Your Smile✓ (#2)

-Max-

,,Tak co jak se cítíš?" podíval jsem se na svojí sestřičku, která včera přišla s tím že její "úžasný" přítel Mark je teplej.

,,Jak asi myslíš? S Markem jsem byla skoro pět let" vzlykla a já jí obejmul. ,,A ještě k tomu jsem to zavolala našim a oni chtěj vědět všechno. Takže jedem večer na večeři" fňukne a já zakleju. Večeře u rodičů je jako trest, mamka furt vyzvídá s holkama, ale já žádnou nemám.

,,Bezva, ale Katie já budu muset do práce" pustím jí a ona se pokusí o úsměv, jako její dvojče poznám že je falešný.

,,Já nastupuju do kavárny až zítra. Zatím ti tady trochu poklidím" utřela si poslední slzu a já se zatím oblékl tričko. ,,Nezapomeň koupit mamce kytky" zavolala za mnou.

,,Jasan" protočil jsem oči a sebral klíče z věšáku.

------------------

,,No kde seš? Už tu na focení čeká modelka" usmála se na mě Hope.

,,Promiň, doma jsem měl fofr" nachystal jsem si fotoaparát.

,,Jakej fofr? Že by ses nepoučil z našeho vztahu a našel si další kamarádku s výhodami" byla zapřená o zeď.

,,Ne s mojí sestrou se včera rozešel přítel, tak přišla okolo jedenácté večer, že nemá kam jít" prohrábl jsem si vlasy.

,,Ty máš sestru?" její otázka mě zaskočila.

,,Jo dvě Katie a Melody" usmál jsem se a ona nechápavě nadzvedla obočí.

,,Jsme kamarádi od tý doby co tu bydlíš a nevěděla jsem že máš sestry"  protočila oči a pustila dovnitř tu modelku.

---------------------

,,Katie promiň mám zpoždění. Pár lidí přišlo pozdě. Prosím dojdi před mojí práci. Super díky" usmál jsem se do mobilu a rychle skládal stojan na foťák.

,,Zítra to má být horší než dnes Maxi. Kdo ví jestli se odtuď dostaneme v požadovanou dobu" vychrlila na mě Hope a já měl sto chutí z téhle práce odejít a nevrátit se, ale pak si vždy vzpomenu že focení je můj život.

,,Super tak se měj Hope" zamával jsem a ona mi zamávání oplatila úsměvem. Schody jsem scházel po dvou, abych to stihl ještě dřív. Katie už stála u mého auta a skenovala mě pohledem. ,,Ahoj Katie" políbil jsem jí na tvář a nasedl jsem do auta.

,,Ahoj" připoutala se a zaujatě koukala před sebe.

,,Hele musíme ještě do květinářství" nastartoval jsem. Rychle jsem projížděl ulicemi a bylo mi jedno jestli tam půjde člověk nebo ne. Dojel jsem až k malému květinářství. ,,Jdu pro kytici" usmál jsem se, Katie mi ho oplatila, ale já poznal že je falešný. Vstoupil jsem do krámku, kde mě ovanula vůně květin. ,,Dobrý den" zavolal jsem do prázdna.

,,Dobrý" najednou se za pultíkem objevila nádherná dívka. Její hnědé vlasy jí lemovaly obličej. Její oči mě skenovaly pohledem, protože já od ní nemohl odtrhnou pohled. ,,Co si přejete?" konečně jeden z nás odrtrhl pohled.

,,Em....Prosil bych kytici růží" odmlčel jsem se. U jiných holek bych už získal jejich číslo a nechal je tam stát. Tato dívka ale byla něčím jiná. ,,A chtěl bych znát vaše jméno" usmál jsem se, ale ona se zarazila.

,,A je to důležité?" otočila se s růžemi v ruce.

,,Ano jste nádherná jako tyhle růže" uchopil jsem jednu mezi prsty a zakroutil sní.

,,Tak mám po nich i jméno" svázala poslední růže k sobě.

,,Takže Rose" převzal jsem si od ní květiny a slušně poděkoval. ,,Jestli nám osud bude přát, tak se ještě potkáme a mé jméno je Max" usmál jsem se a vypadl z toho krámku. Katie už byla netrpělivá, klepala totiž bříšky prstů o palubku auta. ,,Už jsem zde tak a můžem jet" nastaroval jsem.

,,Co jsi tam tak dlouho dělal?" opřela se o opěradlo sedačky.

,,Není to jedno" usmál jsem se při vzpomínce na Rose.

-------------------

,,Konečně jste tady. Melody mluví jen o vás" políbila mě mamka na čelo. Hned na to se přemístila ke Katie a upevnila jí v objetí.

,,Jak to zvládá?" objevil se tu najednou taťka a ruku mi dal na rameno.

,,Moc dobře ne. Markovi dala kus svýho života a srdce" táta přikývl, moc dobře to chápal. Tahle situace mu nebyla cizí.

,,Co kdyby jsme se šli najíst?" nadhodila mamka a my s Katie současně přikývli. Vstoupil jsem do naše bývalého domova. Jen jsem udělal krok už jsem cítil na svém pase ruce mojí malé sestry.

,,Ahoj Melody" pohladil jsem jí po vláscích a ona se ke mně ještě víc natiskla. Jenže její oči se odpoutaly, když zahlédla Katie. Neviděli se dva roky, Melody nemohla uvěřit svým očím.

,,Katie" zavýskala a vrhla se jí okolo pasu.

,,Ahoj Melody" obejmula jí a nehodlala jí pustit.

,,Katie slib mi že už nás tu nikdy nenecháš samotný. Jako si nechala samotnýho Charlieho" vzlykla do jejího boku. Dlouho se o Charilem Wiliamsovi nemluvilo, protože pro Katie to byla uzavřená stránka. Charlie byl do Katie zamilovanej už od malička, jenže Katie to nevěděla. Když začala chodit s Markem, Charlie to neunesl a zmizel pryč, nikdo ho dlouho neviděl.

------------------

,,Maxi?" zašeptala Katie.

,,Hmm" zamručel jsem ze spaní.

,,Proč už si nejsme tak blízcí" otočila se ke mně čelem.

,,Katie víš jak jsme se nevýdali. S Markem si trávila každou sekundu svýho drahocenýho času a na nás si zapomněla. Melody ty dvoje vánoce probrečela" slyšel jsem jak Katie fňukla.

,,Ale jsme dvojčata, ty se nedají odcizit" utřela si svojí slzu.

,,Na tom nezáleží Katie i dvojčate se odcizí" uslyšel jsem její vzlyky. Vstal jsem a zalezl jsem k ní do postele, přivinul jsem si jí k tělu.
,,Lepší?"

,,Jo a jak jsem moc ublížila Charlimu?" otevřela konečně ty svoje oči.

,,Katie z toho si vůbec nic nedělej, nevěděla jsi to" pohladil jsem jí po vlasech.

,,Ale měla jsem právo to vědět" hlavu si položila na mojí hruď.
,,Chtěla bych mu se za všechno omluvit" natiskla se na mě.

,,Neboj se určitě budeš mít příležitost" oba jsme už po chvíli usnuli v objetí.

Ahoj lidičky,
Takže první kapitola jse tady. Pohledy dvojčat budu střídat po kapitolách. Samozřejmě budu vždy ráda hvězdičky a komenty💕💕
Kdo chce může se podívat na druhou knížku kterou píši- Fire Night

Terka477