Slečno Jessiko vstávejte.
Eadlin nech mě ještě spát.
Eadlin byla něco jako moje komorná a já jsem jí měla že všech služebných nejraději.
Jessiko,víte přece moc dobře že to nejde,musíte připravit na cestu do zámku.
No právě,vůbec se mi tam nechce.
Řekla jsem a stáhla že sebe peřinu.
Kdy je odjezd? Odjíždíte už za hodinu a půl, máte tam být už v deset hodin.
Ach bože co jsem komu udělala. Vstala jsem z postele a šla se obléknout. Eadlin mi pomohla s výběrem šatů a posléze i s účesem. Celý tento proces trval asi hodinu. Popadla jsem svůj kufr a šla se rozloučit doufám že na krátkou dobu se svou rodinou.Kočár zastavil přímo na nádvoří, kde už byly i ostatní dívky bylo jich tu celkem sedm a já jsem byla osmá a tudíž poslední. Postavila jsem se do řady k ostatním a čekala jsem co se bude dít.
Po chvíli přišel princ nás přivítat.
Milé dámy vítám vás na našem zámku. Já se jmenuji Eleon a jsem váš princ. A teď prosím pojďte za mnou, provedu vás po zámku a ukáží vám kde se co nachází, včetně vašich pokojů.
Když jsme stály u posledních dveří,zřejmě mého pokoje otočil se princ Eleon čelem ke mě.
Neznáme se odněkud? Připadáte mi povědomá.
Jeho modré oči se vpily do těch mých a mě se také v tu chvíli zdálo že jsem ho už někde viděla,jen si nemohu vzpomenout kde.
Nemyslím si. Jak se jmenujete?
Já jsem Jessika.
Tak Jessiko toto je váš pokoj. Přeji příjemný pobyt a rád jsem vás poznal. Děkuji princi.Otevřela jsem dveře a vešla do svého prozatímního pokoje.
Rozhlédla jsem se po pokoji a nemohla uvěřit vlastním očím,pokoj byl snad čtyřikrát větší než ten můj co mám doma.

ČTEŠ
Můj neznámý
Ficción históricaKdo by čekal že se za jediný večer stihnu zamilovat do člověka kterého jsem ani pořádně neviděla? Já tedy rozhodně ne. Kdyby mi to někdo před rokem řekl jen bych se mu vysmála do obličeje. Jak tohle může dopadnout? Najde Jessika svého vysněného pr...