Cože?! Malfoyová!(Korekce)

Že by konečně svoboda?

Byla jsem tu už nejméně 2 měsíce.Bylo okolo 28.-29.července.Za chvíli má Harry 15.narozeniny a já u toho musím být.

,,Mamko?"zakašlala jsem.

,,Ano Sue?"odpověděla zničeně mamka.

,,Musíme se odsud dostat."řekla jsem.

Vymysleli jsme plán takový.Uděláme podobiznu mě jak ležím v rohu celi.Když půjde dát táta druhou dávku Crucia za den,budu stát vedle dveří.Mamka ho zabaví a já ho udeřím kamenem do hlavy tak,abych ho jen omráčila.

Nastal ten čas kdy měl přijít.Vše bylo připraveno.Táta vešel dovnitř a máma začala.Prosila ho aby mě ušetřil. Já se mezitím ze zadu přikradla a trefila ho do hlavy.Spadnul na zem.Byl omráčený.Mamka mu vzala hůlku a něco pošeptala.Pak jsme vystřelili z celi.Já našla svoji hůlku a mamka mě celou cestu ven z toho hnusného sídla bránila.Když už jsme byli u dveří,mamku zasáhli kletbou Sectusempra.Z pravého boku ji tekla krev.Podepřela jsem ji a ona nás z posledních sil přemístila.

,,Harry"
Už 2 měsíce je Susan nezvěstná.Bojím se,že je..Ne na to nesmím myslet.Do mého pokoje zničehonic někdo vešel,teda spíš málem vyrazil dveře.Byl to Pošuk a nějací další lidé.

,,Pane profesore co tu děláte?"zeptal jsem se překvapeně.

,,Musíš s námi do řádu.Zítra máš to disciplinární řízení tak tam půjdeš s panem Weasleym."vysvětlil Pošuk a já si vzal věci do školy.

Kdybych to řízení náhodou vyhrál.Hedviku jsem nechal aby letěla stejným směrem jako my.

Na svých košťatech jsme doletěli až k nějakému domu.Pošuk něco přečetl z nějakého papírku a mezi dvěma domy se objevil ještě jeden dům.Vešli jsme dovnitř a první koho jsem spatřil byl Sirius.Vší silou jsem ho obejmul a pak už jsme společně vešli do (podle mého mínění) kuchyně.Najedl jsem se a pak šel nahoru za Hermionou a Ronem.Od Hermiony jsem dostal pár ponaučení o tom,že mě vyhodit nemůžou,protože to kouzlení bylo nutné.Stejně jsem ji neposlouchal.Musel jsem přemýšlet o Susan.

,,Zase o ni přemýšlíš?"zeptala se mě Hermiona,která to na mě asi poznala.

,,Každý den,hodinu i vteřinu na ní myslím.Bojím se že.."odmlčel jsem si a tu větu radši ani nedokončil.

,,Susan"
Někam jsme se přemístily.Mamku už jsem neudržela a tak jsem ji položila na zem.

,,Mami?Maminko!Mamko!"brečela jsem.

Nehýbala se.Nesmí být mrtvá.Počkat?!Však tohle ji může uzdravit!Utrhla jsem jednu květinu a přiložila ji mamce k boku.Z boku ji přestala téct krev a rána se zahojila.Když se probudila a viděla,že už nejsme v cele rozbrečela se a obejmula mě.

,,Mami,kde to jsme?"zeptala jsem se.

,,Kousek od hlavního štábu Fénixova řádu."odpověděla mi a já ji pomohla se zvednout.

Už nejméně hodinu jsme šly,když jsme konečně došly mezi nějaké domy.Máma zašeptala nějaká slova a mezi domy doslova ,,vyrostl" další stejný dům.

,,Tak pojď."řekla mamka a já se rozběhla ke dveřím.

Rozrazila jsem je a objevila se v nějaké chodbě.Na konci chodby byli další dveře odkud se ozývaly hlasy mnoha lidí.Rozběhla jsem se k nim a těsně před nima jsem zpomalila.Pomalu a nejistě jsem je otevřela.Kolem stolu tam sedělo mnoho lidí a koukali na mě jak na zjevení Merlina.

,,Sue!"vykřikl mi až moc povědomí hlas.

Tak dlouho jsem ho potřebovala slyšet.Slyšet hlas Harryho Pottera.

,,Harry."rozbrečela jsem se a rozběhla jsem se k němu.

Skočila jsem mu do náruče.Tak dlouho jsem ho neviděla.Sice to byl měsíc ale horší pocit byl,že už ho nemusím vidět nikdy.Po chvíli jsem se odtáhla z jeho náruči a podívala se ke dveřím.

,,Přinesla jsem s sebou návštěvu."usmála jsem se a pohlédla na Siriuse.

Ikdyž nejdřív nechápal tak mu to pak došlo.Vyskočil ze židle a rozběhl se do chodby.Z chodby se ozval radostný smích Siriuse a mé mamky.Do kuchyně ji přinesl v náručí.

,,Beth!"zakřičeli všichni z přítomných a rozběhli se k nim.

Bylo to nádherné.Být zase tady mezi nima.

,,Harry? Nezapomeň zítra vstát dřív kvůli tomu disciplinárnímu řízení."mrkl pan Weasley na Harryho.

,,Harry Jamesi Pottere?! Nejsem tady ani měsíc a ty uděláš nějaký průšvih, "odmlčela jsem si, ,,Beze mně?!"zasmála jsem se a ostatní se mnou.

,,Siriusi Orione Blacku?! Jaktože jsi byl v Azkabanu, ,,odmlčela si mamka, ,,A mě ani nepozval?!"zasmála se mamka a všichni se dívali na mě a mamku.

Byli jsme si tak strašně podobné.Jediné,co mám po mém otci jsou oči.Stejně,jako má Harry oči po své matce.