Hater? Lover? (Severus SnapeXSirius Black)

7.

Sirius pov:

"Doufám, že budem spolu," pošeptal mi James do ucha. "Nebo s někým z party. Tak to má bejt, ne?"

"Nedělej, že neznáš Brumbála," zafuněl jsem zdeptaně. "Ten si vždycky vymyslí něco, co by nenapadlo ani mě."

"Až tak zlý to být nemůže."

Abychom si rozumněli, na začátku školního roku,jakmile byli zařazeni všichni prváci, a náš ředitel měl proslov, nezapomněl se zmínit o tom, že naše škola pojede na šestitýdenní pobyt na mudlovský internát, nebo cože to má být.

Upřímně jsem to vůbec nechápal. Prý tam nebudeme moct kouzlit, což by mi ale došlo i kdyby to neřekl, protože který idiot by kouzlil před mudly, pokavaď by to nebyli jeho rodiče? No jasně. Nikdo. Jenom Snape. Ale to už je trochu mimo.

Když se Brumbál postavil za svůj slavný pultík na proslovy, začal jsem si říkat -  ptát se sám sebe - jak jsem na  něco takového mohl zapomenout. Přeci jen šest týdnů je dlouhá doba. Od začátku května, což je zhruba za dva týdny. Jak jsem na to mohl zapomenout??

"Dnešní doba je plná kouzel a často jich máme kolem sebe tolik, že už je ani nerozeznáme od klasického chodu našeho světa," řekl Brumbál. Pozorně jsem poslouchal, aby mi neuniklo nic důležitého.

"A proto, jak jsem se na začátku tohoto školního roku zmiňoval, absolvují povinně všichni studenti pobyt v mudlovském prostředí absolutně - a toto slovo si pamatujte," pohlédl na mě, "neboť to po celou dobu pobytu bude něco jako vaše hymna -bez kouzel. Jistě si říkáte, že kouzlit nesmíte ani o prazdninách, kdy jste ve svých domovech s rodinami, ale věřte mi, že až se něco stane, nebudete  schopni svou situaci bez hůlky vyřešit."

Sálem se ozvalo hlasité mumlání a upřímně, já jsem se tomu ani trochu nedivil. To nám jako vážně seberou hůlky? Takovým mladým, většinou hezkým tvářím? Co když někde budeme umírat a nebudeme moct vyslat červené jiskry?

"Prosím o klid," pronesl Brumbál klidně a jakmile se všichni ztišili, pokračoval v monologu.

"Ano, tento program bude probíhat zcela bez hůlek a pokud možno, tak i bez kouzel. Ale myslím  že bych se měl dostat k instrukcím, neboť to byl také důvod, proč jsem vás svolal."

Ticho. Tak pozorní nikdy moji spolužáci nebyli, ale když už jsme u toho, zrovna já nejsem člověk, který by něco takového měl posuzovat.

"Intrukce jsou následující: do Londýna, kde nás naše ubytovny čekají, se dopravíme vlakem tak, jak jsme tuším všichni zvyklí.  Hůlky budete odevzdávat - ne, ne, bez obav, na konci toho kurzu vám budou vráceny - už při nástupu do soupravy."

Šest týdnů bez hůlky. Kdyby to byl jeden týden, ještě bych to snesl, ale takto to bude hrozná nuda.

"Při tomto odevzdávání dostane každý adresu své ubytovny, kde bude napsáno i číslo pokoje."

Takže to nakonec nebude jen jedna, ale budde jich víc. Tím lépe.

"Klíče, kterými se dostanete dovnitř a ven, budete dostávat až na individuálních místech. Také dostanete adresu síně, kde se budeme pravidelně scházet. S těmito věcmi budete po výstupu odkázáni každý sám na sebe. To bylo ode mne vše. Nezapomeňte se pořádně při - áh, vy se ptáte na dvojice, slečno Shakewoodová? Identitu svého spolubydlícího se dozvíte až na místech."

No super.