My Nightmares (Marcus & Martinus) ✅

14. kapitola

Přede mnou se teď rozprostíral menší vodopád a já absolutně nechápala. Okolo něj bylo menší jezero. Poletovaly tu světlušky, které jsem do té doby viděla možná jednou v životě a já si v tu chvíli přišla zase jako ta malá holka která si užívala života a nemusela řešit absolutně žádnou nemoc a jíst každý den prášky. Prostě jsem si přišla šťastná.

,,Líbí se ti to?" zašeptal Marcus a já se k němu s úsměvem, který mi stále nemizel ze rtů, otočila a přikývla. I on se usmíval. ,,Nechceš si jít sednout?" ukázal na deku kousek od nás, která byla rozložená na trávě a v každém rohu byla zatížena kamenem, aby neuletěla. Jen jsem přikývla a s Marcusem jsme se stále ruku v ruce vydali k dece.

Sedla jsem si na deku a pozorovala jsem všechnu tu krásu okolo sebe. Marcus si lehl a pozoroval nebe.

***

,,Jak si tohle místo našel?" vypadlo ze mě po chvíli. ,,Procházeli jsme se tady v lese s Martinusem předminulý rok. Nikdy jsem sem nikoho nevzal, ani Martinus se sem se mnou už nikdy nevrátil, ale přišlo mi to jako vhodná omluva." Otočila jsem se na něj. Usmíval se na mě.

,,Nejdem do vody?" posadil se najednou a já zavrtěla hlavou rychleji, než jsem si uvědomila, jak moc panicky to muselo vypadat. Jeden z důvodů byl ten, že jsem neměla plavky a ten druhý, že neumím plavat a voda bude určitě hluboká. ,,Přece mě nenecháš do té vody jít samotného" udělal na mě psí pohled. ,,Možná že nechám" vyplázla jsem na něj jazyk. ,,Jestli to je kvůli tomu, že nemáš plavky, tak já je nemám taky, nepočítal jsem s tím, že bude takový teplo" pokrčil rameny.

,,Nejde jen o plavky"zakroutila jsem hlavou trochu nervózně. ,,A o co teda?" nechápal Marcus. ,,Já neumím plavat" zašeptala jsem potichu a sklonila jsem pohled k zemi. ,,Tak tě to naučíme, pojď" usmál se Marcus, chytl mě za ruce a vytáhl mě na nohy.

***

Nemohla jsem uvěřit tomu, že tohle vážně dělám. Svlékala jsem se do spodního prádla stejně tak jako Marcus a přišla jsem si vážně divně. A nebýt toho, že byla tma určitě by viděl, jak se červenám. Protože jsem musela být červená jako rajče.

Svlékla jsem si kraťasy a přidala jsem je na hromádku mého oblečení. Stála jsem tu už jen ve spodním prádle. Divný pocit a ještě divnější to bylo, když jsem se otočila a uviděla jsem Marcuse jen v boxerkách, který si mě prohlížel. Nakonec se ale beze slova otočil a šel do vody.

Teď jsem si ho prohlížela zase já. Byl krásný.  Zavrtěla jsem hlavou, abych z ní dostala tyhle zvláštní myšlenky na to blonďaté pako a vydala jsem se do vody za ním.

Marcus už stál téměř po pas ve vodě a nevypadal, že by mu byla zima. V momentě kdy jsem si do vody ale stoupla, přejel mi mráz po zádech. Voda byla studená a to až natolik, že jsem do ní odmítala vlézt.

,,Tak tam mě nedostaneš"zakroutila jsem hlavou a Marcus se na mě konečně otočil. ,,Vsadíme se?" ušklíbl se škodolibě. ,,Fajn" pokrčila jsem rameny, protože mě nenapadla žádná možnost, jak by mě do té vody dostal. To byla chyba..

Ahoj 🎈 Jak se vám líbila kapitola? ❤ O co si myslíte že se vsadí? 😅 Budu ráda za každý hlas a komentář 💕