Anděl

176 4 0
                                    

Ahoj, omlouvám se že jsem dlouho nic nevydala, ale měla jsem hodně špatné období. Poslední dobou hodně přemýšlím a myšlenky se mi skládají v hlavě jako puzzle a já potřebuju, aby se z té hlavy dostaly. Proto jsem se rozhodla udělal tento "příběh". Takovou složku, ve které se s vámi budu dělit o své myšlenky a vzpomínky. Některé budou smutné, ale některé třeba i veselé. To závisí jen a jen na mně.

Přidávám k "myšlence" i písničku, kterou si prosím pusťte, až budete číst. Dodá to na efektu.

...Není den, kdy bych si na tebe nevzpomněla. Každý předmět, každé místo mi tě připomíná. Při jakékoliv činnosti nemyslím na nic jiného. A když spím, zdají se mi o tobě sny, takže můžu říct že na tebe myslím pořád.

Stále je to hodně těžké.. nechápu, jak se jeden hezký den může změnit v peklo... Stala se jedna nehoda a...my o tebe přišli. Celou noc jsem se modlila..aby ti Bůh dal šanci na život. Přála jsem si..abys bojovala a věřila jsem tomu, že zvítězíš, ale...neměla jsi tolik sil...
Pořád si to nechci přiznat..nemůžu tomu uvěřit..tomu, že tu nejsi.

Neznaly jsme se dlouho, ale i přesto jsem si tě oblíbila. Na ten den, kdy jsem tě poznala, nikdy nezapomenu! Byla jsi tak strašně moc pozitivní člověk..byla jsi tak krásná..a tolik si toho dokázala. Stala ses mým vzorem.

Pamatuju si, jak jsme u vás snídali a ty jsi přišla do místnosti. Byla si celá usměvavá a zářila si jako sluníčko. Byla si po ránu plná energie. Díky tobě, jsem se celý den usmívala a měla dobrou náladu. Takovou si tě budu pamatovat navždy....

Řidič.. tvůj brácha...si to hodně vyčítá.. měl tě strašně rád..nebála bych se říct, že tě miloval. Dobře, potřeboval, aby ho někdo trochu potrestal, ale...tohle bylo hodně... o sestru přijít neměl.

Byli jste si tak strašně podobní, oba jste mi dokázali zlepšit den...jen... ty jsi byla rozumnější..

Když jsem si myslela, že už to nemůže být horší, tak jsem přišla i o osobu, kterou jsem milovala nejvíc na světě... o tvého bratra...no..vlastně ho pořád miluju. Myslela jsem, že to spolu zvládneme, ale on to viděl asi jinak. Bojím se o něj..bojím se že se mu něco stane. Tak nám ho prosím hlídej tam ze shora. A dej na něj pozor, jsi jeho anděl strážný...

Petr (je to vymyšlené jméno, nechtěla jsem psát jeho opravdové), je na tom špatně. Stále tě miluje.. Držíme se navzájem, protože jsme na tom tak nějak stejně. No...i když...moc se nám to nevede..to asi vidíš. Promiň mi to.. takhle jsem to nechtěla.

Já.. chtěla jsem ti toho ještě tolik říct..a poděkovat ti za všechny zážitky, rady a za krásné chvíle s tebou. Sice už tu nejsi, ale v mém srdíčku sis udělala své místečko, které tam NAVŽDY bude a v něm ty...navždy si tě budu pamatovat takovou, jaká si byla..chybíš mi!...

ThoughtsKde žijí příběhy. Začni objevovat