11. Kapitola - Ty a Já!

236 12 3
                                    

Sweet creature
had another talk about where it's going wrong
but we're still young
we don't know where we're going but know
where we belong
and oh we started
two hearts in one home
it's hard when we argue
we're both stubborn i know

But oh
sweet creature, sweet creature
wherever I go, you bring me home..

Louis

Dny v nemocnici byli dlouhé.
Znal jsem to z opačné strany.
Jako Doktor jsem se zde nenudil.
Ale jako pacient to bylo děsivé.

Všichni mě rozmazlovali.
Denně jsem měl tolik náštěv, že by mi lec jaké muzeum mohlo závidět.
Znala mě celá nemocnice.
Díky Zaynovi chodili i spoluhráči z Teamu.
Také rodina.

Maminka mi na začátku usedavě hodinu plakala na rameni.
Než se uklidnila, že jsem opravdu v pořádku.
Nejrozpačitější byla náštěva Harryho rodiny.

Poprvé se tvářili jako by snad oni byli těmi kdo mi ublížil. Nakonec díky Emmině prořízlé puse, se nálada uvolnila.
Gemma se semnou začala bavit jako by neuplynulo čtrnáct let odloučení.

Jediné co jsem jaksi nestihnul do propuštění z nemocnice.
Bylo mluvit s Harrym.
Sic se tu stavoval pořád, ale nikdy jsme neměli ani chvíli o samotě.

Po Emmině vypravění, jsem si byl jist, že do toho chci znovu jít.
Harry se opravdu změnil.
Chce být s námi.
Celou dobu, co jsem v nemocnici se snažil holkám vynahradit ztracený čas.
Věnoval se jim oboum i mé rodinně.

Jenomže tady v nemocnici to nešlo. Těšil jsem se domů. Chtěl bych si udělat jeden den s Harrym Stylesem a probrat co bude dál.

Dneska by mě měli pustit.
Těšil jsem se jako malý kluk.

Harry mě nejdřív vzal na různá vyšetření.
Aby se ujistil, že se vše hojí jak má, a nová chlopeň mi funguje.
Hned jak zijstil, že jsem opravdu v pořádku, odvezl mě konečně domů.

Dům byl poklizený, zahrada posekaná a v ložnici mě čekalo překvapení.

Nová postel, byl větší než moje původní a měla spoustu funkcí. Například ovladač na sklápění hlavy, či nohou.
Potom televizi zabudovanou v peřiňáku.
Stačilo zmáčknout tlačítko a vyjela nahoru.
Měl jsem zde pojízdný stolek na jídlo.
A v neposlední řadě obrovského plyšáka.

,,To aby ti tu nebylo smutno.." zašeptá Harry.

Nejdříve se na mě nejistě podívá, načež mě popadne do náruče.
Obmotám mu ruce kolem krku a zahledím se zblízka do jeho očí.
Spatřím v nich jiskru, tu kterou měl i před lety.
To a jeho úsměv opět zafunguje a já ho políbím.
Cítím, že tak je to nejlepší.
Je to takový ten něžný polibek, kterým si dáváme šanci.
Harry mě za stálého líbání, položí do postele.
Pevně ho držím kolem krku, tak leží nademnou.

Nechci ho pouštět.
V jeho náruči mi je nejlépe, cítím že je vše tak jak má být.

Po nějáké chvíli toho necháme.
Harry si opře čelo o to mé a nosem přejíždí po mém obličeji, je to roztomilé.

,,Miluju Tě Lou, vím že minulost nenapravím.
Ale nech mě Ti udělat krásnou budoucnost."

Promluví svým chraplákem, a já taju. Mé opravené srdce bije víc, má hlava se ptá zda mám jít do vztahu, který mě tenkrát zničil.
Ale jsem rozhodnut.

,,Miluju Tě," odpovím mu a přitáhnu si ho do polibku.

*****
Druhý den se proberu v Harryho náruči.

HeartbrokenKde žijí příběhy. Začni objevovat