Your Smile✓ (#2)

-Katie-

,,Charlie" zasměju se, když se mi snažil zavázat oči ,,Jedeme jen do tvojí práce, nic to není" stáhnu si šátek.

,,Katie to mělo být překvápko" bouchne do volantu a začne se nekontrovatelně smát.

,,Charlie řekl si mi to už včera nepamatuješ" usmála jsem se a Charlie šlápl na plyn.

------------------

,,Takže tady pracuješ?" usmála jsem se.

,,Jo a moc dobře víš že miluju vůni benzínu, motorek a hlavně žeru opravování" zasnil se a já si vzpomněla na jeho starou motorku Evžu, kterou jsme rozbili těsně před Charlieho zmizením.

,,Já vím Charlie" zachichotám se a drknu do něj. Vezme mě okolo ramen a oba vejdem do té obrovské budovy.

,,Ahoj Jime" zamával Charlie hlídačovi, který mu oplatil pozdrav.

,,Ahoj Charlie, copak si to vedeš za kočičku" mrkl na mě a já se začervenala. Zatím co na Charlieho tváři se objevil nehezký výraz.

,,Děkuju za poklonu Jime ale Charlie už se tak těší do práce. Znáš ho ne? Jdeme Charlie" zatáhla jsem ho za rukáv a odtáhla jsem ho radši dál od Jima. ,,Panebože Charlie co to stebou je? Podle přivýtání bych řekla, že jste přátelé" praštím ho do ramene.

,,Au" vyjekne a začne si třít rameno. ,,Jo jsme přátele, ale on tě chtěl zbalit. Vždyť je mu třicet" vychrlil a já zbledla.

,,Charlie já s nikým teď chodit nechci. Na Marka jsem ještě nezapomněla" ruce jsem mu dala na obličej a donutila jsem ho  podívat se do mých očí.

-------------------

,,Charlie" zachichotám se.

,,Katie ty jsi pořád lechtivá" začne mě lechtat a já se začnu smát.

,,Pane Wiliamsi!" ozvalo se za námi a my oba nadskočili.

,,Dobrý se pane Harrisi" stoupli jsme si čelem k tomu pánovi a přiblbě jsme se usmáli.

,,Taky přeji dobrý den, ale mohl by jste semnou do kanceláře Wiliamsi" jeho jméno vyplivl.

,,Jistě pane Harrisi. Katie zůstaň tady a nikam nechoď! Jasný?" skenoval mě pohledem.

,,Jasný" protočím očima a nechám v je klidu odejít. Samozřejmě jsem se neřídila jeho slovy. Šla jsem se projít po tzv. garažích. Všichni pracovníci pracovali a já se tady na ně šklebila. Konečně jsem uviděla známou tvář, pracoval tady Rosin táta. ,,Dobrý den" usmála jsem se na něj.

,,Dobrý" zvedl oči a skenoval mě pohledem. ,,Nejsi náhodou ta dívka z restaurace?" nachvíli práci nechal bejt a věnoval se jenom mně.

,,Jo to jsem já" usmála jsem se. ,,Vlasně jsem vás tady nečekala, ale náhoda je náhoda. Chtěla bych se vás zeptat jak Rose vypadala po tom rande? Bráška totiž o rande nerad mluví" zkousnu si ret.

,,Rose vypadala nadšeně a zamilovaně" usmál se na mně a vytasil dvě řady bílých zubů. Nebyl to ošklivej chlap, náhodou byl pohlednej a taky ženatej.

,,Myslíte že stačili je tři setkání?" nechápavě jsem nakrčila obočí.

,,Někdy stačí pouze jeden pohled" zasnil se a já se usmála.

,,To určitě mluvíte o matce Rose" pohladila jsem ho po ruce, kterou rychle ucukl.

,,Jistě Tessa je moje laska už od jakživa" na tváři se mu najednou vystřídal s vřelým úsměvem, naštvaný výraz.

,,Já už radši půjdu Charlie už bude čekat. Mějte se pane Mendesi" otočila jsem se na patě.

,,Měj se Hydová" moje přijmení vyslovil s divnym přízvukem, ale já to dál neřešila.

---------------------

,,Kde si kruci byla?" vyjel na mě Charlie.

,,Byla jsem se tady projít, není to nezákonné, jsem plnoletá" usměju se.

,,Dobře a teď jedeme domů! Od šéfa jsem dostal volno" jeho koutky cukaly do úsměvu, ale snažil se to nedat najevo.

,,Notak Charlie nebuď mrzout, máš volno a ještě k tomu semnou" konečně se usmál a já byla konečně taky šťastná.

-----------------------

,,Ne já už nic nakupovat nebudu" dupl si a já se zachichotala.

,,Chceš ještě něco dobrého? Tak jdeš semnou!" zavelela jsem a zatáhla jsem ho do obchodu. ,,Oba máme volno tak si uděláme pořádnej filmovej den" naberu asi šest balíčků brambůrků. ,,To je jenom začátek" zasmála jsem se nabrala jsem další kupu čehosi.

----------------------

,,Ty jsi to fakt neviděla, vždyť ten horor byl natočen když ses narodila" zasmál se Charlie a přikryl mě dekou.

,,Tak pardon ale horory nevyhledávám, já jsem spíš na pohádky" vypláznu na něj jazyk a on pustí ten horor s názvem Vadí nevadí. Hned jsem se přitiskla k Charliemu.

,,Nechceš zajít ještě pro to jídlo" zavrněl mi Charlie do ucha a já nadskočila.

,,Charlie děláš si ze mě prdel? Víš jak jsem se lekla. A jo jdu pro něj" chytla jsem se za srdce jako že mám infarkt. V kuchyňi byla tma a Max ještě nebyl doma, dneska měl odpolední. Do miklovrnky jsem vložila popkorn. Najednou se ale všechno vyplo. ,,Charlie nejde proud" zavolala jsem, ale odpověď se už neozvala. ,,Charlie?" najednou mi začal zvonit mobil. Nechápavě jsem nadzvedla obočí a pak mi došlo Charlieho strašidelná hra. Zakroutila jsem nad tím hlavou a příjmula hovor. ,,Charlie tohle není vtipný, naposledy jsi tohle dělal ve dvanácti" zavrčím do mobilu..

,,Už je 29 dní Katie, pečlivě si to promysli"

,,Kdo je tam?" po zaznění slov jsem uslyšela jen pípání, on to totiž típl. Najednou se znova světla zapla a já tam stála s roztřesenýma rukama.

,,Katie někdo vám schválně vypnul proud. Ta babka z prvního tam někoho viděla" vstoupil Charlie do kuchyně a mnul si ruku. ,,Katie?" vyjekl, když si všiml mého výrazu.

,,On ni volal, mám už jen 29 dní" vzlyknu a on si mě přitáhne do náruče.

,,Pšš to bude dobré" políbil mě do vlasů.

,,Jsem doma Katie! Copak jsi mi uvařila?" slyšela jsem v jeho hlase smích. Došel do kuchyně a když nás uviděl v tej pozici, nevypadal že je nadčenej. ,,Co se děje?"

,,Katie viděla děsivou část hororu a trochu to nezvládla" pohladil mě po vlasech Charlie a já překvapeně přikývla. Chtěla jsem to Maxovi všechno říct, ale Charlie to ukecal.

,,Tomu bych věřil, Katie se málem podělala i u Kruhu" zasmál se Max a já konečne měla barvu v obličeji.

,,A Maxi nechceš se dokoukat s náma, abych poznala toho hrdinu Maxe" skřížila jsem ruce na prsou.

,,Jasně! Jakej horor to je?" nasadil svůj frajírkovej úsměv.

,,Vadí nevadí" jeho úsměv zmizel a nahradil ho vyděšený výraz. Moc dobře jsem věděla, že tenhle horor nesnáší.

Ahoj lidičky,
Takže další kapitola je tady, doufám že se aspoň trošičku líbí. Samozřejmě budu ráda za každé přečtení, hvězdičku a komentík.
Mám vás ráda💜💜

Terka477