Heartbroken

5. Kapitola - Dohoda

Harry

Hledal jsem Emily všude, ale nic. Poté co utekla s domova jsem vyrazil do ulic za ní, ale jakoby se po ní slehla zem.
Byl jsem už zoufalí.
Přece tady někde musí být.
Co když jela do Londýna? Nebo šla za Louisem?
Říkal mi můj hlas v hlavě.
Vždyť ani neví kde Louis bydlí.
Popadl jsem mobil a chtěl zavolat ségře, třeba jí volala. Když mi mobil začal zvonit v rukou.

,,Styles prosím?"

Chvíli je ticho a pak se ozve hlas, který jsem přes čtrnáctlet neslyšel.

,,Harry, " odkašle si. Vím jak musí být nervózní, když tohle dělá.

,, Tady Louis," představí se jako by se bál, že ho nepoznám.

,,Emily je u mě.
Pošlu ti adresu.
Měli bychom se domluvit co bude dál.
Nemůže hledět na smlouvu."

Řekne skoro šeptem.

,,Přijedu.
Musíme si promluvit."

Odpovím mu.
Hned na to položíme telefón.

Mlčky zírám na mobil.
Teď je tvoje šance všechno spravit Stylesi.
Máš šanci se mu omluvit a vynahradit mu to.
Nepokaz to.
Říká mi moje hlava.
Moje srdce, ale tuší, že to tak jednoduché nebude.
Nenávidím sám sebe, zničil jsem vše na čem mi v životě záleželo.
Ale taky vím že život, který jsem do teď žil, nebyl život. Emily neznám, díky svým chybám, kterým jsem nechtěl každý den při pohledu na ní čelit, jsem se připravil o vztah s ní.
Vzal jsem si Taylor, abych s ní nemusel spát. Nechtěl jsem už nikdy propadnout, tomu spropadenému sexu.
Díky němu jsem se připravil o Louise.

Mé myšlenky zastavím ve chvíli kdy přijde SMS s adresou.
I hned nastoupím do auta.

Louis bydlí v celkem pěkné vilce.
Dojdu ke dveřím a zazvoním.

Otevře mi Louis.
Za ta léta zmužněl.
Z roztomilého drobného kluka, je chlapem.
Sice stále menším, ale vyzařuje z něj mužnost.

,,Ahoj," řekne mi po těch letech.

,,Ah Ahoj," zadrhnou se mi slova v krku.

,,Nestůj a pojď dál, musíme se domluvit co a jak."

Pokyne mi ať ho následuju.

Nemůžu si pomoc, ale celou dobu mu musím koukat na zadek.
Je snad hezčí než si pamatuju.
Dojdem do obývací části domu.
Místnost vypadá příjemě.
Na konferenčním stolku jsou připraveny dvě kávy a voda.
Posadím se naproti Louisovi a upřu na něj svůj pohled.
Lehce se podním ošije a pak spustí.

,,Harry smlouva o nekontaktování byla blbost. Ublížilo to nám, a především našim dcerám.
Ale teď už to je stejně jedno.
Znají pravdu.
Chtějí být spolu."

Začne mluvit.
Zírám na něj neschopen slova.
Vlastně skoro ani neslyším co říká.
Jde mi to jedním uchem tam a jedním ven.

Jediné čeho jsem schopen je myšlenek, jak asi chutnají jeho rty?
Jsou pořád tak jemné.
S jeho strništěm musí být líbání skvělé.
Tak rád bych si ho přisunul blíž a znovu prozkoumal ta ústa.
A ne jen to.
Jeho tělo.
Sice má na době tepláky a tričko, ale pod nima je vidět jak vypracované tělo má.
Určitě sportuje.
Panebože co bych s ním chtěl vše dělat.
Vyšukal bych z něho duši.
Nejméně týden by si nesednul.

Moje hříšné myšlenky přeruší znova Louisův hlas.

,,Harry, vnímej mě!"

Luskne mi před obličejem.

,,Chci aby jsme měli holky ve střídavé péči."

,,Pokud budou souhlasit. Nemám nic proti.
Chci je obě poznat."

Odpovím mu.

Zastydím se. Neznám ani tu co semnou vyrůstala. Najednou dostanu strach.
Co když nebudou chtít být semnou?

,,Jsem rád," usměje se na mě Louis.

,,Měli bychom zejtra zajít k právníkovi.
Abychom to měli smluvně uzavřené."

Přemýšlí Louis nahlas.
Nevydržím to, ten jeho úsměv, postoj, jeho hlas.
Vstanu a rychle k němu přejdu a políbím ho.

Nevím co mě to popadlo, ale potřeboval jsem cítit opět jeho rty.

Louis

Cítím jeho rty na mých.
Je to výbuch všech emocí najednou.
Je to krásný.
Ale nemůžu, nechci.
Ublížil mi.
Teď mě líbá jakoby se nic nestalo.
Odstrčím ho od sebe.

,,Ne Harry.
Chci vidět dcery.
Ne se vídat znova s tebou. Mezi námi už nic nebude. Nikdy!!"

Skoro na něj křičím.

Mám vztek.
Mám strach, že pozná jak moc ho stále miluju. Nesmím.
Mám Zayna.
Harry na mě koukne s bolestí v očích.

,,Louí tolik mě to mrzí, já.."

Jeho slova mu zarazí příchod Zayna.

,,Nesahej na něj ty parchante. Louis je můj přítel. Měl by jsi si dát na mě pozor."

Dojde ke mě a obejme kolem pasu a se zlostí pohlíží na Harryho.

,,Už jste vyřešili vše ohledně dcer?"

Podívá se na mě.

,,Skoro. Jen ještě doladíme detaily."

Harryho výraz ze smutného zkamení. Leknu se že si to rozmyslel. A já se přese vše nebudu moc s Emily vídat.

,,Prozatím ať jsou u tebe. Stejně mě teď nenávidí obě dvě. Musím přijít na způsob jak mi odpustí.
Všichni."

Dodá a odejde z domu.
Překvapeně za ním koukám.

,,Tak to bychom měli.
Co budeme dělat dál Louisi?"

Obrátí se na mě Zayn.

,,Začleníme Emily do naší rodiny."

Usměju se na něj a políbím ho na tvář. Ačkoliv mám co dělat, abych se udržel na nohou.
Přítomnost Harryho a jeho polibek, nemůžu vytěsnit z hlavy.

Nakouknu do pokoje Emmy.
Děvčata spí.
Jedna druhou drží za ruku, jako by se báli, že je někdo rozdělí.
Přijde mi to rozkošné. Potichu přejdu k Emmě. Políbím jí na čelo a přikreju, potom přejdu k Emily. A udělám to samé.
Emily se pod dotykem mých úst probere.

,,Louisi?"

Pohladím jí po tváři.

,,Neboj se. Jen ti přeju dobrou noc.
Harry souhlasil se střídavou péčí.
Teď nám dává prostor se seznámit."

Šeptnu. A dám jí ještě jednu pusu.

,,Spinkej holčičko."

Pomalu se zvedám, a slyším za sebou tiché.

,,Děkuji."

Jdu do sprchy.
Dnešek byl opravdu náročnej. Přítomnost Harryho mi to absolutně neulehčovala.
Nevím jak tohle vše skončí. To, že se tu najednou Harry objevil. Vklouzl zpět do mého života.
Pro mě znamenalo jediné.
Musím si ho držet od těla. Nebo mu zase podlehnu a on mi zlomí srdce.
A tentokrát bych to neunesl.
Vím měl bych ho nesnášet, ale nemůžu.
Mezi nenávistí a láskou jsou jen tenké hranice.
Mezi nimiž se teď můj vztah s Harrym nachází.

I don't see you like I should
You look so misunderstood
And I wish I could help
But it's hard when I hate myself
Pray to God with my arms open
If this is it, then I feel hopeless
And I wish I could help
But it's hard when I hate myself.
IFwolfski❤