Dáme rande, Weasleyová?

Kapitola Osmá

,,Takže čau, já jsem Abe.
Tak..první vyberu střelce a brankáře, proto poprosím všechny, kteří se hlásí na post odrážeče, aby se na chvilku šli posadit" zazubil se Albus a prohlédl si pětici lidí, která tedy po jeho vyzvání zbyla.
Nervózní Amy, jeho sestra Lily, Sonia, která byla o ročník níž, Carl, o kterém si Albus osobně myslel, že měl figuru spíš na odrážeče, Johny, syn Seamuse Finnigana a Simon Jordan, klučina od Lee Jordana, a Edward.
,,Teď všichni do vzduchu a budete střílet na brány, v čemž se vám pokusí zabránit tadyhle Miky, Amanda a Oliver"
A tak se sedm košťat vzneslo do vzduchu a střelci se ihned chopili Camrálu.
Albus asi pět minut všechno sledoval, spokojeně se usmál, neboť měl jasno.
Hráči které měl v týmu loni se nedali a hrdě své místo obhájili.

,,Tak teď se k nim přidáte vy čtyři a budete si mezi nimi ve dvojicích posílat Potlouky, jasný?"obrátil se k zbylým účastníkům konkurzu.
Přikývli a tak okamžitě dělali co mají.
Ještě asi deset, možná patnáct minut sledoval Abe dění na obloze, než jim jediným mávnutím dal najevo ať sletí dolů.

Dominique sledovala Edwarda a pořád sklouzávala z lavice.
,,Ty blázne Dom, dělej se sebou něco! ... a neslintej"dloubala do ní Rose se smíchem. Upřela oči na trávník, kam právě přistálo několik košťat a zaposlouchala se do Abeova hlasu.

,,Tak, všichni jste hráli výborně, ale jak se ukázalo, tak ve většině případů se osvědčili hráči, kteří už mají nějakou tu praxi.
Tak odrážeči.. jako obvykle se ukázalo, že na tenhle post prostě patří sourozenecké dvojice..takže Lucas a Darin Sweetheartovi.
Brankář bude tady náš Oliver a střelci Amy, Edward a aniž bych nějak nadržoval, protože věřte mi, že bych to stejně nedelal, víte jak jí nesnáším, tak je to Lily."
Zrzavá dívčina s úsměvem od ucha k uchu svého bratra objala, přičemž mu za jeho chvalořeč vlepila menší pohlavek.

,,A ty se Amy netvař pokaždé, jakobys to nečekala. Jsi vážně dobrá" pousmál se na brunetku, když své sestře její pohlavek oplatil.
Sourozenci Potterovi zkrátka svou lásku nezapřeli. A to jste ještě nezažili ty doby, kdy byl v Bradavicích i nejstarší James.
To byli teprve bitky. Samozřejmě se ale nic nevyrovnalo chvílím, které trávili všichni Potterovi i Weasleyovi pod jednou střechou Doupěte.

Amy se jen zazubila a vesele vyletěla několik stop do vzduchu.
,,Tak všichni teď pryč ze hřiště, přijdou Zmijozeláci, tak ať nemaj kecy"zavelel Albus a tak se všichni zvedli a zamířili pryč, zpět do hradu.

Rose s Dominique mezitím slezly dolů z tribuny.
,,Čau Dom"pousmál se Edward a vzal jí ležérně kolem ramen.
,,Ahoj"kníkla a nejraději by se byla propadla do země, což prozrazovaly její rudé tváře.
,,Sluší ti to, když se červenáš"prohodil.
,,Jako vařenýmu humrovi"zamumlala a Edward se rozesmál.
,,Nene"odporoval jí. ,,Jsi spíš jako růžička.."

,,Ty jsou vážně děsný. Teda, Ed je s holkama v pohodě, ale Dom je najednou úplně nepoužitelná"smál se Abe a plácaal se do čela.
,,Je jenom opravdově zamilovaná, není citlivá jak pařez, narozdíl od tebe"dloubala do něho jeho sestra provokativně.
,,To není pravda! Já náhodou city mám.. a ty jsi je teď hluboce ranila!"kvílel na ní.
,,Už jdou hadi, tak jdem"táhla ho Lily spěšně za loket.
,,Snad se jich zrovna ty nebojíš"uchechtl se Abe a nepřímo tak narážel na jejího přítele ze třetího ročníku, který navštěvoval Zmijozel.
,,Blbečku"sykla Lily a odtáhla ho do hradu.
Rose za nimi jen pobaveně smála.

•••

,,Tak jsi tady"ozvalo se za ní překvapeně ale zároveň potěšeně.
,,Jo, ale myslím, že dnes už jsem viděla Famfrpálu tolik, že zase půjdu"ušklíbla se.
,,Ne, počkej.."vzal jí jemně za ručku.
,,Kde máš zbytek týmu?"zeptala se ho a svou ruku opatrně vztáhla zpět.
,,Přijdou až za čtvrt hodiny"zamumlal Scorpius.

,,Chtěl jsi mi něco říct..?"změnila téma, protože byla zvědavá jako její matka.
,,Spíš jsem ti chtěl něco ukázat"usmál se a přitáhl si jí za sebe.
,,Teď se pořádně drž a nepouštěj, jasný?"poprosil jí a nasedl i s Rose na koště.
,,Ne! Já se bojím létání..teda nebojím, jenom ho nemám ráda"protestovala Rose a pevně se k chlapci přivinula.

,,Neboj se, ten výhled stojí za to"řekl a jednou rukou stiskl tu její, která byla křečovitě omotaná kolem jeho pasu.
,,Pořád máš zavřené oči, že jo?
Otevři je Rose, tohle je prostě nádhera"pohladil jí po ruce a po chvíli uslyšel její výdech ,,Páni".

,,Je to krásné, že jo? A ještě hezčí, když to máš s kým sledovat"šeptl jí tak, aby ho i přes svištící vítr, kolem jejich uší slyšela.
Pevněji ho objala, ne proto, že by se bála, s ním se cítila bezpečně. Nedokázala pochopit proč, ale bylo to tak.

Pomalu se snášeli dolů, až dosedli k zemi před vstupní branou do hradu.
,,Tak já už budu muset jít, tým bude na hřišti každou chvilkou"zamumlal a bylo na něm znát, že se mu vůbec nikam nechce.
,,Rose?"
,,Ano?"zahleděla se mu pátravě do očí.
,,Děkuju, že jsi se mnou letěla"usmál se na ni upřímně.
,,Neměla jsem jaksi na výběr"sykla ale hned na to dodala ,,To já děkuju, že jsi mi ukázal všechnu tu nádheru z ptačí perspektivy. Bylo to krásné" oplatila mu úsměv.

,,Tak já půjdu"řekl znovu a neochotně se otočil.
,,Počkej ještě"vzala ho za ruku a otočila si ho tak k sobě.
Vyhoupla se na špičky a dala mu jemnou pusu na tvář.
Pak se otočila a rychle zaběhla do hradu.
Scorpius stál jako opařený, zbožně hleděl za mizející rudovláskou a tiskl si prsty na místo, kde byli před několika vteřinami její rty.

,,Co tady děláš? Je trénink!"vytrhl ho z blaženého pocitu známý hlas.
,,Promiň Timme, už jdu"dostal ze sebe Malfoy a následoval Zmijozelského kapitána na hřiště.

Podzim o sobě začínal dávat vědět. Studený vítr se pokoušel shazovat obarvené listy stromů a rozfoukával zrzavé vlasy dívce, hledící z Astronomické věže dolů na školní pozemky, kde očima propalovala blonďatého chlapce, letícího střemhlav za Zlatonkou.