Můj neznámý

1.

Proč tam musím jít? Vždyť Jenna tam taky nejde,tak proč nemůžu zůstat s vámi doma?
Zeptám se otce který už dvě hodiny nutí jít na jakýsi maškarní ples na který se mi vůbec nechce.

Budou tam všichni významní šlechtici a Králové a ty už máš dávno léta na vdávání Jesiko a Jenna tam nemusí protože už nápadníka má.
Jedeme tam Lídií také takže se nemusíš bát že by jsi tam byla sama.

Lídie je otcova druhá žena,protože moje maminka umřela ještě když jsem byla malá.

Prostě pojedeš a bez debat, jdi se prevléknout, na posteli máš už připravené šaty.

S viditelnou nechutí jsem se zvedla a odešla jsem d svého pokoje se prevléknout.
Na posteli ležely bílo modré šaty s krajkou kolem ramen a vedle nich modrá škraboška s příčky kolem dokola a bílým zdobením kolem očí.
Jedním slovem nádhera.
Oblékla jsem se do nich a nasadila jsem si škrabošku. Své tmavě hnědé vlasy jsem si nechala volné kolem ramen. A když jsem byla se svým vzhledem konečně spokojená vyrazila jsem.
V kočáru už na mě čekal otec a hned po mě dorazila i Lídie.

Zastavily jsme u takového menšího hradu který patří baronovi Edgarovi, který zde žije se svým synem Martym, kterého já upřímně a z celého srdce nesnáším. A myslím že on to má stejně jako já.
Dnes slaví osmnácté narozeniny a tento maškarní ples je na jeho počest.

Sloužící nám pomohli z kočáru a hned u dveří nás přivítal baron i jeho syn. Hned jak mě uviděl neodpustil si rýpavou poznámku a já mu odpověděla stejně.
Hned jak jsme se všichni přivítali uvedl nás baron do velkého sálu kde se oslava konala.
Všechno to tu vypadalo tak přepychově vyzdobeno až se mi z toho dělalo zle.

Copak nelíbí se ti tu? Uslyšela jsem za sebou ten nejodpornější hlas na světě. Ne Marty jsem celá nadšená že tu musím být. Řekla jsem ironicky.
Tak to je škoda protože já si to tu náramně užívám. A teď mě omluv, musím jít přivítat další hosty.
Konečně odešel a já jsem si oddychla že ho mám konečně z krku.