Ve stínu vlka [DOKONČENO]

27.úplněk je tu

Pohled Jane

Vzbudil mě příjemný hlas Jamese, ale ne to co mi řekl:„Jane, trochu jsem to přehnali... "
Zašklebyla jsem se a všimla si, že už je tma.
„Heh, neškleb se!"Začne se smát.
Proměnila jsem se a oblékla se.
Šli jsme domů a on chtěl upíří rychlostí, ale chápete mou nevýhodu,  ne?
„Už se těším, že budeš běhat upíří rychlostí sama."Řekne a vezme mě do náruče.
„Já taky."Zasměju se.

Lusknutím prstů jsme byli před domem.
„Děkuju. "Vymanila jsem se z jeho náruče.
„Kde jste byli?Amm ty máš mokré vlasy Jane?"Spustil hned John.
„Já sem spadla do rybníka!"Křikla jsem co mě napadlo.
„Tak vy se zhazujete do rybníka? Jen tak a ze srandy, že?"Upřel na mě svůj chladný pohled. Pokud ho budu taky umět, tak se mě budou všichni upíři bát.
Přišla jsem do kuchyně a všichni na mě hladově hleděli.
„Ehmm posaď se."Usmál se Marek a já zamířila do pokoje.
„Nikam!"Chytl mě za zápěstí Alex a posadil.
„A-ale... "Řeknu a radši zmlknu.
„Já se nechci živit krví, jako vy." Přiznám se.
„Třeba nebudeš."Usměje se na mě Lily.
„Já už půjdu."Oznámím a chci se zvednout, ale John mě chytí za ramena a posadí spět.
Proč to sakra furt dělají?!
Ron se zasmál. Ježiši vlastě , tady jsou ti čtenáři.

„A může se něco pokazit?"Zeptám se.
„Si hybrid, takže..... ano, riziko tu je." Proč ti upíři mluví,tak ehm prostě divně.
Ron se zase zasměje.
„Nech toho sakra!"Křiknu.
„No jo..."Odpoví.

Pohled Johna

Byl jsem docela nervůzní, protože hybridy neznám. Netušil jsem co jí to udělá, ale četl jsem o tom... trochu je přeci jen znám.

Dvanáctá hodina byla blízko a já začínal mít obavy.
Bylo vidět i na Jane, že má trochu strach, ale Jason si sedl vedle ní a chytil ji za ruku.
Překvapilo mě to, ale mlčel jsem.

Pohled Jane

Odbila dvanáctá hodina a já ztuhla.
Všichni na mě upřeně hleděli.
„Tak co?"Zeptala se mě Tania.
„Asi nic."Usmála jsem se, ale v tom mě začala strašně bolet hlava.
Mám pocit, že Julie ovládá empatii, protože mě objala.
„Dobrý Jane?"Zeptal se James.
„J-jo.. "Řekla jsem.
„J-já si půjdu asi l-lehnout... "Řeknu a John přikývne.

Šla jsem po schodech nahoru a zatočila se mi hlava. Zavrávorala jsem, ale ustála to.
Když jsem došla do pokoje, lehla jsem si na postel a přemýšlela , ale za chvíli usnula.

Pohled Johna
Ráno

Slyšel jsem křik z Janeina pokoje a i s Jamesem a Ronem tam hned běžel.
„Co se děje?!"Křikl jsem , když jsem rozrazil dveře.
„JÁ MÁM TESÁKY!"Křikla.
„A co si čekala? "Zasmál se Ron.
„Promiňte mi... "Omluvila se.
„V pohodě a co schopnosti?"Zeptal se James.
„Zatím nevím."Odpoví.
„Na to příjdeš časem."Řeknu.
„Přiď pak dolů."Řeknu a odejdeme.

Za nedlouho byla dole.
„Mám nemilou zprávu."Řeknu.
„Já vám taky chtěla něco ohlásit."Řekne Jane.
„Začni."Pobídnu ji.
„Dobře,no ehm..... přemýšlala jsem a chci odejít. "Řekne.
„A kam?"Zeptám se.
„Někam, ale tady zůstat nemůžu."
Odpoví mi.
„No dobře, tak to si radši pospěš."Řeknu.
„Proč? "Zeptá se.
„Dnes přijdou starší a ty musíš pryč." Řeknu a ona běží do pokoje a James za ní.

Pohled Jamese

Jane to asi vzalo, ale každopádně běžela do pokoje a já za ní.
Když jsem tam došel ona už se balila.
„Já půjdu s tebou!"Oznámím jí a ona ke mně přijde a obejme mě.
„Dobře."Usměje se a já šel do pokoje se taky zbalit.

Pohled autorky

Ještě ten den se Jane s Jamesem zbalili a byli pryč.
John a Lily zakryli její pach v domě.
A připravili se na návštěvu.