Proč toto?! 1.díl {FF-LouisTomlinson}

2 - Debka jak...

Zalezla jsem k sobě na půdu a zamkla se. Došla jsem k posteli a padla na ni.

Zapla jsem si na mobilu hudbu, dala jsem si tam svůj relaxační mix a zadívala se do stropu. Napadlo mě, co je to za práci?

Zamyslela jsem se co bych mohla dělat... napadlo mě spousta věcí... Asistentka Orlanda Blooma (herce), pomocnice v nějaké velmi známé firmě, asistenka nějakého sexy chlápka co vede svojí vlastní firmu... prostě hodně věcí...

Teď jsem měla docela chuť vypadnout z domu a jít si zajezdit na koni, i když jsem na něm nikdy neseděla. Dobře seděla, ale jako malá na pouti, kdy sem do těhle kobyl byla totální cvok a byla sem ráda, že je vidim na každym kroku...

Přemýšlela jsem jaké to může být jet na koni... nikdy sem nejela rychleji než v krku a to sem se o ně jako nezajímala, ale když sem měla náladu, přemýšlela jsem snad nad vším co mě napadlo, nebo mi přelítlo před nosem...

Vzdychla jsem a dívala se do stropu.

Někdo zaklepal, ale já to ignorovala.

,,Eleanor? To jsem já Josh...“

Rychle jsem vstala a šla mu otevřit, odemkla jsem a skočila zpátky do postele. Josh vešel a hned zavřel. Rozhlídl se po mém pokoji a šel pomalu k mojí posteli.

,,Máš to tu hezky udělaný...“ usmál se na mě.

,,Díky... moje návrhy.“ řekla jsem pyšně a dala si ruce za hlavu.

,,Fakt super...“ řekla s úsměvem a sedl si ke mně na postel.

,,Co chceš?“

,,Vyhazuješ mě?“

,,Jen se ptám...“

,,Přišel jsem si s tebou pokecat..“

,,Jasně...“

,,Hele El, nejseš to ty, co se děje?“

,,Máma? Jasný, všechno mi je jasný...“

,,To taky... hele seš jiná než si tě pomatuju.“

,,Lidi se měněj...“

,,Ale né tak jako ty...“

,,Ale jo a i víc...“

,,El... co se děje?“

,,Mám depku kvůli práci...“

,,Práci nebo pohovoru..?“

,,Obojímu...“

,,Co se děje? Ty a práce? Vždyť ty pracuješ furt...“

,,Jasně, furt...“

,,Jo, když si na to vzpomenu makala si od odpoledne do osmi a vydělávala sis dost.“

,,Jenže to je minulost a přítomnost je taková, že nemůžu najít žádnou dobře placenou práci k něčemu co sem se vyučila.“

,,A co ten pohovor?“

,,Nevim co je to za práci, ale ptali se mě na školu a práci v zahraničí, zkušenosti atd...“

,,To vypadá nadějně...“

,,Neutahuj si...“

,,Neutahuju si... hele El... ještě dneska odjíždím za rodinu...“

,,Jo? Rodina?“

,,Jo...“

,,Kdo?“

,,Žena, krásná Emily, dvojčata, holky... Daisy a Carla a malej klučík, dvou letej... říkáme mu Devil, ale jinak se jmenuje Luis.“

,,Hezký, alespoň, máš rodinu a lásku...“

,,No hele, ani máma o tom neví a byl bych rád kdybys jí t neřekla...“

,,Jsou nevlastní?“

,,Ne... ale my se s Emily nevzali.. svatbu máme už naplánovanou akorád datum... řekl sem mámě že svatba už byla když musela bejt doma s Georgem, tak mě neprozraď jasný...“

,,Nejsem drbna...“

,,Díky sestřičko...“

Později jsem ležela u sebe sama. Josh musel jet domu za svou snoubenkou a svými dětmi. Ráda jsem ho viděla a už se mi zase stýská... chtěla bych ho tu dýl, ale nemůžu... m rodinu a já se k němu vnucovat nechci...

Z myšlenek mě vytrhl mobil...

,,Ahoj...“

,,Ahoj, jdeš na longboard?“

,,Jasně, čekej před barákem...“