She is interesting

Záchrana?

Pohled Brumbála

,,Dobrý večer Edgare, co jste tak naléhavě potřeboval?" zeptal jsem se Edgara  Bonese, který mi poslal svého patrona, abych se co nejrychleji dostal do hlavního štábu Fénixova řádu.

,,Dobrý večer Albusi, pojďte někam do soukromý."naznačil mi posunky pokoj do kterého jsme  odešli.

,,Albusi, je to velmi špatné, té dívce jsme byli na stopě, ale Voldemort na mé nejlepší bystrozory, Kingsleyho a Moodyho, poslal smrtijedy, aby je svedli ze stopy, která vypadala velmi nadějně. Teď musí začít úplně od začátku, ale bojím se, že té dívce už tolik času nezbývá." řekl mi a posadil se na židli.

,,Má času určitě dost. Voldemort jí chce na svojí stranu, má opravdu velmi mocné schopnosti a pro Voldemorta by byla strašná výhoda, kdyby se přidala na jeho stranu, takže jí bude přesvědčovat tak dlouho dokud jí nepřemluví. Potřebuje jí živou."

,,To nám dává ještě naději a jí též. Jen doufám, že je silná a že to přežije." promnul si oči, očividně je unavený.

,,Všechny bystrozory, co máme pošlete na kontrolu všech sídel čistokrevných, nemyslím si, že by se Voldemort schovával v podřadném sídle."

,,Brumbále je vám jasné, že to může trvat klidně až několik měsíců?" 

,,Ano je, ale nic víc nám nezbývá." a přemístil jsem se zpět do Bradavic, ano v Bradavicích se nedá přemisťovat, ale tak jsem ředitel.

Pohled Jamese po dvou dlouhých týdnech

,,Pomoc." zaslechl jsem v polospánku Freyin hlas. Rychle jsem vyletěl do sedu a koukl se na brož se kterou už i radši spím, kdyby se náhodou něco stalo. Vstal jsem a šel jsem probudit Náměsíčníka.

,,Náměsíčníku!" zatřásl jsem s ním a šel se rychle oblíkat, ještě že se Remus budí na hned.

,,Co se děje Dvanácteráku? Něco s Freyou?" zeptal se ještě rozespale, ale začal se oblíkat, stačil jsem jenom kývnout hlavou a už jsem letěl do ředitelny. Remus hned za mnou. Asi si říkáte proč neprobudím Tichoše, ale prostě jsem na něj naštvaný, jak říkala Evansová měl jednu jedinou práci a on prostě, ne jsem uraženost sama, skočil jsem svému bratrovi na špek.

,,A co se děje, brož ztmavla?" vyděsil se.  Zakýval jsem hlavou do záporu a v běhu jsem mu ukázal brož, která byla sice furt tmavá, ale sem tam problikla.

,,Ne to ne, začala lehce zářit a uslyšel jsem hlas, pak začala takhle problikávat,  ten hlas patřil určitě Freye,  říkal: ,,Pomoc." A pak jsem tě už budil, ale musíme to říct Brumbálovi, bůh ví co to znamená." řekl jsem ve spěchu a zatočil doleva k ředitelně. Ještě víc jsem se rozeběhl, jak jsem uviděl chrliče, chránícího cestu k ředitelně.

,,Bertíkovy fazolky." vyštěkl jsem heslo, které mi Brumbál posílá v obálce vždy když ho změní.

,,Může to znamenat, že když bude projevovat nějakou silnou emoci, tak ti bude moct poslat takovou dle zprávu, takže budeme vědět, že žije." vydedukoval Remus mezitím, co jsme vybíhali schody k ředitelně. Jak to dořekl zaklepal jsem na dveře. Koukl jsem na něj zmateně.

,,Ale o tom mi ten prodejce nic neříkal. Jaká je pravděpodobnost, že je to pravda?" zeptal jsem se Remuse. Otevřeli se dveře a nám se naskytl pohled na Brumbála, sedícího za svým stolem. 

,,Pane Pottere, pravděpodobnost je to dost velká, musím souhlasit s pane Lupinem. Většinou je to u těchto druhů kouzelných předmětů, docela častá chyba toho kouzla, něco jako vedlejší účinek, takový omyl, ale tentokrát by nám to mohlo velmi pomoct v tom, jak kontaktovat slečnu Nott nebo velmi těžkým kouzlem díky tomu zjistit, kde se nachází odkud tento signál jde." řekl Brumbál.