Ve stínu vlka [DOKONČENO]

22.Jirovi se hroutí jeho manželství....

Pohled Artixela

Dolovili jsme a upřímně to ani moc dlouho netrvalo.
„Dnes to bylo rychlé."Podotkla Sparky.
„My máme ještě něco na práci."Řekl Ben sebevědomě.
„My?!"Zeptal jsem se se shipovacím úsměvem.
„Ne ty kokote! Já a Sparky!"Mrskl po mně dřevo co držel v ruce.
„Vezmete to tátovi?"Zeptala se Sparky.
„Hmm... "Odpověděla Jane.
„Díky!"Podala jí dřevo a ona se prohlásil v zádech.
„Je to moc těžký?"Zeptala se Sparky starostlivě.
„Oni to zvládnou."Nenechal nás odpovědět Ben a oba se vypařili.
„No super!"Řekl jsem a začal sbírat
Benovo dřevo.

Šli jsme domů a Jane celou dobu ani nepromluvila.
„Co se děje Jane?"Zeptal jsem se, jako kamarád kamarádky.
„....... Nic...... "Odfrkla tiše a bez emocí.
„Ouu, to slyším... "Řekl jsem a zasmál se.
Jane pořád mlčela a já už chtěl zasáhnout, ale byli jsme už u domu.

Pohled Jira

„No to je dost! Položte to sem.“Řekl jsem a snažil se usmívat na Jane.
Ona mě ignorovala a dál rovnala dřevo na hromadu.
„Takhle to dál nejde Jane!"Zakřičel jsem, protože mi to ujelo.
Ona zavrtěla hlavou a utekla do pokoje.
„To jste přehnal... "Řekl Artixel.
„No ano, ty víš vše nejlíp!"Zařvu na něj a hodím květinami ve váze o zem.
On se taky naštval a udělal to samé, co Jane.

„Proč se tak chováš?! Můžeš být naštvaný na upíry,lidi, Mary, ale je to život! Nemůžeme to odnášet my sakra!Ty květiny si taky zaslouží žít!"
Křikla na mě Keyla.
„Tak si je pověs třeba nad postel a nebo rovnou na hajzl!"
Zakřičím na svou choť.
„Nepoznávám tě...... myslela jsem si, že vím .... koho jsem si vzala."
Odmlčela se a zničené květiny vyhodila.

„Promiň Keylo..... já to tak nemyslel..."
Řekl jsem tiše a potupně.
„Nesnaž se.... "Řekla a odešla do naší společné ložnice.
„Dohajzlu....!"Připadalo mi, že se mi vše hroutí pod rukama a za to může
John a Mary! Vím to.....