➡ 17. kapitola ⬅

2.1K 137 10
                                    

Ještě, než začneš číst, tak prosím klikni sem ➡Kleopatrakuku⬅ a podívej se na novou knížku info about my writing. 💞 Děkuju💗 Užij si čtení ❤

Louis

Do kufru jsem si zabalil poslední kousek oblečení co jsem měl připravený na posteli a malý kufřík zavřel.

Neuvěřitelně se těším, uvidím Liama... Liama Payne. Zase jsem musel uklidňovat své až moc rychle bušící srdce.

Poslouchám ho už od jeho první písničky Strip that down. Jeho hudba mě dokáže neuvěřitelně uvolnit. Vždy když si jí pustím, tak se cejtím jako na nadýchaném obláčku. Žádné starosti, žádné výčitky.... Nic.

„Už máš zabaleno? "

Kolem pasu mě z ničeho nic obejmuly dvě dlouhé a lehce svalnaté ruce.

„Umm, jo. "

Otočil jsem k němu hlavu a dal mu dětskou pusu.

„A kdy se ty budeš balit? "

Harry je u mě skoro pořád, dokonce tady občas i spí. Nestěžuju si, protože je tu bez něj až moc bolestivé ticho. Ale jeho rodiče se můžou zlobit, přece jenom ještě není dospělý.

„Mám zabaleno, cestou tam se jen stavím domů. "

Usmál se na mě a bradu si položil na mou hlavu.

„Nevadí tvým rodičům, že už nejsi tak často doma? "

Otočil jsem se na něj a z lehkým zamračením jsem se mu zahleděl do očí.

„Mamka je ráda, že tě mám a otec... tomu je to jedno. "

Smutný výraz skryl za falešný úsměv.

Harry se občas zmínil o jeho mamce, však o tátovi nikdy nepadlo ani slovo.

Možná se to nezdá, ale Harry je velmi komplikovaná osoba. Chvíli se chová jako dospělý vyrovnaný muž a později zase jako pětiletý kluk a nebo jako klasický úchylný teenager. Pořád jsem v sobě nenašel odvahu se ho na to zeptat. Kdo ví, jestli o tom vůbec ví. Třeba to tak nevnímá. Možná by jsme to s ním měl pořešit. Teď není úplně nejvhodnější chvíle, ale na to nebude nikdy. Jen doufám, že ho to nějak nerozhodí a nebo nenaštve. Každopádně využiju situace kdy je, dá se říct že při smyslech.

„Ummm... Harry? "

Přerušil jsem tichou chvíli, kdy jsme jen v obráceném obětí stáli a oba se topili ve vlastních zamotaných myšlenkách.

„J-jo? "

„M-můžu se tě na něco zeptat? "

Nervózně jsem si poškrabal zápěstí.

„Ty vždy. "

Zářivě se na mě usmál a oba jsme si sedli tváří v tvář na postel.

„C-co znamená ty tvé náhle změny..... um chování?"

Harrymu z tváře úsměv zmizel a já se začal proklínat, že jsem vůbec něco takového vytáhl.

„Doufal jsem, že si toho nevšimneš, ale bylo jasné, že to dřív nebo později přijde. "

Podrbal se na temeni hlavy a přemýšlel jak následující větu zformuluje.

„Schizofrenie."

Vymáčkl ze sebe.

Taky mě to mohlo napadnou a neptat se takhle přible.

„To mě mrzí. "

Obejmul jsem ho.

„T-o je v pohodě, jen mě prosimtě nelituj.... "

„Promiň."

Lehce jsem se od něj odtáhl.

„N-né to je v pohodě, beru prášky. J-jen nechci aby jsi mě bral jako narušenýho.. J-jsem normální. "

Hlas se mu klepal a tělo třáslo.

„Já vím, že jsi normální. "

Otočil jsem si jeho skloněnou hlavu k sobě a vášnivě ho políbil.

„Miluju tě. "

Z ničeho nic ze mě vypadlo mezi polibky.

Myslím, že víc než Harryho to překvapilo mě.....

💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝

Ahoj. Jak si užíváte prázdniny? Já skvěle, ale bohužel nejsem na wi-fi. Jinak bych vám chtěla oznámit, že na mém profilu vyjde nebo vyšla informační knížka a taky jednodílovka You and Niall. Rozhodně mi nezapomeňte napsat názor na tuto kapitolu. 💞💟

#Larryisfuckingreal👬👑🌈

@Kleopatrakuku

Small Dominant (LarryTexting)Kde žijí příběhy. Začni objevovat