Your Smile✓ (#2)

-Max-

,,Už nejsi můj bratr!! Nenávidím tě a chci aby si už konečně chcípnul!!"

Vylekaně jsem se posadil z mého tvrdého spánku. Celou noc jsem slyšel jen tyhle slova a pořád jen doufal že to byl hloupej sen.

,,Maxi jsi v pořádku??" na mé ruce se objevilo pár Rosinych prstíků. Její celá tvář nabrala ustaraného výrazu a já si povzdechl.

,,Mám jen celou noc zlé sny" hlavu jsem si dal do dlaní. Rose mě donutila pozvednout oči a já se najednou nemohl vynadívat na Rose jen v mém triku. ,,Měla by ses obléknout. Musím se hodně hlídat aby po tobě nevyjel" oblízl jsem si svoje rty.

,,Moc dobře vím že to zvládneš, jen si trošku přetažený" opatrně mě políbila s já nedokázal uhnout. Přitáhl jsem si jí blíž a vychutnával si každý její dotek. Pomalu jsem jí vytahoval tričko, abych jí konečně viděl celou a měl jí jen pro sebe. ,,Maxi??" svoje ruce zapřela do mojí hrudi a já zaprotestoval.

,,Co se děje??" znova jsem se chtěl dotknout jejích rtů, ale ona mi zabránila.

,,Nejsem ještě připravená" slezla z postele a pro jistotu si stoupla do rohu místnosti. ,,Promiň Maxi, ale opravdu to ještě nezvládnu" sesunula se po zdi dolů a do očí se jí nahrnuly slzy.

,,Rose!!" doběhl jsem k ní a pevně jí stiskl v objetí. ,,Všechno bude dobrý, nechtěl jsem na tebe tlačit" lehounce jsem jí políbil na čelo a ona si na moje rameno položila svojí hlavičku.

--------------------

,,Dáš si ještě vajíčka" podíval jsem se na Rose, která dojídala svojí snídani.

,,Pro jistotu už radši ne. Jinak bych ti ztloustla a ty by si mě už potom nechtěl" usmála se na mě a já se tam málem rozplynul. ,,Víš co dej si ty. Aspoň nebudeš mít před obědem takovej hlad" políbila mě do vlasů a sklidila všechny talíře ze stolu.

,,Děkuju Rose" zavolal jsem na ní a ona mi jen oplatila úsměv. ,,Vlastně jsem o něčem přemýšlel medvídku" její přezdívku jsem zamumlal, ale Rose jí stejně slyšela.

,,Jak si mi to řekl??" přiběhla z vážnou tváří a v jednu chvíli vypadala, že mě zabije paličkou kterou zrovna držela.

,,Medvídku" šibalsky jsem se usmál a ona jen protočilo svoje úžasná kukadla.

,,Opravdu jsi mi řekl medvídku?? To je snad už horší než hrošice" skřížila ruce na prsou a já vyprskl smíchy.

,,Medvídek je náhodou hrozně roztomilá přezdívka. A za tak krásnou přezdívku, kterou jsem ti vymyslel, jsi já určitě zasloužím sladkou odměnu" posadil jsem si jí na klín a vzal si jeden její sladký polibek.

,,Maxi proč zrovna já??" zašeptala najednou Rose a já se na ní usmál.

,,Opravdu to chceš vědět??" pomalu a trošku nejistě zakrývala hlavou. ,,Protože v ten den kdy jsem tě poprvé spatřil, jsem se hned zamiloval do tvého úsměvu. A sám jsem nedokázal zapomenout na holku s nejkrásnějším úsměvem. Pokaždé když se na mě usměješ, myslím si že se rozplynu" jeden pramen vlasů jsem jí zastrčil za ucho.

,,Miluju tě Maxi" poprvé za celou tu dobu vydechla ty slova a já se hrdě usmál.

,,Ale já tebe víc medvídku" spojil jsem naše rty a doufal že tahle vzrušující chvilky nikdy neskončí. Na mé neštěstí začal můj mobil vybrovat a vydávat zvuky ohlašující nový hovor. ,,Měl bych to vzít, kdyby volala Katie" smutně jsem zašeptal.

,,Jen to vem" musela vstát, abych se natáhl pro svůj mobil.

,,Katie jsi to ty??" prosebně jsem zamumlal do telefonu a čekal na nějakou odpověď.

,,Promiň, ale u telefonu jsem já Charlie" ozval se hlas mého nejlepšího kamaráda.

,,To nevadí, ale je Katie doufám u tebe??" flustrovaně jsem si prohraboval vlasy a Rose mě sledovala s velkým zájmem.

,,Jo neboj se je tady. Ale byla hrozně rozrušená. Maxi já vím co se stalo a tak trochu vím kdo jí volal. Neřekla mi to teď, ale už před pár týdny" jeho poraženecký hlas zazněl v telefonu dost jasně, bál se o Katii a to hodně.

,,Kdo to je?? Rozbiju mu hubu"

,,To ti právě nemůžu říct Maxi! Mohlo by to nás všechny ohrozit na životě. On už přitvrzuje a nám všem pomalu dochází čas. Maxi měj se hodně na pozoru, jeden z nás je na řadě a dobře to zřejmě nedopadne. Budu muset jít. Měj se Maxi" vychrlil najednou tak rychle a já nemohl popadnout potřebný dech.

,,Ahoj Charlie" zamumlal jsem a pak jsi pouze vybavuji dlouhou nekonečnou tmu.

------------------------

,,Totálně mi třeští hlava" chtěl jsem to zašeptat, ale v hlavě se mi to odráželo jako křik.

,,Taky si najednou upadl. Měla jsem hrozný strach, už jsem ti málem zavolala záchranku" na čelo mi položila studený obklad.

,,Ještě že si nezavolala, nesnáším nemocnice" zachvěla jsem se a rychle se chytl za hlavu.

,,Neměl by si moc mluvit, ani se hýbat. Proto dneska zůstanu s tebou a budu kolem tebe skákat jako nějaká tvoje služka" nahnula se pro polibek.

,,Nebudeš služka.! Budeš jenom moje malá úžasná Rose, kterou miluju ze všeho nejvíc a za nic bych jí nevyměnil" chytl jsem jí za boky a posadil si jí na svůj klín, abych si mohl vzít pár jejích polibků.

,,Maxi!?" vydechla tiše moje jméno, když jsem jí klíční kost obsypal  motýlími polibky.

,,Neříkej že se ti to nelíbí" musel jsem na Rose pomalu, abych jí zase nějak nevylekal.

,,Je to moc p-příjemný" vydechla mezi malým, ale silný vzdychem.

,,V tuhle odpověď jsem doufal" znova jsem se jí chtěl přilepil na rty, ale z kuchyně se ozval můj debilní mobil. ,,Já toho člověka snad zabiju" naštvaně jsem si odfrkl a jako naštvaný pán jsem si chtěl dojít pro mobil.

,,Ne ty nestávej!! Já to vezmu za tebe" dala mi pusu na čelo a já si zase mohl na mojí třeštící hlavu přiložit obklad. Rose doběhla do obýváku, abych slyšel hovor a pro případ aby mi ho předala.

,,Je mi ctí se ti konečně dovolat Maxi" ozval se záhadný hlas z mého telefonu.

,,Co prosím??? Asi jste si spletl číslo u telefonu jsem já Rose, právě místo svého přítele" poslala mi vzdušnou pusu a já si jí pro štěstí chytil do dlaně.

,,Není to omyl a mohla by si mi laskavě mladá dámo předat Maxe??" zavrčel ten hlas a na tváři Rose se jen objevil přihlouplý úsměv.

,,Tati?? Proč kruci voláš Maxovi??" její smích se rozlehl po místnosti a já chytal hodně velký záchvat smíchu.

,,Moc se omlouvám to musí být omyl. Nashledanou" ozval se najednou spíš takový vystrašený hlas Rosina otce.

,,Tohle bylo kruci divný" nechápavě Rose položila můj telefon.

,,Byl to vůbec tvůj táta??" pozvedl jsem k ní oči.

,,Určitě to byl on, ale teda asi jeho jiná část osobnosti....."

Ahoj lidičky,

Takže další kapitola se konečně podívá na svět. Není nijak záživná, ale takové kapitoly k příběhu patří. Doufám že jste si aspoň trochu početli a neztratili v mém příběhu zálibu.
Samozřejmě budu ráda za každé přečtení, komentář a hvězdičku....

Vaše Terka477💚💚🐍