Daughter of the monster

9.Nový zmijozelský kamarád

,, Tak jak šlo rande? "

,, Bylo to skvělý, fakt! Byli jsme na pozemcích, Thomas přinesl košík s dekou a jídlem, takže jsme si udělali takový menší piknik. Víte, co myslím. Krmení jahodami s čokoládou... to bylo nejlepší." povzdychla si zasněně Caroline.

,, A chodíte spolu? "vyhrkla Lily.

,, Chodit? Ne, ne, myslím, že ne. Ani jeden se nechceme vázat. Chápeš,pár polibků, časem možná něco víc a konec. Jako můj první by asi šel, ale myslím, že ještě počkám. Aspoň rok, dva." zasmála se Car zcela uvolněně.

,, Ty chceš o to přijít ve dvanácti?" vypískla pobouřeně Evelyn, která byla jakýsi andílek celé party.

,, To nevím, ale nezapomínej, že v kouzelnickém světě to chodí jinak. V čistokrevných rodinách ti už při narození vyberou ženicha, před patnáctkou téměř všechny dívky ztratí panenství a v sedmnácti dokončí školu a provdají se. " pokrčila odevzdaně rameny.

,, To je příšerné!"vyhrkla plačtivě Lily myšlenky všech.

,, Ani ne, když seš tak vychovaná, zvykneš si."

,, Ty už máš taky vybraného manžela? "ozvala se Bibi.

,, Vlastně ne, nebo o tom aspoň nevím. Naši s Weasleyovi a Potterovi jsou sice čistokrevní, ale neuznávají povyšování se nad polovičními nebo mudlovskými kouzelníky.Také porušují některá nařízení, kterými se čistokrevní řídí. Proto je taky ostatní rody s čistou krví nemají moc v lásce ." vysvětlila Caroline.

,, Ale čistokrevní jdou vždy do Zmijozelu, ne?" špitla rozpačitá Evelyn.

,, To vlastně není pravda. Spoustu čistokrevných studentů je i v Havraspáru a Mrzimoru. V Nebelvíru jsem jen já, Sirius Black a James Potter. O nikom jiném nevím."

,, Ale jak to, že o nich nevím? " zeptala se zvědavě Lily.

,, Celá moje rodina chodila do Mrzimoru, a ač jsou to s Havraspárem a Nebelvírem skvělé koleje, většina čistokrevných se tím příliš nechlubí. "

,, Jak to, že jsi v Nebelvíru, když bys měla být v Mrzimoru?" přidala se Stephanie.

,, No... nevím, jak to bylo u vašeho zařazování, ale se mnou Moudrý klobouk chvíli mluvil. Říkal, že nejsem jako zbytek rodiny a svými vlastnostmi se prý hodím spíše do Nebelvíru, než Mrzimoru."

,, Se mnou taky mluvil. Bylo to divné."

,, A co ti říkal? " zeptali se všechny dívky unisimo.

Stephanie se zamyslela. Už už chtěla dívkám říci to, co jí tehdy předpověděl Moudrý klobouk, když se znenadání zasekla. Jakoby jí něco bránilo kamarádkám sdělit celou pravdu.

,, Já už ani nevím." vyhrkla rychle a zvedla se do stoje . Musí najít někoho, komu se nebude muset bát svěřit. Někoho, kdo jí porozumí a hlavně vysvětlí, co ty zvláštní řeči znamenají.

Zbytek děvčat se opět zapojil do diskuze, tentokrát o nejhezčích chlapcích na škole, takže se nepozorovaně rozešla ke dveřím. Prošla společenskou místností a na chodbě se opřela o zeď, po které sjela k zemi. Kdo by jí mohl pomoci?

,, Jsi v pohodě? "ozval se jí nad hlavou nejistý hlas.

Pomalu zvedla hlavu a pohlédla do onyxových očí chlapce s lehce mastnými černými vlasy.

,, Jo, jo, myslím, že jsem...teda... Já vlastně nevím." vykoktala ze sebe zcela zmateně a složila svou těžkou hlavu plnou myšlenek do dlaní.

,, Aha...noo... můžu ti nějak pomoci?" vyhrkl stydlivě a možná i s lehkým opovržením chlapec poté, co spatřil barvy její kravaty.

,, Já myslím, že ne. A hlavně nemá cenu nabízet pomoc někomu, komu ani upřímně pomoci nechceš." promluvila Stephanie, když se několikrát zhluboka nadechla.

Chlapec nad ní si ji chvíli zamyšleně prohlížel, načež se opřel o zeď a sjel do sedu vedle ní.

,,Už chvíli tě pozoruji. Jsi až příliš moudrá a lstivá na to, abys patřila do Nebelvíru, to vidím na první pohled. Co jsi zač? "

,, Tak to teda pěkně děkuju,stalkere. Hned je mi lépe. Jinak jestli se ptáš jak zní mé jméno, budeš na to muset jít mnohem slušnějším způsobem." ušklíbla se pomalu zapomínajíc na své předešlé problémy.

Černovláskovi se na tváři objevil pobavený výraz. Poté však zvážněl a začal se svým představením.

,, Ach odpusťte mi mou neomalenost, mylady. Smím být tak smělý a optat se na vaše jistě skvostné jméno? "odříkal s vážnou tváří a pohlédl Stephanie do očí. Ta se však místo očekávané odpovědi hlasitě rozesmála.
Její zvonivý smích se nesl dlouhou chodbou, odrážel se od stěn a jeho ozvěna se musela dostat až na druhou stranu hradu.

,, Ty jsi blázen." dostala ze sebe se smíchem.

,, A ty neumíš ocenit rozhovor na úrovni." odsekl jí naoko uraženě chlapec, kterému na bledé tváři pohrával lehký úšklebek.

,, Jsem Stephanie Pearsová. " natáhla k němu ruku.

,, Severus Snape."  potřásl si s ní.

Ještě chvilku tam tak tiše seděli, když je probral hlasitý křik.

,, CO SI JAKO MYSLÍŠ, ŽE TU DĚLÁŠ?!? "vykřikl vzteky rudý James Potter, který už dvojici nějakou tu chvilku poslouchal.

,, Sedím a povídám si se Stephanie." odbyl ho Severus.

,, Tady Stephanie je moje nejlepší kamarádka, která se rozhodně nemá zapotřebí paktovat s takovým prašivým zmijozelem, jako jsi ty." vyplyvl James a vraždil svého nepřítele pohledem.

,,A DOST!Myslím, že to, s kým se budu bavit, snad záleží na mně samotné!" ozvala se rozlícená Stephanie.

,, To ale neznamená, že se musíš paktovat s těmi hady. Vždyť jsou to ostudy Bradavic. " rozhodil James rukama neuvědomujíc si, jakou velkou chybu právě udělal.

,, Ostudy? To ty jsi jedna velká ostuda Pottere. Jsi tady pár dní, ale už si hraješ na krále školy. Prober se, jsi jen obyčejný nebelvírský prvák s přehnaně vysokým egem." vykřikl mu do tváře rozčilený Severus.

Odpovědí mu bylo chlapcovo zbrklé vyšvihnutí ruky vpřed k jeho obličeji a následné křupnutí jeho pokřiveného nosu, z něhož se okamžitě spustila krev.
James Potter spokojeně spustil ruku podél těla a bez zájmu o chlapce, který začal blednout více než je zdrávo, se otočil na svou nejlepší kamarádku.

,, Jdeš? " otázal se přátelsky a naprosto ignoroval mladíka, kterému se pomalu začaly podlamovat kolena a tudíž se musel opřít o nejbližší stěnu.

Stephanie nevěřícně zamrkala. To snad není možné.

,, To si snad ze mě děláš srandu,Jamesi Pottere, co ti dává právo uhodit svého spolužáka? To, že se se mnou baví a neodsuzuje mě, jak by to jistě jeho zmijozelští kamarádi udělali? "rozohnila se brunetka.

,, Stephanie..." zaprosil James, který si konečně uvědomil, co provedl.

,, Jdi mi z očí. "zakroutila smutně hlavou Stephanie, podepřela Severuse a společně se vydali na ošetřovnu.

Hluk, jenž doteď vyplňoval dlouho chodbu utichl a jediné, co mohli zdmi proplouvající duchové zaslechnout byl zrychlený dech mladého chlapce, kterému se po lítostí, a zároveň vztekem stažené tváří kutálelo několik jasně se třpytících slz.