Nikdo ti nebude ubližovat!

292 27 11
                                    

,,Bella je...?”
Mikey přes clonu slz nebyl schopný dokončit větu a pevně obejmul svého staršího bratra s červenou páskou. Raph ho konejšivě pohladil po krunýři a smutně se podíval na Leonarda a Donatella, kteří bojovali o můj život.
,,Já nevím Mikey. Donnie jí nenechá jen tak znovu odejít, ale vypadá to, jako kdyby ztratila touhu žít.”
Leo se starostlivě podíval na hodiny a opatrně položil Donniemu ruku na rameno.
,,Donnie... Už to jsou tři minuty co se jí zastavilo srdce. Musíš se smířit s tím, že Bella je...”
,,NE! Není mrtvá! Nechci jí znova ztratit.”
Pustil se do intenzivnější nepřímé masáže srdce a po tvářích mu nekontrolovatelně tekly slzy. Ozvalo se tlumené prasknutí z mého těla, ale srdce začalo samostatně fungovat. Paul už se na to nedokázal dívat.
,,Donatello, děláš si ze mě prdel? Před lety jsi jí zlomil srdce a teď jí lámeš žebra? Jsi jen přerostlá želva žijící v kanálech, která nemá šanci na normální život, takže jsi Belle ohleduplně poskytnul bezpečnou střechu nad hlavou aby byla v bezpečí před Trhačem. A v naprosté izolaci od lidí, bylo jen otázkou času než se do tebe zamilovala. Trhač jí změnil na mutanta a ty jsi jí potom přivedl do jiného stavu. A když zpátky získala svojí lidskou podobu a přišla o dítě, tak jsi se na ní vysral a nechal jí na ulici v bezvědomí daleko od rodného města! Jako kdyby nestačilo, že má kvůli tobě doživotní následky a dneska kvůli těm zvláštním snům málem umřela! Zalez zpátky do kanálu a přestaň Belle ničit život!”
Opatrně vzal moje bezvládné tělo a odnesl mě do koupelny, kde už byla napuštěná vana plná teplé vody. Jen se  ujistil, že mi hlava neklesne pod hladinu a vrátil se do pokoje, kde Donnie seděl na zemi s nepřítomným pohledem a slzy mu tekly proudem. Paul si začal užívat svojí převahu nad Donniem. Rukou pozvedl hlavu mutanta a jejich kůže tvořily zvláštní kontrast. Paulův odstín hořké čokolády byl výraznější než Donnieho odstín mátově zelené. Donatello se snažil ignorovat všechno, co bylo mířené na jeho osobu a soustředil se jen na jednu důležitou informaci.
,,J-jaké má doživotní následky?”
Paul mu vrazil pěstí do nosu.
,,To už není tvoje starost, protože Bella je součástí mojí rodiny. Chodil jsem jí uklidňovat, když dlouhé hodiny plakala do polštáře. Byl jsem u ní, když se v bolestech snažila nad sebou udržet kontrolu. Co jsi pro ní udělal za poslední čtyři roky? Ani jsi se nesnažil jí kontaktovat. Prostě jsi se s ní rozešel v dobré víře, že jí tím ochráníš. Bylo to tvoje rozhodnutí, tak teď poneseš následky. Bella už dávno není tvoje a v tvém vlastním zájmu ti doporučuju držet se od ní dál. Nechci aby si znova procházela tím obdobím, kdy se několikrát pokusila vzít si život. A teď všichni vypadněte!”
Leo pomohl mladšímu bratrovi postavit se na nohy a otočil se na Paula.
,,Jestli to dobře chápu, tak jí budeš lhát o tom co se stalo a řekneš jí spoustu dalších lží, jen aby se s tebou vrátila a opustila město?”
Ihned věděl, že jeho tušení bylo správné. Donnie si sundal svojí fialovou masku promáčenou od slz a tajně jí schoval pod postel s nadějí, že jí najdu jako první. Mikey si přestal kreslit a zmuchlaný kus papíru hodil pod postel v okamžiku, kdy se Paul nedíval. Mám v pokoji dost důkazů o jejich návštěvě.

Asi si dovedete představit ten šok, když usínáte v pohodlné posteli a probudíte se ve vaně o pět dní později. Prý jsem měla záchvat kvůli nějakému snu a upadla jsem do bezvědomí. V tom záchvatu jsem si pohmoždila žebra. Je zvláštní, že pohmožděná ruka z havárie letadla je v pořádku, ale při hlubokém nádechu mě pobolívá hrudník.
Paul si šel zařídit pár věcí před odletem a já se pustila do úklidu. Docela lituju Toma, jak může snášet doma takový prase. Naštěstí jsem zvyklá na horší bordel od Mikeyho. Jenže Mikey nikdy nenechává někde ležet nakousanou pizzu. Jako kdyby Paul věděl, že se mi zvedá žaludek při představě, že beru do pusy něco co někdo jiný už nakousal. Okousané části odříznu nožem a zbytek můžu sníst. To snad není možný, on hází věci i pod postel? Sevřelo se mi srdce při pohledu na kus fialové látky s otvory na oči. Na papíře ležícím vedle, byl v rychlosti nakreslený znak Hamato a pod obrázkem Mikeyho písmem napsáno: On ti lže! Co mi tím chce Mikey říct a proč mi o tom Paul neřekl?

Pod rouškou noci se vydávám na průzkum Trhačovi pevnosti. S trochou šikovnosti se vyhnu boji, najdu co hledám a ještě se stihnu vrátit do hotelu dřív než se vrátí Paul. Celá pevnost je jen minimálně hlídaná. Copak se Trhač přestal bát hrozícího nebezpečí? Povedlo se mi bez problémů dostat až do Stockmanovi laboratoře. Žádné stráže, žádní pěšáci, žádný poplach. Je to vážně dost podezdřelé. Po chvilce jsou všechna data z počítače překopírovaný na mém externím disku a je čas zmizet z tohoto doupěte zla, než mě někdo chytí. Během cesty ven slyším Trhačův drsný hlas, jak promlouvá k ostatním.
,,Dnes je to přesně rok od porážky mého úhlavního nepřítele a jeho žáků. Hamato Yoshi a všichni kdo kráčeli v jeho stopách jsou po smrti. New York je náš!”
Stockman, který byl pořád tou nechutnou mouchou, se svého vůdce opatrně zeptal.
,,Mistře Trhači, do města se vrátila ta holka co pomáhala želvám. Určitě bude plánovat pomstu. Co s ní uděláme?”
Trhač se hrozivě zasmál.
,,Vždyť je to jen vyděšená holka, která bez podpory svých zelených kamarádů uteče.  Není pro nás hrozbou a kdyby náhodou se rozhodla dělat problémy, tak se o ní pěšáci rychle postarají.”

Teď už mi naprosto nic nedává smysl. Jestli Foot clan před rokem opravdu zabil všechny z doupěte, tak co potom teda znamená ten vzkaz a Donnieho páska? Kdo pod postelí nechal ty věci? Příliš mnoho otázek a žádné odpovědi. Snad se brzo dozvím něco nového.
,,Bello, kde jsi byla! Proč jsis nevzala svůj telefon? Já jsem tady málem zešílel strachy, jestli se ti něco nestalo! Ty víš, že v noci vzrůstá aktivita foot clanu a v klidu si vyrazíš ven uprostřed noci po tak vážném zranění!”
Svoje poslední slova se snažil zakecat nějakým mumláním o zamlouvání druhé letenky a nějaké práci co si musel zařídit. K jeho smůle mi ta část se zraněním neunikla.
,,Já nevěděla že pohmožděná žebra patří mezi vážné zranění...”
Zaregistroval v mém hlase výhružný tón a o pár kroků couvnul zpět.
,,Máš pravdu, ty žebra nejsou pohmožděná, ale je to hojící se zlomenina. Měla by jsi ležet v posteli a nabrat zpátky ztracenou sílu. Vrátíš se do New Yorku až se plně uzdravíš. Teď je to tady pro tebe nebezpečné.”
,,O co ti vlastně jde Paule? Celé roky tě fascinuju jako nějaký úžasný vědecký experiment. Dovolila jsem ti udělat pár testů, které mi hodně pomohly přijmout se takovou jaká jsem. Díky tobě jsem zjistila, že moje změna je trvalá. Jenže pořád jsem člověk a nejsem nějaká věc na zkoumání! Takže si laskavě sedni na prdel a řekni mi kurva co se tady stalo!”
S posledním slovem mu před očima držím moje dva důkazy co mám. Paul se poslušně posadil na postel, protože nechtěl abych byla naštvaná ještě víc. Moje zastrašovací technika zabrala a on začal vyprávět. Nejdřív pár věcí zamlčel, ale postupně z něj všechno vylezlo. Moje sebekontrola se houpala na tenkém provázku.
,,Něco ti řeknu! Moje láska k Donniemu nevznikla protože jsem byla izolovaná od normálního světa. Vznikla, protože byl mojí oporou a nikdy mi nelhal. Ztráta syna pro něj byla možná ještě těžší než pro mě a opustil mě abych byla před Trhačem v bezpečí. Nikdo nebude hledat po celém kontinentu jednu malou holku. Kdybych zůstala tenkrát tady, tak by si Trhač přál mojí hlavu na zlatém podnose a byla bych jen nevýznamným jménem na jeho krvavém seznamu. Ale ty jsi mi lhal! A ještě k tomu jsi praštil Donnieho!”

Teenage Mutant Ninja Turtles: Pátý NinjaKde žijí příběhy. Začni objevovat