Your Smile✓ (#2)

-Max-

4 dny!!!
4 zkurvený dny bez ní!! Nezvládal jsem to, každou chvíli jsem na ní myslel a snil. Ale ona se neukázala ani nedala vědět že je v pořádku. Jenže já musel normálně fungovat. 3 dny jsem se tady válel v depresích, ale musel jsem něco zase udělat. Oblékl jsem si bundu a jemně stiskl kliku.

,,Katie tak já mizím do práce" zavolal jsem na svojí sestru, která mě sledovala celé dny s ustaraným pohledem.

,,Je dobře že konečně vypadneš z tohohle bytu. Hope tě dneska pokusí rozptýlit, ale doufám že jí to nemáš za zlé??" přiblížila se ke mně a věnovala mi jedno své uklidňující objetí.

,,Jasně že jsem s ní v poho. Můžu si za to sám, kdybych nebyl takovej debil a nezakoukal se do ní. Rose by tu se mnou ještě teď byla" prohrábnu si svoje hnědé vlasy a svojí sestřičku políbím do vlásků.

,,Buď opatrný" ještě jednou jsem si zasloužil její objetí.

,,Budu a uvidíme se odpoledne. Ahoj!" vypadl jsem že dveří a šel jsem prožít celej tenhle den.

----------------------------

,,Maxi??" vydechla překvapeně Hope a přímo mi skočila do náručí.

,,Ahoj Hope" pokusil jsem se o jeden chabý úsměv.

,,Jak se vůbec cítíš?? Když mi Katie volala, popisovala to jako stránku z černobílého filmu" zamumlala a konečně ze mně seskočila.

,,To bylo tolik emocí??" prokřupl jsem si svojí ruku a konečně jsem si šel nachystat práci.

,,Ani nevíš kolik" zasmála se. ,,Není tvoje sestra nějak moc citlivá" usměje se na mě a já zakýval hlavou že ne.

,,To popisovala moje emoce. Je vlastně zázrak že jsem tady, ale jinak už to prostě nešlo" zavrčel jsem a pomalu jsem se, snažil si zase urovnat myšlenky.

,,Ty si na mě naštvaný??" dala si ruce v bok a pohledem mě sjela až dolů.

,,Nejsem Hope, ale tohle nemůžeš říkat o mé sestřičce ani o nikom jiném ne" flustrovaně jsem si prohrával vlasy a ona se smutně podívala do země. ,,Myslím že ti Katie řekla proč se to všechno stalo, ale nemám ti to za zlé. Já jsem naštvaný tak akorát na sebe" bouchl jsem pěstí do stolu a hned si zanadával.

,,Maxi ty si ale blb" doběhla ke mně Hope se sáčkem ledu.

,,Já vím, nemusíš mi to říkat" zaskučel jsem, když mi na tu ruku přiložila pytlík.

,,Maxi víš co, dneska se půjdem totálně ožrat a ty tak zapomeneš na tu Rose" pohladila mě po vlasech a já přikývl.

,,Dneska to rozjedeme, tak že zítra nebudu vědět ani jak se jmenuju" zavelel jsem a Hope se na mě přívětivě usmála.

-----------------------

,,Ano jsem Hope Jones a mám právo jít do tohohle baru" musel jsem se zasmát, protože jsme stáli už u třetího baru a Hope tam zase nechtěli pustit. Byla plnoletá, ale vypadala tak na sedmnáct a ještě k tomu si zapomněla občanku.

,,Jestli vám to pomůže, je opravdu plnoletá a já jsem mimochodem Max Hyde" natáhl jsem k němu ruku a on jí samozřejmě nepříjmul.

,,Jestli jste Max Hyde tak zde máte čestné místo a tuhle holčičku si můžete vzít sebou" odstoupil ode dveří a my mohli vklouznout dovnitř.

,,Jak to děláš Maxi?? Všichni tě tu znají" praštila mě do ramene a já zavrávoral, ale nespadl jsem.

,,Já ani nevěděl že mě zná. Byla to čistá náhoda" zasmál jsem se a s Hope jsme si sedli k baru.

,,Barmane dva panáky!!" zaječela Hope na mladého brigádníka, který nám přihrál dva panáky. ,,Tak do dna Maxíku" pozvedla skleničku a kopla jí do sebe. Já jí samozřejmě následoval.

,,Fuj to bylo silný" zatřepal jsem sebou a Hope hned objednala další panáky.

,,Ale teď si připijeme na to že je Max Hyde zase volný. Takže dámy tenhle krasavec je zase single" zavolala do davu Hope, ale já se přestal soustředil kvůli osobě co sem vešla. Byla to Rose v krásných modrých šatech, které jí obepínaly postavu. Málem jsem si z ní uslintl, ale pak se objevil on. Kluk z tej oslavy jejího táty. Byl to ten co mi do pití dal ty drogy, stoprocentně se jmenoval Sam. Moje zuby začaly skřípat o sebe, když jí ten blb chytl za ruku. ,,Maxi si v pořádku?" Hope mi rukou zamávala před očima a já na ní zaměřil pohled.

,,Jo jsem, ale jen jsem se zamyslel" musel jsem zrychleně dýchat, protože se pomalu blížili k nám a já měl sto chutí toho kluka praštit. ,,Hope potřebuju od tebe laskavost" prosebně
jsem ze sebe vychrlil.

,,Jakou??" cítil jsem se jakoby měla Hope rengenové vidění.

,,Chytni mě za ruku a dělej že spolu něco máme prosím. Do tohohle baru přišla Rose asi se svým bejvalím a já jí to chci dát sežrat" zaprosil jsem a ona se spiklenecky usmála. Chytla mě za ruku a začala se culit jak nejvíc vlhká patnáctka.

,,Maxi to co jsme dělali včera v noci bylo tak úžasný. Jak jsi vzdychal mé jméno mě tak navnadilo, že mám na to chuť i teď" mojí ruku si dala do klína a já se nervózně usmál.

,,Hope né tak nahlas" zasmál jsem se.

,,Tak se ale přiznej že to chceš tak jako já. A rovnou řekni že jsem lepší než ta tvá bejvalka Rose" její jméno tak nechutně vyprskla a já se zamyslel. Rose seděla kousek od nás a celé to sledovala.

,,Hope to stačí" zavrčel jsem tiše, ale ona stále pokračovala. Pro lepší efekt si mi sedla na klín a svým zadečkem mi jezdila po mém kamarádovi.

,,Líbí se ti....."

,,Musíme si promluvit" chytl jsem jí za ruku a radši jí vytáhl z baru ven. ,,Co to do tebe vjelo Hope??" vyjekl jsem a měl jsem co dělat abych se kontroloval se vztekem.

,,Maxi ty to pořád nechápeš co" histericky se zasmála. ,,Celý ty roky jsem se snažila vyrovnat s naším rozchodem, ale nešlo to. Když si mě nechal, tak jsem se do tebe zbláznila ještě víc. Ale ty sis musel najít nějakou kurvu a říkat jí jak moc jí miluješ co. I když si jí celou dobu lhal jako já Deniellovi" vyprskla.

,,O čem to mluvíš??" nechápavě jsem nakrčil obočí.

,,Miluju tebe Maxi a nikoho jiného už nechci" absolutně jsem to nečekal, ale Hope se mi vrhla na rty. Hned co jsem si uvědomil co dělám jsem jí od sebe odstrčil.

,,Já říkala že spolu něco máte" uslyšel jsem její hlas a chtěl jsem tu osobu obejmout.

,,Rose není to jak to vypadá, já k ní nic necítím" vychrlil jsem ze sebe.

,,Cože?? Takže mě ty roky taháš za nos. Jsi ubožák Maxi" první kdo odešel v slzách byla Hope.

,,Milovala jsem tě, ale ty si mi nevěřil Maxi a já teď nevěřím tobě. Měj se Maxi, doufám že už tě nikdy neuvidím" vzlykla a jako druhá odešla v slzách.

,,Miluju tě Rose" zařval jsem za ní, ale ona se neotočila a šla dál. Nevěděl jsem co dělat, ale byla asi jediná možnost a to moje sestra. Vytočil jsem její číslo a čekal jsem její uklidňující hlas.

,,Maxi co potřebuješ??"

,,Přijela by jsi pro mě" vzlykla jsem a prosil boha ať pro mě přijede.

,,Jasně hned jsem tam. Co se stalo Maxi??" ustaraně vydechla.

,,Povím ti to doma, hlavně přijeď" típl jsem hovor a dál se trápil v depresi.

Ahoj lidičky,

Takže další kapitola je na světě, doufám že je aspoň trochu zajímavá. A copak říkáte že Hope je zamilovaná do Maxe....
Budu samozřejmě ráda za každé přečtení, hvězdičku a koment...

Vaše Terka477♥️♥️