Proč zrovna já... (Levi FF)

11.

Začala jsem se pomalu probouzet ale vůbec jsem nic neviděla. Jsem snad slepá! Vypíchl mi oči?! Aha ne... To je jen látka přes mé oči.. Uff.. Snažila jsem se pohnout rukama ale nešlo to, jelikož byly svázané. Dokonce i mé nohy byly přivázané. Cítila jsem, že sedím na židli. No.. Aspoň né na zemi... Začala jsem sebou škubat a hýbat, abych se pokusila z toho dostat.. Ale marně.. Uslyšela jsem kroky a tak jsem spozornila. Otevřely se dveře a následně se zavřely. Kroky mířili přímo ke mě, až se přede mnou zastavily. ,, Takže ty jsi Caroline Takumi? Heh... Ten si umí teda vybrat.." Řekl neznámý muž. Byla jsem potichu... Neřekla jsem ani jedno slovo... Ale koho tím myslí? ,, Jsem zvědav, jestli tě najde.." A sundal mi látku z očí. Konečně jsem ho mohla vidět. Muž s kloboukem... Po bocích opasku měl zbraně, neboli pušky. ,, Kdo sakra jsi..." Řekla jsem temným hlasem. ,, Já? Heh... Levi ti o mě asi nic neřekl co?" Zarazila jsme se. Levi ho zná? ,, Jsem Kenny... Ale pokud chceš, můžeš mi říkat Ken." Dodal. ,, Co po mě vůbec chceš?!" Zvýšila jsem na něj hlas, ani nevím proč... ,, Chci, aby sem přišel... Dlouho jsem ho neviděl. Jsme totiž dlouhodobí přátelé." A zasmál se. Připadal mi, že je v klidu a tak jsem mu trochu důvěřovala. Když se zná s Levijem tak to bude asi v pořádku. ,, Tak proč jsi mě svázal?" ,, Chtěl jsem mít jistotu, že mi nic neuděláš. No, podíváme se na ty tvé svázané ruce..." Pousmál se a šel za židli. Odvázal mi ruce a já byla konečně volná... Z části... Pak se přesunul k mým nohám a až teď jsem byla volná. ,, Hlavně žádný blbosti... Jinak víš co se stane." Zvážněl. Přikývla jsem na souhlas a vedl mě pryč z místnosti. Došli jsme do hlavní místnosti. Sedl si na židli a ukázal ať si sednu taktéž. Poslechla jsem a sedla si vedle něj. ,, Teď ti povím něco o mě a Levijovi. Znám ho už od malička. Našel jsem ho samotného a hubeného v opuštěném domě. Rozhodl jsem se, že si ho vezmu a vychovám ho. Když byl starší, začal jsem ho učit. Hned mě napadlo, že z něj udělám nejsilnějšího kluka. A tak jsme cvičili a cvičili... V ten den mu bylo asi dvacet. Vzbudil jsem se a Levi nikde. Prostě utekl a nikdy jsem ho neviděl." Dokončil příběh. ,, Tak proč znáš mé jméno?" Dost mě to zajímalo. ,, Znám své lidi." A mrkl jedním okem. Přišlo mi to velice divný. Neměl ani žádné oblečení z jiných oddílu. A tyhle zbraně jsem nikdy neviděla. Věděla jsem, že nějaké jsou ale nepoužívali jsme je. ,, Nemáš hlad?" Zeptal se mě. ,, Jen menší.." Odpověděla jsem mu. ,, Tak dobrá... Menší maso se už jde péct." Vzal si nůž a vyšel ven z domu. Podívala jsem se, kam vůbec jde. Když jsem viděla, z koho bude to maso, začala jsem brečet... Vyběhla jsem a žďuchla ho na zem. ,, Co to kurva děláš!" Draly se mi slzy do očí. Klekla jsem si vedle Axela a objala jsem ho. ,, Proč... Proč zrovna ty!" Podívala jsem se do jeho mrtvých oči. Natáhla jsem ruku a zavřela mu oči, aby odešel v pokoji a míru. ,, Kdybych od něj neodjela, nestalo by se to... Promiň mi to Axeli..." Začala jsem ho hladit po krku, na kterém byla ještě zaschlá krev. Vstala jsem a vracela se do domu. Sedla si na židli a začala víc brečet. Kenny přišel za mnou a postavil se vedle mě. ,, Je mi to líto... Nevěděl jsem, že to je tvůj kůň..." Řekl lítostně. Vzmohla jsem se na pouhé přikývnutí, že to je v pořádku. Žádný kůň ho už nikdy nenahradí... Kdybych nebyla hloupá, tohle všechno by se nestalo...

Levi pov.
Jezdil jsem po celém lese, abych mohl najít Caroline. Marně... Nikde nebyla. Moment.. Slyším řev. To bude Carol. Zrychlil jsem koně do trysku a později jsem vyjel z lesa na louku. Porozhlédl jsem se kolem když v tom jsem uviděl jeho... Držel jí v náručí a pak omámil puškou. ,, Kenny... Tohle ti nedaruju..." Řekl jsem si pro sebe. Viděl jsem, jak s ní přistál na zem a začal jí obvazovat lanem kolem nohou a ruk. Hodil jí na koně a ještě zavázal jejího mrtvého koně, zavázal o sedlo a jeli pryč. Začal jsem je sledovat ale opatrně, aby si mě nevšiml.

Carol pov.
Seděli jsme na židlích a ani jeden jsme nic neřekli. Truchlila jsem za Axela... Konečně jsem měla tu možnost... Uslyšeli jsem dupot koně a Kenny se šel hned podívat k oknu. ,, Je tady.." Řekl a mohla jsem vidět, jak se usmál. ,, Kenny! Ukaž se!" Řval venku Levi. Přišel ke mě Kenny a chytil mě za vlasy. Vytáhl zbraň z opasku a namířil mi to k hlavě. ,, Promiň princezno..." Usmál se. Takže mi celou dobu lhal... Věděla jsem, že mi tu něco nehraje. Kenny vykopl hlavní dveře a stali jsme před Levijem. ,, Leviji... Už je to léta co jsme se neviděli..." Začal Kenny. ,, Chyběl jsem ti?" ,, Ani náhodou zmrde..." Řekl Levi a vytáhl z poza sebe pušku a namířil ji přímo na Kennyho. ,, Pusť jí.." Řekl Levi a podíval se mi do očí. Šel v nich vidět strach ale skrýval ho před ním. ,, Pustím jí, pokud se vzdáš.." Tohle by Levi nikdy ne- ,, Dobře..." A odhodil zbraň pryč. Opravdu se Levi vzdal?     ,, Tak tohle bylo velice jednoduché.... Nevěděl jsem, že jsi tak slabý pro pouhou dívku..." Řekl Kenny a pustil mě. ,, Máš možnost se s ním rozloučit..." Dodal a já se rozeběhla k Levijovi. Objal mě až jsme dopadli na zem. ,, Vem si tu zbraň za mými zády.." Zašeptal. Začal mě líbat a já se snažila najít tu zbraň. Našla jsem jí ale neměla jsem tu možnost vidět na Kennyho, kde stojí. ,, Počkej si.." Řekl mezi polibky. Líbali jsme se strašně dlouho, dokud k nám nešli kroky Kennyho. ,, No ták hrdličky... To by stačilo..." Dotkl se mého ramena když v tom jsem dvakrát střelila. Cukla jsem sebou z tý silný rány a na chvíli mi pískalo v uchu. Podívala jsem se na Kennyho a ten měl košili celou od krve, která se mu drala z jeho těla. Pomalu se sesunul k zemi, když v tom mi Levi vzal zbraň z ruky a ještě třikrát do něj střelil. Podíval se na mě a zvedl mě do obětí. Políbil mě a odtáhl se ode mě. ,, Pojedem domů dobře..." Přikývla jsem. Levi mi pomohl na koně a jeli jsme. Naposled jsem se ohlédla a Axela a zamávala mu, jelikož to je naposled, co ho vidím...