13. Kapitola - Ty žárlíš?

224 15 5
                                    

You had a vision of life in your mind
But this is a mess and the words never rhymed like a poem
No, no, no, not yet
You're taking the questions and toeing the line
Are you coming or going,  you're wasting your time
You should lobe it
No, no, no, not yet

Maybe we won't win this war
But from here until the  door.

Harry

Bál jsem se, strašně jsem se bál.
Jakmile se Louis zeptal na Londýn, a vyjádřil se, že by chtěl zpět, věděl jsem že mu musím říct všechno.

Nevěděl jsem, jestli mi to odpustí.
Se strachem jsem se po té otázce díval do jeho očí.
Louisovi se při zmínce jeho jména nahrnuly slzy do očí.

,,Ano na něj se nedá zapomenout," pronese bolestně.

,,Po tom co jsi s holkama odešel, a pak mi soudně přidělili Emily jsem s ním nějákou dobu žil."

Jeho ruce stále drží ty mé.

To mi dodává naději.
Musel jsem mu to říct ačkoliv to otevřelo staré rány.
Chtěl jsem být naprosto upřímný.
Louis na chvíli zavřel oči, ale pak se na mě podíval, v jeho očích už bolest nebyla.
Byla v nich láska.
Nemohl jsem tomu uvěřit.

,,Jsem rád, že jsi upřímný. Harry, to že jsi s ním žil, mě sice bolí. Ale patří to do minulosti.
Tenkrát jsme už mi dva spolu nebyli.
Nevím jak budu reagovat až ho potkám. Ale kvůli tomu od tebe neodejdu.
Miluju tě. A věřím ti.
Věřím, že teď už neuděláš nic, abys to mezi námi zkazil."

Vydechne.

Nahnu se a přtisknu ho k sobě.

,,Vážím si toho Louisi.
Miluju tě, neudělám nic abych znova zničil tuhle rodinu."

Jeho ruce mi zajedou pod triko.
Cítím je na svém těle.
Na můj krk učiní doslova útok.
Jako by si mě chtěl označkovat, aby všichni viděli, že mu patřím.
Nezůstanu pozadu.
Svléknu mu triko a rukama ho přemístím do klína, kde se začne hned otírat.
Bože tohle už nemůže být lepší. Cítím se jak nadržený puberťák. Nejraději bych byl pořád v něm.
Spustím ruce k jeho boxerkám.

Ale než stačím cokoliv udělat, vrazí do naší ložnice Emma.

,,Tati s Emily jsme se domluvily.."

Zarazí se při pohledu na nás.

,,Sakra! Měla bych se asi naučit klepat než někam vejdu."

Řekne naše dcera a se smíchem odejde.

S Louisem se na sebe podívame a taky se rozesmějem.

,,Dcery! Hold jsme Tátové. Necháme to na večer.
Jdem za holkama."

Políbí mě naposledy Louis a zvedne se ze mě.

Sleduji ho jak se shání po čistém oblečení.
Musí vycítit můj pohled, protože začne kroutit víc zadkem.

,,Co mám teď dělat s tímhle?"

Poukážu na svou erekci.

Lou se na mě otočí, pomalou chůzí dojde až ke mě a do ucha mi zašeptá.

,,Zkus použít studenou sprchu."

Načež ode mě se smíchem rychle odstoupí.

Zakňučím.
Ale pak nasleduju jeho radu.
Přece jen jdeme mezi puberťačky.

Louis

Od debaty o Londýně uběhl měsíc.
Všechna má vyšetření dopadli dobře.
Nic nám nebránilo se vrátit do Londýna. Harry sice pořád nevypadal nadšeně, ale já se opravdu těšil. Chybělo mi to deštivé podnebí.
Moje domovina. Emma ta se těšila snad víc jak já.

HeartbrokenKde žijí příběhy. Začni objevovat