Dohoda

7. kapitola

       

Pohled Setha

"To byla totální hrůza! I moje sestra hraje líp jak vy! Jestli tohle předvedete i pozítří na zápase, tak si mě nepřejte. Laskavě se pochlapte vy slečinky!" vyslechneme si trenérův komentář k dnešnímu tréninku a málem u toho ohluchneme. Jenom protočím oči a dál se vysvlíkám.

"Ten má zas dneska náladu," řekne tiše Ethan po mé pravici, který ze sebe sundává chrániče.

"Moc se mu nedivím, hráli jsme totálně na hovno," zastane se trenéra Ozzy.

"To jo. Jestli to v pátek poserem, tak jsme v prdeli," řeknu, zatímco schovávám chrániče do své skříňky. Vytáhnu si ručník, který si s sebou vezmu později do sprchy.

"Ale neposerem," snaží se mě uklidnit Ethan, ale oba víme, že je tu velká pravděpodobnost, že ano. Tuhle sezónu jsme zatím hráli dobře, ale tento týden se nám na trénincích moc nedaří. Možná to je jen zkouškovým obdobím, velká část z nás je hodně vystresovaná.

"No, jestli dneska bude hrát Fergie jako dneska, tak rozhodně ne," plácne Connor Fergieho po rameni.

"Drž hubu, Connore."

"Copak, náš pán zaláskovaný se naprdnul?" dobírá si ho Connor, čímž si vyslouží jemnou ránu do břicha.

"Jak to jde s Bethany? Už jste na to vlítli? Jaká je v posteli?" zahrne ho otázkami Ozzy a Ethan radši mizí do sprchy. Vsadím se, že mu představa jeho spoluhráče a nejlepší kámošky své holky moc nerajcuje.

"Ještě ne, kámo. Nějak to natahuje furt," protočí očima Fergie. Nemůžu si pomoct, ale zamračím se. "Není ještě panna?" pokračuje Fergie.

"To, že si dává na čas, ještě přece neznamená, že je panna," přidám se do rozhovoru.

"Říkáš mi to proto, že si ji už přefiknul?" zeptá se Fergie a z jeho pohledu vyčtu, že tu otázku myslí smrtelně vážně, dokonce snad s odporem. Vadilo by mu snad, že bych se vyspal s Beth?

"Ne," odpovím mu po cestě do sprchy.

"To je dobře. Nevím, jak bych to překousnul. Ta holka je boží," řekne Fergie a z jeho slov je mi jasné, že byla určená pouze mě. Fakt, že se možná můj kámoš doopravdy zabouchnul do mé kámošky, je docela uspokojivá. Sice asi nenesu největší zásluhu, ale budu dělat, že jo.

Jakmile jsme vysprchovaní, odcházíme k Titánovi, což je týmová hospoda. Scházíme se tam většinou alespoň jednou týdně a slavíme úspěchy. Dneska ale budeme pít na posílení, protože rozhodně není co slavit. U Titána na nás už čekají nějaké holky, které kluci pozvali, a Lydia. Dnes je to poprvé, co se od dvojrande vidíme. Vymlouval jsem se na můj hokejem nabitý program, ale ve skutečnosti jsem neměl chuť ji vidět.  Její kecy o vegetariánství a o tom, jak je hokej k hovnu, se mi fakt poslouchat nechce. Nakonec jsem si to ale z nepochopitelného důvodu rozmyslel a domluvil nám schůzku, abych jí dal šanci ukázat mi, jestli má vůbec cenu v tom pokračovat. O tom jsem jí samozřejmě neřekl.

Titán je staromódní hospoda v klasickém americkém stylu s kulečníkovým stolem a parketem. Chodí sem převážně sportovní nadšenci z univerzity, nebo kočky co přišli sbalit někoho z nás. Přestože by to tu někteří nazvali pajzlem, máme to tu rádi. Je tu příjemná, přátelská atmosféra a pokaždé se večer nečekaně dobře vyvine.

Uběhne několik minut a my sedíme u našeho běžného stolu, který stojí ve středu od hlavních center prostoru – parketu, baru i kulečníkového stolu. Někteří si dali pivo, někteří mnou oblíbenou whisky a Lydia pouze vodu. Vykládá mi něco o historii, ale nevěnuju tomu pozornost. Je to sice mnohem zajímavější než ty blbý vegetariánský hovna, ale moji pozornost nejvíce zaujme její hluboký výstřih, jejž si dneska oblíkla.