Ve stínu vlka [DOKONČENO]

19.Její veličenstvo PRINCEZNA JANE

Pohled Jane

„Poď dál Kate."Oznámím jí a Demon po mně vrhne nenávistný pohled.
„Děkuju, víš chtěla jsem ti poděkovat." Řekne a usměje se.
„A za co prosimtě?"Zeptám se.
„Za záchranu života. Máš v sobě dobrotu svojí matky."Řekne a já se zarazím.
„Ty si ji znala?"Zeptám se a Rhea vypadala, že je taky zvědavá.
„Ano, tvá matka byla princezna a měla nastoupit na trůn, ale zabili ji... " Řekla trochu posmutněle.
„A to jen protože se.... zamilovala?"
Zeptala se Rhea.
„Bohužel.......... "Řekla a mi se odmlčeli.

„No tak já už asi půjdu."Řekl Demon a odešel do pokoje.
„Dobře dobrou."Řekla jsem a usmála se, protože už bylo docela pozdě.
„Tak já taky ju."Oznámila nám Rhea a obejmula mě.
Usmála jsem se a ona odešla do svého pokoje.

„Chováte se tady k sobě tak... hezky."Řekla Kate.
„A jak jinak?"Zeptala jsem se.
„Nevím, já na to nejsem zvyklá.... " Posmutněle řekla.
„Tak si zvykej."Usmála jsem se a objala ji.
„Díky, jsi hodná...... a kde budu spát?"Zeptala se.
„No přece tady."Řeknu.
„Na zemi?"Zeptala se a už by si i lehla na podlahu.
„Ne, na posteli a já půjdu pryč."Odpovím.
„Ale to nemůžu princezno..... "Vyděsí se.
„Princezno? Neblázni."Usměju se.
„Jste dcera princezny ... takže?"Odpoví.
„No to možná, ale já sem Jane né princezna...  neblázni. "Začnu se smát.
„Nebuď tak hlasitá a dej si dnes večer pozor, aby tě něco nevylekalo. Usměje  se a mrkne na mě.

Vzala jsem si deku ze židle a šla dolů.
Lehla jsem si na pohovku a chvíli koukala z okna.
Potom jsem usnula, ale netrvalo to dlouho......