábnu vlasy. Jsem červený až za ušima a srdce mi buší, jako bych se díval do očí smrti. Ale já se jen koukám na špičky svých nohou a umírám stydlivostí.

Ne že bych měl ošklivé tělo nebo tak něco - dokonce bych řekl, že se na mně dá nějaký ten sval najít -, ale znervózňuje mě Taeho pohled, kterým mě nepokrytě skenuje.

„Ehem," odkašle si. „Tvoje máma tě volá na čaj, aby ti nevystydl... Ale na tom nezáleží."

„A-aha." Jimine, můžeš mi laskavě vysvětlit, proč koktáš?!

„Jiminie," osloví mě zdrobnělinou, jež mi od něj ani v nejmenším nevadí.

„Přede mnou se stydět nemusíš~," zavrní, „stejně bych tě tak jednoho dne viděl~." Tahle věta mě donutí zrudnout ještě víc.

Dojde ke mně, v očích mu tančí jiskřičky, které jsem u něj doposud neviděl. Jednu ruku mi obmotá kolem pasu a přitáhne si mé drobné tělo k sobě, tu druhou mi položí na zátylek a jemně mi zakloní hlavu, takže se mu dívám přímo do očí a ztrácím v nich rozum.