Soul Bearer ~ CZ

13. S(o)udový den

,,Donesl jsem ti kávu."

,,Jsi laskavý."

,,V Bibli to píšou taky, ale je fajn slyšet lichotky přímo face to face."

,,Jak dlouho bude ještě spát?"

,,Dokud se neprobudí."

,,Ha-ha. Od Krista bych sarkasmus nečekal. Jen doufám, že bude v pořádku."

,,To já také. Nechceš se pomodlit?"

,,Nechceš spálit Bibli?"

Smích.

Po očisteckém tichu to bylo jako poklad pro uši. Smysl otevřít oči. Začala jsem to zkoušet a dál poslouchala konverzaci mezi Luciferem a Ježíšem.

,,Jak jsi nás vůbec našel? Myslel jsem, že jsi zahrabaný v problematice supů."

,,Taky ano, ale volal mi Cháron. Zněl naléhavě, že mám neodkladně přijet. Bůh zůstal u zasedání a já se vydal zpátky. Cháron mi všechno pověděl, mezitím držel Michaela v limbu. Šel jsem vás hledat do Očistce a zbytek znáš."

Ticho.

,,Díky. Opravdu."

,,Ale není zač. Holt mám v krvi tahat všechny ze srač- Sam?"

Pootevřela jsem oči. Ježíš s Luciferem seděli na kraji postele, ve které jsem ležela. Lucifer mě chytil za ruku. Uvědomila jsem si, že až teď mám konečně svou podstatu pod kontrolou. Usmála jsem se.

,,Pořád mi dlužíte ten sud. Nemyslete si, že jsem na něj zapomněla," řekla jsem potichu zastřeným hlasem.

Zase se spolu uchechtli. V jejich smíchu znělo i cosi jako úleva a radost. Já cítila to samé.

,,Evansová, mimochodem já na váš slib k plesu také nezapomněl. Zvu i tebe. Ostatně jsi nás z toho dostal," otočil se na Ježíše.

,,Velmi si toho vážím, ale připiji si s vámi raději někde bokem. Nerad bych jako jediný svatý kazil atmosféru pekelné párty," mrknul na nás.

Lucifer přikývl a otočil se zpátky ke mně.

,,Jak se cítíte?"

,,Jako po Očistci. Ale mám otázku."

,,Ptejte se."

,,Kdo byl ten hezoun pod horou? "

,,Myslíte archanděla Metatrona?" vmísil se do toho Ježíš.

Metatron? To mi připomíná spíš jedenoho z Transformerů, než jednoho z archandělů. I přes to jsem kývla.

,,Nasměroval vás zpátky k nám."

,,Něco jako GPS?"

,,Něco jako GPS," zasmál se Lucifer.

,,A můžu mít ještě jednu otázku?"

,,Dneska klidně sto."

,,Nějaký speciální lék na očistecké vyčerpání tu nevedete?"

,,Ale jistě. 

,,Kávu přece," usmál se a podal mi kelímek s vanilkovým cappuccinem.

Sedmnáctý den v předpeklí – soud

Desky se dostaly k soudu. Všechny.

Bůh byl dobrý ,,člověk", akorát že byl přepracovaný, unavený (pravda, taky měl v té době nejspíš plnou hlavu supů), nestíhal řešit všechno kolem, a proto se spoléhal na Michaela, který toho zneužil ve svůj prospěch.