Poketale CZ

Ep.2 Kap.7 Ples

Samozřejmě, že jsem si nejdříve zašla do střediska a až teprve potom do své postele... Cestou jsem viděla, jak se nějaké televizní studio stěhuje do velkého sálu. A doprčic.... další kamery? Moc jsem to dál nesledovala a šla na pokoj. Překvapilo mě, že se všichni někam stěhují. ,,Kde si byla?" Zeptala se mě Marie. ,,Uh... pryč?" Pokrčila jsem rameny. ,,Super... pojď. Jdem se prevlíkat." ...coo??? Teď jsem šla do postele!!!! Umírám vyčerpáním! Radši jsem přikývla a vzala kufřík. Šli jsme přes velký sál, po schodech nahoru, doprava za roh a do nějaké místnosti, co vypadala, jako šatna. Kufřík jsem otevřela a v něm byli obě dvě naše šaty. Asi je přemístily... Převlékli jsme se a Marie se začala líčit. Náramek jsem si vážně nemusela sundávat... Já si rozpustila vlasy, které byly z neustálého nošení v copu vlnité. Marie se na mě trochu zamračeně podívala. ,,Co?" ,,...Ty jdeš takhle?" Když jsem přikývla, tak udělala Facepalm. ,,Posaď se." Kývla na židli vedle ní. Nechápala jsem, ale posadila se. ,,Zavři oči." ,,Proč-" Aby mě nezabila, tak jsem je zavřela. Cukla jsem, když mě začala malovat. Nic neříkala... po nějaké době to konečně řekla. ,,Otevři oči..." Otevřela jsem a podívala se na sebe do zrcadla. Málem mi přestalo fungovat normální vnímání... Zlatavé oční stíny.... jemná červená rťenka a růžové lička... Marie mě namalovala krásně. ,,Děkuji." Přikývla a začala malovat sebe. Nasadila jsem si šperky a Eevee zapletla do ocásku růžové a bílé perly na provázku, co jsem ještě našla pod šatama... Neptejte se mě prosím, jak se to tam objevilo... protože to netuším xd.

Byly jsme hotové. Teď by každou chvíli měl ples začít. Venku z pokébalů byli Eevee a Diancie. Mám trému. Co když něco pokazím? O můj Bože! To nemůžu dopustit... ,,Nervózní?" Zeptala se Marie. ,,Co? Ne...." ,,Jo. A já jsem ožralá. Tenhle obličej znám..." ,,Fajn... já... mám trému... nechci tam jít." ,,Ou... takže mám s tím pytlem odpadků tančit já? Na to.. zapomeň. Teď půjdeš po těch schodech, budeš se usmívat, zatančíš, udeláš ty přiblblé soutěže, nebo co to tam nachystali a budeš mít pokoj. Všechno bude dobrý." Já se usmála. ,,Super... a co když to zvořu?" Nad tím mávla rukou. ,,Prosím tě. Víš kolikrát se tohle už v televizi stalo? Na živo??? To nikoho nezajímá. Jestli už máš nějaký ten fan klub, tak ho nezklam tím, že tam nepřijdeš."

Náhodou... měla pravdu. Počkat.. neříkala to jen kvůli tomu, aby netačila se Sansem? ,,Tak jo. Zkusím to." ,,A potom se spolu vyfotíme a dáme to na Instagram, Facebook, Twitter a všechny stránky, na kterých se dá něco publikovat!" ,,Co?" ,,Ne... dělám si srandu. Na Facebook by to mohlo stačit." Začali jsme se smát. ,,No... tak jdeme?" Já přikývla. Eevee, Fletchinder a Diancie jsem vzala s sebou. Byla jsem... nervózní. Šli jsme chodbou ke schodišti, které bylo právě za rohem. Já za něj nakoukla... Byl už plný lidí.... Zpanikařila jsem. ,,Jay..." Teď by určitě řekla něco, jako: 'Ty máš takové štěstí, kterého vůbec nevyužíváš! Běž tam sama, nebo tě tam vlastnoručně dokopu!' To mi vykouzlilo na obličeji pobavený úsměv.

Polkla jsem a pomalu vyšla s Marií a našimi pokémony z poza rohu... po schodech dolů... ,,Podívejte! Už jde!" Řekl někdo ze sálu. Šeptal, ale tak hlasitě, že to snad šlo slyšet až ven... Já se trochu usmála. Proč řekl... už jde, když my dvě (s našimi pokémony) jdeme?? -_- nechápu to... vážně... Sešla jsem schody jak nejladněji to šlo. U nich stál Sans s širokým úsměvem a podával mi svou pravou ruku. Měl na sobě to černé sako, pod tím bílou košili, tmavě modrou kravatu, černé kalhoty a nablýskané boty. Já ji svou levou přijala a šli jsme do středu sálu s Marií a Michaelem. ,,Tančí se Waltz.." Řekl mi potichu Sans. Já přikývla. Hudba se rozehrála a my začali tančit... Taneční kroky mi šli dokonale... díky bohu, jo!! Bylo to úplně něco jiného, než tančit v teniskách a bez takových krásných šatů.

O několik vteřin lidi kolem nás začali tleskat a také se k nám připojili. Oddechla jsem si. Naši Pokémoni kolem nás vesele tancovali. Eevee tančila se Snoruntem a Diancie se Sneasel... ne není to divný... A Fletchinder tam nad námi poletovala s jinými létajícími typy pokémonů. Ten pocit když tančím... nevím, jak ho popsat... Hlavně mi to připomnělo ty zlaté časy, kdy jsem tančila se svou rodinou Just dance... moc jsme se u toho vždycky nasmáli. Hudba skončila. Některé páry stáli a dívali se na taneční páry, které právě teď skončily. Moc nám všem tleskali (tleskali ti, co skončili s tancem dříve...atd xd). A teď už jen Valčík... a potom nevím co... asi ty představení? To doufám, jelikož už teď jsem unavená.
...
...
Vyčerpaně jsem si sedla na jednu židli u stolu s občerstvením a na ex jsem vypila sklenici s pomerančovým džusem. A zázrakem jsem na sebe nic nevylila! ,,Vivi, tak jak to jde?" Zeptala se Diancie. ,,Báječně! Uff.... Jenom mě to trochu unavilo..." ,,Aha..." Usmála se na mě. ,,Taky mě to trochu vyčerpalo." Povídali jsme si spolu ještě o spoustě věcech na které v tu chvíli nebyl čas kvůli uváděči... Přeřadili souboje před představení... si ze mě děláte srandu ne? No.... tak jo... to bude rychlovka..
...........
Všem mým pokémonům se zvýšili úrovně. No a konečně vím, proč to předělali... Nevycházel jim časový plán na všechny vystoupení, takže pár lidí muselo vypadnout. Páni někteří lidi se vážně vztekali to jste měli vidět.. Taky tam nebyl ani jeden z mých spolubydlících, což mě překvapilo. Každopádně já byla až někde poslední, takže jsem si mohla za krásných vystoupení odpočinout. Hvězdicové meteority se mi jako obvykle povedly... Třpitkový vír taky super.. Fletchinder a její vrtule uspěli a ohňostroj byl ze všeho nejkrásnější. Všichni tleskali atd... no asi se to líbilo ... Odešla jsem z tanečního parketu. ,,Byli jste skvělí!" Řekla jsem svým pokémonům. Jelikož se to líbilo hodně lidem, dostala jsem 5x Ultra míčů xd a modrou stužku. #BeautyContest Šla jsem zpět do šatny, tam se převlékla do svého oblečení, nějakým ale vážně dobrým způsobem jsem si ty šaty poskládala do batohu společně se střevícema a ostatníma ozdobama, potichu šla na pokoj, kde jsem se osprchovala, převlékla se do pyžama a zalehla do postele.

Saving.... successful!

1021 slov

Takže ahoj po tak dlouhé době! >< Přiznávám, teď jsem se psaní tohoto příběhu vůbec nevěnovala... neřeknu proč, protože je to tajné. A ano... tato kapča je krátká, ale příští díl bude mnohem delší. Kde jsou ilustrace? No... Nemyslím si, že je to až tak dobrý nápad... já a kreslit ty šaty? Pff.... to bych si ani nedovolila.... zkazila bych Vám vaši dokonalou představu o nich... Ok prostě řečeno... Naprosto jsem se na to vykašlala... stačí? =) Fajn. Doufám, že se těšíte na další díl!