Small Dominant (LarryTexting)

➡12. kapitola⬅

(Pustit písničku a počkat, než začne zpívat)

Louis

Jen jsem zakroutil hlavou. Slzy se mi začli upouštět z očí...... Jsem ubožák..... Naprostá nula.

„Lou, proč pláčeš?  To tě ty rány tak moc bolí?  "

V jeho očích se zračily nefalšované obavy.

Nic jsem na to neřekl a rovnou mu vpadl do objetí. Nejdřív strnule seděl, ale potom si mě k sobě přivinul. Já mu jako malé děcko brečel do prohlubně mezi krkem a ramenem.

„Šššš, to bude dobré. "

Chlácholil mě.

„Ne-bu-de."

Další nával pláče a vzlyků.

„Proč by nebylo?  Rány se zahojí. "

„J-j-izvy zůsta-nou. "

Brečel jsem dál, popravdě nemluvím o těch řezných ranách. Jizvy už tu jsou dávno a zůstanou navždy...

„Budeš se mazat mastičkou. "

Na to už jsem nic neřekl a pokračoval dál v histerickém pláči.

„Ne-nemám nik-oho. "

Harry už měl celé tričko od mých slz.

„Máš přece mě, já tu pro tebe vždy budu. "

Zvednul jsem hlavu a podíval se mu do očí. Modrá se propojila se zelenou a mě začali mravenčit konečky prstů.

„Přece jsem říkal, že se tě nevzdám. "

Řekl a naklonil se ke mě. Byli jsme od sebe jenom pár milimetrů.

„Nikdy."

Spojil naše rty v jedny. Byl to jemný polibek plný emocí. V břiše mi vybuchl motýlí ohňostroj. Kupodivu jsem se neodtáhl.

Po chvíli Harry jazykem požádal o vstup a já dovolil.... Ve  válku vybuchly i naše jazyky a já už teď věděl, že se těch růžových polštářků nemůžu nabažit. Jako kdyby s polibky odcházeli i všechny strasti a starosti.

Bohužel všechno jednou končí a teď tomu nebylo jinak.  Harry se odtáhnul,usmál a zahleděl se mi znova do očí. Bohužel jsem mu úsměv nemohl obětovat.

„H-harry... T-o nej-de. "

„Proč by nešlo? "

Smutek se nesnažil zakrýt.

„Jsi dí-tě. "

Už jsem jenom pobrekával, ale vzlyků jsem se nemohl zbavit.

„No a?  "

„Nejde t-to "

„Pořád máš tu stejnou výmluvu Louisi! Co je za problém?  "

Jako by byl učebnicový případ beznaděje.

Nic jsem neodpovídal.

„Proč?! "

„Protože se bojím! "

Už jsem o dál nemohl držet v sobě.

„Čeho prosimtě? "

„Že ztratím dalšího člověka na kterém mi záleží!"

Rozběhl jsem se do koupelny, kde jsem se zamkl a podél zdi sklouzl na zem.

Další pláč.....

Kolena jsem zkrčil k tělu a celém se o ně opřel.

Slané slzy si znova našly cestu na mé tváře.

„Louisi... Notak, otevři. Tohle jsem nechtěl. "

Harryho zoufalý hlas se ozýval bytem.

„Neplakej a otevři mi prosím. "

Nevzdával to.

„Prosím."

Šlo slyšet jak také sklouzl zády po zdi.

Ozvalo se cvaknutí zámku a já opatrně otevřel dveře. Harry se na mě díval uslzenýma očičkama.

Kleknul jsem si před něj, ruce mu položil na kolena a lehce se otřel o jeho rty. Navzájem jsme si vpadly do objetí a společně plakali.

👑👑👑👑👑👑👑👑👑👑👑👑👑
Ahoj, ahoj, ahoj 💕❤

Tak co říkáte na dnešní kapitolu? A první Kiss?   💕 Doufám, že to není tak strašná slátanima jak se zdá. 😅🙈💜

Připravuji pro vás novou povídku 🌹🙈 Která výjde až mi jedna slečna udělá cover 👑 Máte se na co těšit 💐🙈👬❤ Samozřejmě, že to bude Larryovka 💕

Tak zatím páčko 💘💗

#Larryisfuckingreal 👬💙💞

Kleopatrakuku