6 - Proč?

489 29 0
                                    

,,To snad není možný!“

Chodila sem po pokoji sem a tam a nemohla tomu uvěřit! Ian s Paulem mi fakt zařídili práci a fakt všem rozhlásili, že sem Louisova příbuzná! To ne! To je sen! Moje vnitřní já bylo na tom stejně.

,,Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne!“ pomalu sem křičela po pokoji a snažila se uklidnit.

Ach ne! Du do cvičáku, abych se uklidnila! Jinak se tam fakt zblásdnim. Nuda! Ty vole! Tohle není normal! Jak mi to mohla máma udělat? Ach jo to ne... ne... ne... ne... ne... ne... ne...ne... ne....

Ne! To ne! Musí to bejt omyl anebo fakt strašná noční můra!!!! Bože ne!! Ne Tomlinson! Né One Direction! Vždyť je skoro nesnášíš! Ne! Ne! NE! NE! NE! NE! NE! NE! Ach jo!!!!

Mezitím sem došla s batohem do cvičáku a zaplatila si dvě hodiny.

Zašla jsem do šatny a převlékla se. Hodila sem na sebe kraťasy nad kolena, tričko nad pupik a vlasy si dala do culíku. Věci jsem si dala do skříňky a šla. Chvíli jsem tamběhala na pásu, ale to mě pak přestalo bavit... šla jsem si zazvedat činky a je fakt že to mi pomohlo. Dala sem si velkou dávku a pořádně se u toho zapotila. Nandala jsem si asi třicet kilo a lehký to fakt nebylo... ale dobrý bylo, že sem si... prostě se mi zvětšili svaly.

Procházela jsem si to tam a přemýšlela na co jít. Nakonec sem zašla na fitnes s Emily. Cvičení na míčích. Mosty a různý triky... pak sem si zašla i k Janottenovi, aby měla pevný břicho.. zrovna jeho půl hodinová lekce začínala. Kliky, sedo lehy, prkno, dřepy... než sem odešla tak mi ještě řekl, že mám dobrou postavu na to jak sem mladá a že mi za chvíli budou růst břišáky.

Jenom sem se nad tou představou zasmála.

Vzala jsem si věci a šla se převléct. Sprchu si dám doma, tady by po mě čuměly ty starší a styrý babky. (:D) zašla jsem do kabinky a hned sem se převlékla, byla jsem už klidnější, ale když sem si vzpoměla co mě dneska ještě čeká tak sem byla zas tak trochu naštvaná... co naštvaná, NASRANÁ!

Došla jsem domu a padla na postel. Rozhlédla jsem se. Nikdo nebyl doma a mě tu bylo docela smutno... ach jo.

Zavolala jsem Jeně jestli nepřijde a ona se za pět minut ocitla před mím domem. Hned sem seběhla schody a otevřela ji.

Objaly sme se a chtěly jít do obýváku, ale nakonec sme s epřesunuly s popkornem do mého pokoje, kde sme se zamkly, na počítači pustily náš mix písniček, seděly na postely, smály, se kecaly a užíraly popkorn.

,,Tak co spaní s Georgem?“ zeptala jsem se s úšklebkem.

,,Bylo to úžasný!“

,,JO?“

,,Jo! Je něžněj a tvrdej vzároveň, víš co tím myslím?“ mrkla na mě a já se zasmála.

,,Jasně že vím. Tvrdej, ale je něžnej.“ usmála jsem.

,,Mě by zajímalo jen jedno...“

,,Jak ho měl dlouhýho?“

Obě dvě sme se začaly smát jako ještě nikdy. Pane bože ona fakt řekla jak ho má dlouhýho? No ty vole! Tak … hej ale to by mě taky trochu zajímalo.

,,Ne, i když trochu jo, ale...“ vydala sem ze sebe v záchvatu smíchu. ,, Neříkala si pak i trojku?“

,,Jo...“

,,A? Ty George a?“

,,jasně že Josh...“

,,A no jo... tvůůůj sexoušek.“

Proč toto?! 1.díl {FF-LouisTomlinson}Kde žijí příběhy. Začni objevovat