Část 6. -Sen

7 1 0
                                    

Probudím se v hřejivém náručí. Držel mě tak pevně, jako by se bál, že mu uteču.
,,Dobré ráno miláčku." pozdravil mě Tom.
,,Dobré." odpověděla jsem mu a potom jsme se políbili. Vstala jsem a šla do koupelny. Potom co jsem si udělala základní hygienu, jsem šla najít Toma. Byl v kuchyni a dělal wafle. Miluju wafle. Přišla jsem k němu ze zadu a objala ho. On se otočil a políbil mě. Potom dodělal snídani a my si pojedli. Seděla jsem mu na klíně a krmila ho.
,,Miluju tě." vypadlo z něj najednou.
,,Já tebe taky." odpověděla jsem mu.Cítila jsem se v bezpečí. Je to takový příjemný pocit, vědět že vás někdo miluje jako vy jeho.


Ok byl to jenom sen, ale bylo to zvlaštní. Proč se mi zdálo, že právě on miluje mě. Dále jsem se tím nezabývala a šla se připravit do školy. Po hygieně jsem si šla vybrat oblečení a běžela dolů na snídani. Danny už čekal s hotovým kafem. Vypila jsem kafe, snědla snídani a utíkala do školy.  Ale i když jsem si zakázala na to myslet, pořád se mi to přehrávalo v hlavě. Musím to někomu říct nebo se z toho zcvoknu. Před hlavním vchodem na mě čeká Zoe. Jdeme na záchody a tam jí všechno povím.
,,Co když ho miluješ?" no to je dobrá otázka.
,,No to nevím ale myslím že spíše ne."
,,Ve snech se nám většinou zdá, to co si přejeme." ale já si nepřeju, aby mě miloval. A nebo jo...?
,,Prosím Zoe nech me to napokoji, já to zapomenu a všechno bude jako dřív." přitom jsem věděla, že už nic nebude jako dřív. Na to se mi dostal až moc pod kůži.

Všechno bylo v pohodě. Nepotkala jsem ho na chodbě a zatím jsem s ním neměla žadnou hodinu. No, ale je tam to zatím. Teď máme francouštinu kterou máme společnou a jěště horší je to, že Zoe má španělštinu. Zvoní a já se musím rozloučit se Zoe a jít na tu prokletou hodinu. Vejdu do třídy a sedám si na své obvyklé místo uplně vzadu u okna. Potom vešel Tom a za ním Joe a Jack. Na Toma hned začala pokřikovat Amanda:,,Tomíku tady je místo, pojď si sednout ke mně." ale Tom jí uplně ignoroval. Obešel jí a mířil si to ke mně. Nevím proč šel tady, myslela jsem že mi chce jen něco říct, ale on si sednul na volnou židli.
,,Pročpak nejdeš ke své milované?" zeptala jsem se výsměšně.
,,Vždyť u ní jsem." jenom co to dořekl tak mi dal ruku kolem ramen. Nad tou větou jsem se pozastavila. Nevím jestli to myslel vážně nebo si ze mě dělal jenom srandu.
,,Já myslela že máš Amandu." jak jsem to dořekla, začal se smát a kývat hlavou na nesouhlas.
,,Já a Amanda? Tak to vážně nikdy." nic už jsem mu na to neřekla, protože začala hodina. Byla jsem v jeho blízkosti nesvá, nevěděla jsem co si mám myslet o tom co řekl a o tom snu. Tom na mě mluvil, ale já ho uplně ignorovala.
,,Haloo Meddie jsi v pohodě?"
,,J-jo chtěl si něco?"
,,No na něco jsem se tě ptal."
,,Promiň asi jsem neposlouchala."
,,No to jsem si všiml. Děje se něco?" zeptal se. Chtěla jsem mu to říct, jenže by se mi vysmál. Stejně by se nic nestalo, on přece není na vztahy.
,,Ne nic všechno je v pohodě." ne není.
,,No dobře," řekl a šlo na něm vidět že mi nevěří:,,Zpátky k otázce máš dneska čas?"
,,Dneska to nejde jdu do klubu."
,,Aha tak nic možná někdy jindy." v tu chvíli začalo zvonit a já se zvedla a odešla pryč. Zbytek vyučování jsem jakžtak přežila a odešla domů, kde jsem padla na postel a chtěla usnout jenže jsem se musela připravit do klubu.

_______________________________________________________

Takže ahoj lidi, já vím dlouho nic nevyšlo ale co ode mě čekáte. že. Spíše už by jste měli počítat s tím že nic nebude vycházet pravidelně a v čas. Takže už vám radši nic nebudu slibovat.
Takže doufám že jste si část užili i když byla o ničem. Prostě múza odešla daleko ode mě.

Bye Carol.


Unforgettable year of schoolKde žijí příběhy. Začni objevovat