Teenage Mutant Ninja Turtles: Pátý Ninja

Skrytá pravda ve snech

Ležím vedle něj s hlavou položenou na jeho hrudi a poslouchám zvuky jeho srdce. Dýchá pomalu a jeho čokoládově hnědé oči sledují noční oblohu plnou hvězd. ,,Padá hvězda, něco si přej lásko.“ Zašeptal tak sladce a já zvedla hlavu abych se mohla dívat jak zavřel oči a něco si přál. Po chvilce upřel svůj pohled na mě a trochu zklamaně se zeptal, proč jsem si nic nepřála. ,,Proč bych si měla něco přát, když to jedinné co si přeju mám teď u sebe?“

Probouzím se úplně zmatená. Venku se stmívá a mě došlo, že jsem si šla ještě na pár hodin lehnout, abych v noci vydržela být vzhůru. Asi za to mohla ta Mikeyho prokletá písnička. Nejdřív jsem kvůli tomu nemohla usnout a pak se mi zdál tenhle sen. Rychle se opláchnu studenou vodou ze studny, obléknu si tmavé sportovní tepláky a černé tričko s dlouhým rukávem a vyrážím k tomu domu, kde jsem se naposledy s Donatellem rozloučila. Musím si přiznat, že se na to setkání docela těším a není to způsebené tím snem...alespoň doufám že ne. Myslela jsem, že tu budu první, když přijdu před desátou hodinou, ale už tu čekal a usmíval se. Oči mu zajiskřily radostí, když mě uviděl.
,,Bello, ty jsi vážně přišla.“
,,Děkuju za nedostatek důvěry Donatello. Byla jsem zvědavá, jak asi probíhá taková noční hlídka a něco si se mnou chtěl probrat. Navíc jsem slíbila, že tu budu a já svoje slovo držím.“
Posadil se na rovnou střechu a poklepal vedle sebe ať ho následuju. On sleduje noční život ve městě a já tajně sleduju jeho. Z minulého setkání vím, že jeho světle zelená kůže je suchá a chladnější než moje. Taky mu chybí jeden přední zub, o který asi přišel v nějakém boji. Zajímají mě jeho zvláštní prsty na rukou. Vypadá to, jako kdyby se ukazováček s prostředníčkem a prsteníček s malíčkem spojily, aby utvořily jeden prst. Musím se potichu zasmát, protože když na někoho ukáže, míří na něj tím prostředním prstem a vypadá to, jako kdyby na něj ukazoval určité gesto. Donnie se na mě po očku podíval a neuniklo mu, že si ho důkladně prohlížím. Za pár minut se role vyměnily. Já zamyšleně sleduju co se děje ve městě a cítím na sobě jeho zvědavý pohled. Vlastně se tomu ani nedivím. Oba se snažíme toho druhého nějakým způsobem poznat. Co si o mě asi myslí?
,,Ehm, tak o čem si se mnou chtěl mluvit?“
Zatvářil se, jako kdyby se mu do toho moc nechtělo. Zkouším hádat.
,,Týká se to mě?“
Smutně sklonil oči k zemi a mlčel, takže mám asi pravdu. Otočím se k němu a dám mu ruku na rameno. Překvapeně vzhlédne a jeho oči se lesknou, jako kdyby zadržoval slzu. Tiše zašeptal.
,,Přísahal jsem si, že tě před Trhačem ochráním.“
,,Ochráníš mě jen tehdy, když mi řekneš co mi hrozí. Prosím Donnie.“
,,Zjistil jsem, že ta ztracená věc je mutagen. To je ta látka, která nás proměnila. Trhač přijmul tebe jako náhradu za ukradenou věc, ale udělal na Johna podraz a koupil si mutagen zpátky. Bojím se že ho na tobě chce otestovat.“
Vezmu si mojí vlastnoručně vyrobenou tyč a potřebuju tu informaci rozdýchat. Takže Trhač mě chce nechat zmutovat a já nemám šanci se mu ubránit.
,,Jaký účinek by měl mutagen na mě?“
,,To nikdo bohužel neví. Našeho mistra změnil na obří krysu, ale setkal jsem se i s obří mluvící rostlinou, inteligentní opicí nebo hromadou kyseliny plnou lidských orgánů. Trhač změnil svoje poskoky v děsivě vypadajícího psa, rybu s robotickýma nohama a jako vědec pro něj pracuje chápek zmutovaný v mouchu...To jsem asi říkat neměl.“
Zarazil se když viděl můj vyděšený pohled. Jemně mi položil obě ruce na ramena. Musel cítit jak se třesu strachy.
,,Bello, já nedopustím aby se to stalo. Ochráním tě před Trhačem.“
Znělo to tak přesvědčivě, že mi to dodalo pocit jistoty a bezpečí. Díval se mi do očí s takovým zvláštně uklidňujícím pohledem, při kterém můj strach odplouval někam daleko.
,,Jak mě chceš ochránit? Moje životnost v boji je asi pět vteřin.“
Chvilku uvažoval nad řešením.
,,Budeme muset dávat na tebe pozor. Promluvím si s bratry a budeš chodit na noční hlídky s námi. Další hlidku bude mít Mikey a já mezitím poprosím našeho senseie, jestli by jsi mohla zůstat u nás.“
,,Ale já nechci zůstat u vás!“
,,Jen prozatím, než se to nejhorší přežene. Prosím Bello, chci abys byla v bezpečí.“
,,Dobře.“