Pravý fanoušek | BTS FF - Vmin ✓

|Bonus|

(Jak se Jimin a Hobi dali dohromady)

Nevěřícně se dívám na Hoseoka s kyticí růží v rukou. Vlastně by na tom, že Hobi drží nějaké květiny, nebylo nic zvláštního, to zvláštní na tom je, že je se zářivým úsměvem podává mně.

„Č-čím jsem si je zasloužil?" zvednu obočí, ale svůj úsměv a nadšené jiskřičky v očích skrýt nedokážu. Vím, co to znamená, přečetl jsem si to v jeho nádherných očích, avšak chci to slyšet přímo z jeho rtů.

„Tím, že existuješ." Jeho úsměv se ještě rozšíří. „Jsi moje sluníčko a celý můj vesmír. Jsi to ty, kdo mě pokaždé byť jen svou přítomností nutí k tomu nejupřímnějšímu úsměvu. Jsi to ty, koho ve dne ani v noci nemůžu vyhnat z hlavy. Myslím, že jsem se do tebe zamiloval."

„Tohle bylo to nejhezčí, co mi kdo kdy řekl," vydechnu dojatě. Ani Taeho slova na mě nikdy takto nezapůsobila, a to vždy hýřil kreativitou a sladkými lžemi. A možná proto mě Hobi teď tak omámil. Ne fakt, asi na mě jdou mdloby.

„Chtěl jsem ti to říct dřív, ale bál jsem se, že na vztah nejsi připravený," poví Hoseok, ze kterého vyzařuje spousta lásky. Kytici si od něj šťastně převezmu a přivoním si. Přitom z Hobiho nespouštím oči.

„Jsem připravený - kašlat na Taeho, když mám tebe." Vrhnu se mu kolem krku a začnu ho mačkat v objetí.

Tohle byl ten nejromantičtější začátek vztahu, co jsem kdy zažil, a nemůžu si stěžovat. Protože Hobi je prostě Hobi.

xxxxx
Pokud vám poslední věty přijdou povědomé, máte u mě imaginární čokoládu.❤️

Jinak napadlo mě začít psát nějaký příběh s někým. Ano, myslím tím spolupráci. :D Takže pokud byste někdo měl zájem se mnou psát fanfikci (na můj profil), tak mi napište do zpráv.^^ Beru max. šest lidí, protože by to bylo jeden člověk = jeden člen BTS. c: A jen předem varuji - mám jistá kritéria a celkově jsem náročná, co se týče psaní. :3

A tímto oficiálně prohlašuju tuto fanfikci za ukončenou.✨