Ve stínu vlka [DOKONČENO]

17.Proč by zrovna oni zachraňovali Demona sakra?!

Pohled Kate

Nikdy bych nevěřila, že zrovna oni nám pomůžou.
Z keříku se vynořil Ron a James.
Ti dva na mě byli vždy hodní a je divné, že je vlkodlaci necítily.
Jakmile je viděla Jana, tak se usmála.
Zbytek smečky začali vrčet a startovat na ně.
Jane je uklidnila a vysvětlila jim to.

Pohled Jane

Byla jsem ráda, že vidím upíry?! Co to se mnou je zase?
Oba vypadali neškodně a mile.
Proto jsem smečku uklidnila, že je znám a vím o jejich dobrotě.
„Chceme vám pomoct... "Řekl James.
„Neobtěžujte se!"Odpálkoval je otec.

Bez zbytečného okecávání si oba klekli k nám a položili na Demonovo vlčí tělo ruce.
Okolo začaly létat jiskřičky a rány se zacelily.
„To není možné?!"Řekne Jiro udiveně a ostatní jen koukají.
„Ale ano."Řekne Ron.
„Děkujeme... "Řeknu a mile se usměju.
„Vidím jak ti na něm záleží."Mrkne na mě Ron a Jamese to odmlčí.

Pohled Jira

Je to divné nevěřím jim a měl jsem výčitky vůči Jane.
Měli jsme jí to říct a i Sparky.
Když o tom tak přemýšlím, tak ani Sparky to neví....
Měl bych jí to také říct, ale co bych to byl za otce.
Tohle se mi honilo hlavou a já si nevěděl rady.

„Díky za záchranu a teď zmizte!" Rozkázal jsem jim, protože už mě štvala jejich přítomnost.
Necítil jsem, ale nic..... JAK TO?
ptal jsem se sám sebe.
Vzal jsem Demona do náruče a vydal se směrem domů, ale jen po čuchu.
Ve skutečnosti jsem byl stracen.
Štvala mě ta Kate, ale ještě víc, že má Jane kamarády UPÍRY! To prostě nedopustím!
Dokud budu živ, tak ne........