Sny se asi neplní podle toho, jak by člověk chtěl. A ty jsi zničil všechny mé sny s tebou. Kde se v tobě vzal ten chlad? Myslela jsem, že pro tebe to něco znamenalo, ale každým dnem mám pocit, jako by to byla chyba. Co si o tom mám myslet? Jednou mě držíš v objetí a pak je pro tebe těžké mě pozdravit. Od kdy jsi takový? Kde je ten kluk, který dělá první kroky? Který by holce neublížil? Ten se mi líbil o mnoho více.
Nechápu tě.
Nechápu celou tuhle situaci.
Jak to mám sakra brát? Chtěl si mi jen ublížit? Nebo v čem je problém?
Měla jsem pocit, že se mi vrátilo štěstí. No...celkem jsem se spletla. Odešlo tak rychle, jak přišlo.
Mám na tebe zapomenout?
Už kvůli tobě nechci brečet.
Ale nedokážu se od tebe držet dál.
Nebudu se držet dál!
Proč tě mám plnou hlavu?
Proč na tebe nemůžu ani na minutu zapomenout?
Snažím se pochopit celou tuhle zatracenou situaci, ale na nic nepřicházím.
Proč ses v ten večer tak moc zajímal a pak zas ne? Mně s tebou bylo dobře. Ani nevíš jak moc. Stále mám nás dva v hlavě. Tvůj úsměv, tvé oči, tvé doteky, tvé polibky.
Řekni mi jak to je. Jak si to myslel. Co to znamenalo.
Chci rozluštit tuhle hádanku, která mi nedá spát. Když stále ve snech vidím tebe.
A já tě potřebuju.
Tak moc.
Ty dáváš mému srdci štěstí a naději. Naději v lepší život. Díky tobě se dokážu usmívat. Díky tobě dokážu myslet pozitivně.
Já na tohle tak dlouho čekala. A teď si to nenechám vzít. Nevzdám se toho. Nevzdám se tebe.
Jedna vteřina dokázala změnit vše. Můj pohled na sebe samotnou.
Protože ty přinášíš jiný druh mě. Takový, který sama neznám. Ale.. líbí se mi.
Vždy, když tě vidím, ztratím se. V tu chvíli, jako by svět zamrzl a byli jsme ti sami dva.
Myslela jsem že jsem tohle všechno poznala. Našla lásku, ale mýlila jsem se.
A teď jsme tady a jsme volní.
A já za tebe budu bojovat.
