Daughter of the monster

20.- Jamesova nenávist

Stephanie se vydala směrem ke stromu na kraji ulice, kde se vždy s Jamesem scházeli. Nedali si přesný čas, kdy se zase uvidí, ale byla si jistá, že jestli ji bude chtít najít, přijde přesně na toto místo.

Cestou se vesele pohupovala do rytmu písně, kterou si kosi prozpěvovali v korunách zahradních stromů. Usmívala se na svět před sebou a byla šťastná.

Temná, pomalu se k hroutící postava, jež se k ní blížila z druhé strany silnice ji ale z této šťastné euforie rychle probrala. Osoba na sobě měla černé, viditelně ošoupané oblečení a na stylu její chůze bylo jasně vidět, že je něco špatně.
Každým krokem se zadrhávala a Stephanie si byla jistá, že ještě pár metrů a zhroutí se k zemi, proto se jí vydala rychlým krokem naproti.

Zhruba deset metrů před osobou se však zastavila a tmavé zorničky se jí rozšířily poznáním. Vždyť to byl Severus!

Bez rozmyšlení se rozeběhla, co jí síly stačily. Když k němu doběhla, chlapec k ní zvedl kalné oči a ona ho bez váhání popadla do náručí. Až takhle blízcí si nikdy nebyli, ale když viděla to čiré zoufalství, jež se v jeho onyxových očích zračilo, nemohla jinak.

,, Seve, co se stalo? " vydechla po chvíli nepřestávajíce chlapce drtit v pevném objetí.

Chlapcovi zábrany, které mu vždy přikazovaly nedávat nijak své emoce najevo, se jako chatrné zdi zhroutily a zůstal zde jen samotný Severus, odhalený se svými pocity před celým světem a poprvé v životě žadonící o podporu, jíž se mu nikdy nedostávalo.
Proto jen sklopil oči k zemi a hrdelně vzlykl, přičemž nechal otravné slzy dále kanout po bledé tváři.

,, Když mi neřekneš, co se stalo, tak ti nedokážu nijak pomoci. " vzdychla Stephanie, již Severusovo zhroucení naprosto ohromilo.
Pouhé pousmátí na veřejnosti pro něj bylo neobvyklé, takže nyní, když před ní stál téměř emočně nahý, si nemohla pomoci k vykulenému pohledu.

,, Může-, můžeš mě prostě takhle ještě chvíli držet? " zavzlykal Severus a zabořil hlavu do dívčina krku.
Vdechoval její vůni a ke svému překvapení zjistil, že ho ta kombinace vanilky a levandule velmi účinně uklidňuje.

Jejich objetí trvalo ještě asi pět minut, než se Severus nakonec neochotně odtáhl. Pohlédl na dívku před sebou, které se v očích zračily tisíce otázek.

,, Matka zemřela. " vydechl a až když ta slova konečně vyslovil, teprve si uvědomil, že tohle není sen, je to pravda.
Jeho matka je mrtvá a Severus už nemůžu udělat nic, co by ji vzkřísilo.

Stephanie oněměla. Věděla, že Severus uz neměl otce a jeho matka byla vážně nemocná. Soucitně na chlapce pohlédla.

,, Moc mě to mrzí. "

,, Jo, mě taky."

Ani vteřinu déle se nerozmýšlela a popadla chlapcovu ruku. Poté se s ním za zády rozeběhla zpět k domu.

,, Vítej doma, Seve. "prohlásila, když svým rodičům oznámila, že tady Severus zůstane až do konce prázdnin.

A v ten den, když si u večeře povídal s jejími rodiči a sledoval její rozzářenou tvář si opravdu připadal, jako by byl doma.

***

James se rozešel směrem k mohutné lípě, jež už dlouhá léta sloužila jemu a Stephanie jako místo setkání, kde je nikdo nerušil.

Myslel si, že ho tam jeho kamarádka již bude vyhlížet, o to větší pak bylo jeho překvapení, když na něj pod stromem nikdo nečekal.

,, Anie? " zakřičel, zda-li ho nechce jen poškádlit a vyskočit zpoza stromu. Když však ani za ním nikoho nenašel, svraštil zmateně obočí.
Kde je?

Ještě chvíli nečinně stál, než se otočil a vydal ke Stephaninu domu. I kdyby nebyla doma, její rodiče mu určitě sdělí, kde se jejich dcera toulá.

Celou cestu k Pearsovým se mu v hlavě honili zmatené myšlenky, kde jen jeho Anie může být a co dělá, že ho u toho nechtěla.

Když konečně stanul před rodinným domkem, párkrát se zhluboka nadechl a následně odhodlaně zaklepal na dřevěné dveře.

,, Jamesi, copak potřebuješ? " dveře se otevřely a z nich vykoukla hlava paní Pearsové s přívětivým úsměvem na tváři.

,, Dobrý den, paní Pearsová-"

,, Holly. "opravila ho s úsměvem.

,,Jistě. Jen jsem se přišel zeptat, jestli je tu Stephanie."

,,Ale jistě, zlatíčko, hned ti ji zavolám. Zrovna šli se Severusem nahoru." usmála se na něj laskavě.

Jamesovi se šokem rozšířily oči. Snape je tady?

,,Co tady dělá Snape?" vypadlo z něj.

,,Ach Stephanie ho dneska přivedla domů. Byl na tom vážně špatně, bude teď do konce prázdnin u nás." povzdychla si soucitně žena.

,,Ja už budu asi muset jít, neříkejte Stephanie, že jsem tady byl, prosím." křikl ještě za Stephaninou maminkou James a rychlostí blesku utíkal co nejdál od domu Pearsových.

Nejdříve mu přebral Lily, teď se snaží i o Stephanie, ale to mu neprojde. James nyní nenáviděl Srabuse Snapea celým svým srdcem.

***

Stephanie se posadila na svou postel a poklepáním vedle sebe Severusovi naznačila, aby se posadil vedle ní.

,,Kam jsi vlastně šla, když jsi mě našla?" zeptal se Severus a ve Stephanie hrklo.
James! Úplně na něj zapomněla.

S vypísknutím se nahrnula ke stolku a naškrábala svému nejlepšímu příteli omluvný dopis, že toho má moc a dnes nedorazí.

,,Jamie, odnes to Jamesovi." přivolala svou malou hnědou sovičku a s úlevou jí zamávala, když s dopisem v zobáčku mířila k Jamesovu domu.

,,Hádám, že za Potterem." ušklíbl se kysele.

,,Ano,původně jsem šla za Jamesem,ale plány se mění a on to sám určitě chvíli vydrží." pokrčila rameny a snažila se přeslechnout jeho kousavý tón.

,,Proč jsi šel zrovna sem?'' vyslovila pak myšlenku,která jí dlouhou dobu trápila.,,Ani nevíš,kde bydlím."

,,Nešel jsem za tebou."snažil se Severus vyhnout odpovědi.

,,Tak kam?"nenechala se odbýt.

,,Nejdřív jsem šel za Lily, ale nebyla doma..." snažil se na době nedat znát, jak moc ho kamarádčina nepřítomnost, zrovna ve chvíli, kdy ji nejvíce potřeboval, ranila.

Stephanie se v oříškových očích mihlo poznání. Ačkoliv byl Severus jeden z nejsložitějších lidi, které za svůj život potkala, konečně se v něm naučila aspoň trochu číst. S velkým vděkem k tomu, kdo jí seslal tohoto chlapce do cesty se k Severusovi nahla a jeho strnulou postavu zabalila do vřelého medvědího objetí.

Taková dlouhá doba uplynula od poslední kapitoly. Konečně se mi povedlo něco sepsat, bohužel pravidelné vydávání očekávat stále nemůžete, je toho zkrátka moc, ale jak vidíte, snažím se.🤎Snad se vám kapitolka líbila.