|95|

1.1K 146 23
                                    

Zpanikařím. Rozhlédnu se kolem sebe a rychle přemýšlím, kam se schovat. Zrak mi padne na otevřené okno. Dále nad skrýší již neuvažuji a bez rozmyslu vyskočím z okna. Není to ani metr, protože mám pokoj v přízemí.

Dopadnu na nohy do trávy a rozběhnu se k vysokému dřevěnému plotu zahrady. Hbitě jej přelezu, takže se ocitnu na pozemku naší stařičké sousedky. Nenápadně obejdu jejího roztomilého psa jakéhosi bojovného plemena a otevřenou brankou její zahrady vyběhnu na ulici z druhé strany domu.

Nevím, kam jít. Ale určitě nechci mezi lidi a chci mít klid. Chci se v klidu užírat svou naivitou.

Vydám se do nedalekého rozlehlého parku se spoustou stromů a tajemných zákoutí. I když sem chodívám odjakživa, ještě nikdy jsem ho celý neprozkoumal.

Nohy mě donesou až k dřevěné vyřezávané okrasné stavbě daleko od centra parku, kde se shromažďuje nejvíce lidí. Je to něco na způsob altánku s jednou dlouhou lavicí po obvodu vnitřku tohoto kulatého stavení. Zalezu si dovnitř, posadím se na tu lavici, kolena si přitáhnu k bradě, kterou na ně následně položím.

A až pak se dostaví moje slzy, které se brzy promění v srdceryvné vzlyky.

Pravý fanoušek | BTS FF - Vmin ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat