Your Smile✓ (#2)

-Max-

,,Ani nevíš jak jsi moc přeju, aby to právě teď za dveřmi stála Rose" zaskučel jsem, když Katie odešla.

,,Moc dobře ti rozumím Maxi, ale co bude teď s Hope??" Charlie skočil vedle mě na pohovku a já se cítil jako tehdy ten puberťák.

,,Kašlu na tu zmiji jedovatou. To ona může za tohle všechno a já kokot si myslel, že jsme jen přátelé. Kluk s holkou nemůžou být kamarádi viď Charlie" rukou jsem si vjel do vlasů a Charlie se hrdě zasmál.

,,A co jsem já s Katie?? Maxi kluk a holka můžou být kamarádi" Charlie si zatleskal a dělal že zas něco uhádl.

,,Tohle si můžeš nalhávat sobě a možná Katie, ale vy už nikdy nebudete ty kamarádi. Pořád jsi do ní zamilovaný, přiznej si to Charlie" Charliemu zamrzl úsměv na rtu a já jen protočil oči.

,,Ne stůj, řekla jsem že to není dobrý nápad" ozvala se z naší malé chodbičky. Do obývacího pokoje vběhla holka, kterou jsem tu chtěl mít, ale zároveň jí tu nečekal.

,,Rose??" vydechl jsem a Charlie čuměl jako nějaké péro z gauče.

,,Ahoj Maxi" koukala se na mě s takovou něhou a já zase podléhal její kráse.

,,Rose není to dobrý nápad měla by si odejít" do místnosti vešla moje sestra a snažila se Rose vyhnat pryč.

,,Katie, Rose tu může zůstat, ale mám otázku. Co tady děláš??" Katie pomalu odstoupila od Rose a ona se jen očima najednou soustředila na podlahu.

,,Maxi měli bychom si promluvit o samotě" oči přemístila na mojí sestru a údajně jejího kamaráda.

,,Tak mi půjdem viď Katie" zatáhl Charlie za ruku mojí sestru a ona neochotně odešla.

,,O čem chceš mluvit??" byli jsme sami a myslím že to bylo pro nás dnes dost nebezpečné.

,,O všem, ale převážně o nás a Hope" její jméno vyplivla s takovou nechutí a já se jí ani trochu nedivil.

,,Co chceš řešit?? Vždyť včera si mi jasně řekla že žádné my už není" přitiskl jsem víčka k sobě a jen čekal na její odpověď.

,,Promiň Maxi byla jsem horká hlava. Vidět vás jak se líbáte s Hope, mě totálně naštvalo a prostě jsem se hrozně unáhlila" omluvně se na mě podívala a já ztuhl. Ten její pohled mi to v hlavě začal všechno motat dohromady.

,,Rose! Rozbila se moje srdce na miliardu kousků, a ani sis nevyslechla mojí verzi. Teď mě ale poslouchej!! Hope mě políbila a já to nečekal jasný. Jako vždycky s Hope to byla ta největší chyba. Teda ještě jsem se rozhodl že se dál s Hope nemůžeme výdat, ale své práce se nevzdám budu jí muset vyhodit" celou svojí váhou jsem dopadl na gauč a vydechl všechen zadřovaný vzduch.

,,Nevím jestli je to dobrý nápad Maxi. Bude zdrcená po tom co si jí zlomil srdce a pak jí hned vyhodíš" sedla si vedle mě a svojí ruku položila na moje koleno.

,,Zaslouží si to Rose! Rozdělila nás dva a pak i zadupala tu poslední šanci abych mohl být s tebou" nabral jsem vzduch do plic a od Rose jsem si kousek odsedl. ,,Doháníš mě k šílenství, neměla by si být tak blízko" posunul jsem se ještě o kousek dál aby se mě nemohla dotýkat

,,Maxi chci to všechno napravit a být zase s tebou. Nezvládám to být sama, je to jako bych neměla srdce. Vím že je to jen pár dní, ale trhá mě to na kusy" nevím jak se to stalo, ale byli jsme u sebe zase moc blízko a já už to kurva nevydržel. Vrhl jsem se jí na její rty a ona mi vzrušená skočila na klín. Líbali jsme se fakt smrtelně dlouho, až jsem jsem slyšel něčí uleknutí.

,,Fuj Charlie tohle jsme vidět nemuseli" sestra vběhla do místnosti a já od sebe odtrhl Rose.

,,Ségra co tady kruci vyvádíš, vy jste měli odejít a vrátit se až za dlouho" zaskřípal jsem zubama a Katie se musela zasmát.

,,Vyrušili jsme vás od usmiřovacího sexu" zachychotala se Katie a já jí měl chuť jednu střelit.

,,Ne to nevyrušili, my se ani k sobě nevrátili" Rose se zvedla z gauče a chtěla odejít, ale díky bohu za pohotové ruce Charlieho Wiliamse.

,,Rose děláš chybu, když odcházíš tady od našeho Maxe. Katie to tak nemyslela, jen si z vás trošku víc vystřelila. Prosím zůstaň tady s námi" vždycky jsem obdivovala, že uměl takhle přesvědčovat lidi. To já vždycky dopad s fackou na tváři.

,,Máš pravdu Charlie, měla bych zůstat" přikývla a já se usmál.

,,A teď by jste si to měli vyříkat mezi sebou" Katie začala naznačovat rukama a to byla gesta pro mě.

,,Rose Mendesová nechceš se znovu stát mojí přítelkyní?? Ty dny bez tebe mě opravdu zabíjejí a já se bojím že nedožijí rána" klekl jsem si před Rose a ona nasadila svůj nejkrásnější úsměv.

,,Maxi stoupni si prosím" chytla moje ruce a donutila si mě stoupnout. ,,Budu nejradši když budu tvoje přítelkyně" vrhla se mi na rty a já už slyšel jen znechucený výdech mojí sestry.

------------------------

,,Dobré ráno Maxi" vstoupil jsem do svojí pracovny, kde už mi vybavení chystala Hope.

,,Čau" odpověděl jsem nepřítomně a už jsem se vnitřně chystal na vyhazov mojí bývalé nejlepší kamarádky.

,,Kdo dneska příjde první" opřela se o stůl a dopředu vytasila svoje ženské zbraně. ,,Nebo můžu přijít první na řadu já" přiblížila se ke mně a rukama mi vjela pod tričko.

,,Hope musíme něco probrat" bez emoci jsem jí od sebe odsunul. ,,Máš padáka" její úsměv jí hned zmizel z tváře.

,,Co prosím??"

,,Máš padáka a nehodlám se o tom dál bavit" ukázal jsem na dveře a na její se objevil arogantní úsměv.

,,Mě nemůžeš vyhodit, jsem jediná která je tady aspoň trochu použitelná a šukatelná" skřížila ruce na prsou a já musel vytasit svůj tajný plán. 

,,Pojď jsem prosím" zavolal jsem do dálky a dveře se otevřely dokořán a v nich stála Rose.

,,Ahoj Hope"

,,Po dobu než najdu někoho přijatelnějšího mi bude vypomáhat Rose a občas i Katie" na tváři mi hrál hravý úsměv.

,,To si mě jako vyměnil za tu čubku. Myslela jsem si že jsme přátelé" stála tam s křivým úsměvem a pálila tam ty hnusná slova.

,,My přestali být kamarádi od té doby co jsme se poznali. Odejdi Hope" otevřel jsem jí a ona vkročila do dveří, že už konečně odejde.

,,Budeš litovat Maxi" s těmito slovy si jí pamatuju, protože to bylo naposledy co jsem jí viděl a nikdy jsem nelitoval.

------------------------

Večer už byl mnohem poklidnější a zároveň takovej osamělej. V bytě jsme zůstali jen já a Katie, která vařila večeři. Zatím co já čuměl na to co bylo v televizi. Zůstal bych u televize kdyby se z kuchyně neozvala obrovská rána.

,,Katie??" zavolal jsem ale nic se na oplátku neozvalo. Vstal jsem a pohotovým krokem se vydal za svojí sestřičkou. Po zemi se válely střepy, ale Katie nebyla naštěstí zraněná, pouze tam stála s mobilem v ruce a byla jako zmražená.

,,Co po mně chceš??" zavrčela zřejmě do mobilu a z toho mobilu se ozval pohrdavý smích.

,,15 dní" ozvalo se z mobilu a pak už jen tiché pípání, které oznamovalo že se ten druhý odpojil z hovoru. Katie se najednou začala hroutit a do očí se jí pořádně nahrnuly slzy. Zřejmě nevěděla že se stojím za ní.

,,Katie??"

Ahoj Lidičky,

Takže další kapitola je na světě. Omlouvám se že nevyšla dřív, ale teď jsme měli spíš takovej "párty víkend" takže je to až teď .
Samozřejmě budu ráda za každé přečtení, hvězdičku a koment...

Vaše Terka477♥️♥️