Ve stínu vlka [DOKONČENO]

14.Už nejsme na svém území ....

Pohled Julie

„Jane mi tě chápeme, ale musíš si zvyknout."Řeknu.
„Ale já si nechci zvykat!"Zařve hystericky.
„Uklidni se!"Rozkáže Tania.
„To nejde!Vy jste upíři! Jeden se mě pokusil zabít! Vám se věřit nedá!" Spustila.

Mrzelo mě co řekla a viditelně i Taniu.
„Všichni nejsou stejní."Řekla jsem.
„Ale ano!"Pořád si mlela to svoje.
„No jak chceš!"Tania se naštvala a vyskočila oknem.
Udělala jsem to samé.

Pohled Jane

Asi jsem na ně byla docela zlá, ale já chci domů!
Čeká na mě Sparky, Keyla a Demon a vlastně všichni.
Musí přijít a zachránit mě.
Sama jsem tomu nevěřila, ale dostat se od tama bylo nemožné.
Zkoušela jsem to, ale oni mě vidí.

Pohled Sparky

„Najdeme ji, nebojte se!"Řekl Jiro s poslední špetkou naděje.
„A co když né?!"Řeknu.
„Najdeme."Řekl on.
Já tomu už ani nevěřila.
To toulání nemělo smysl.
Je to moje sestra sakra!
Emoce se ve mně míchali a já už byla bezradná.

Zastavili jsme u mítinky a Jiro trochu zvážněl.
Taky jsem to cítila a měla pravdu.
„Upíři!"Řekl Artixel.
„No ty si génius! Nechceš nás rovnou vést?!"Zakřičela na něj Laura.
„A DOST!"Zařvala Jiro.
Všichni na něj upřeně koukali a já vycítila nebezpečí kolem nás....