She is interesting

Pozvání na ples čistokrevnosti

Dnes je přesně únor, asi se ptáte, co se stalo se Silvestrem, no, popravdě ho mám lehce v mlze, Poberti zase udělali nějakou vyhlášeno párty. Klukům jsem pomáhala s přípravou a s uvítacím proslovem. Vzpomínám si jak Remus zkoušel nějaké kouzlo na zvětšení místa, ale i tak byla naše společenka furt dost malá. Tak jsme spolu šli hledat do knihovny. 

Flashback

,,A kde to kouzlo chceš najít? Promiň ještě se tu furt moc nevyznám." řekla jsem popravdě a zakřenila se. Remus si odfrkl.

,,Dyť si tu snad stejně často tak jako já." zasmál se a začal hledat v oddělení kouzelných formulí.

,,No jasně, ale to je tady se mnou Lily, zapomněl jste Lupine?" ušklíbla jsem se a sledovala ho. Jak jsem to dořekla, tak se mu v očích mihlo něco, jakože si už vzpomněl.

,,Jo tak to máš pravdu, zapomněl jsem." přiznal barvu hned, protože si všiml mého postoje, ruce v bok a pohled "zkus mi zalhat, poznám to".

,,Jinak, zkus se podívat do tady toho oddělení, jestli nenajdeš něco o zvětšovacích kouzlech." usmál se na mě a začal v jedné knize listovat. 

,,Hmm, kde by takové kouzlo mohlo být." šeptla jsem si pro sebe když jsem si prohlížela hřbety knih ve druhé polici ze zdola,  když jsem byla u čtvrté police, všimla jsem si knihy s názvem 'Zvětšovací kouzla a nezjistitelná zvětšovací kouzla v praxi' musela jsem použit už stoličku, abych si jí mohla vzít. Když jsem knihu úspěšně ulovila odnesla jsem jí ke stolu, kde seděl Rem. Ten se na mě z dálky křenil.

,,No bóže, tak jsem malá a co?" odsekla jsem mu, když mě parodoval tím jak jsem šplhala pro tu knihu.

,,Vlastně, víš, že v Egyptě jsou malý lidé považováni za bohy? Takže jsem vlastně bůh a měl by ses mi klanět?" ušklíbla jsem se. On se zvedl a uklonil se mi.

,,Cokoliv si budete přát Ó naše bohyně." řekl v úkloně, pak si stoupl a snažil se o vážnou tvář, ale koutky úst mu cukali. Po chvilce, jsme se začali smát, tak až  na nás musel přijít knihovnice, s tím jejím 'Psst'. Tak jsme si znovu sedli a začali opět zase hledat v knihách.  Po několika stranách jsem objevila kouzlo, které mi bylo sakra povědomé a když jsem zjistila i formuli, neubránila jsem se a flákla se rukou do čela. Rem se na mě podíval s otázkou v očích. Já si jen sebrala všechny věci a s rychlým 'Pojď se mnou' jsem vyběhla z knihovny a mířila do společenky, aby bylo jasno, tak Silvestr je dnes a my máme stále spoustu práce. Vběhla jsem do společenky, zbytek Pobertů se mě celkem leklo, Sirius spadl ze židle, James, který se soustředil na kouzla a na předměty, které se vznášeli, spadli a Peterovi zaskočila patrně dýňová paštička. Měla bych vysvětlit proč se tak za chovali, vlastně se jim nedivím, neb všichni z Nebelvíru měli zákaz, takže kdybych byla třeba profesorka McGonagallová, byl by to zkrátka problém. Odhodila jsem tašku na jedno z křesel, co jsou u krbu, vzala si hůlku a stoupla si do pro střed místnosti.

,,Engorgio maxima." šeptla jsem a hůlkou namířila na podlahu. V tu chvíli jsem za sebou zaslechla plesknutí. Byl to Rem a držel se za hlavu.

,,Jak to že mě to nenapadlo, dyť to je klasika!"vykřikl Rem a kluci se mu začali smát.

,,Neboj Reme mě to taky nedošlo, dokud jsem to kouzlo neviděla." zasmála jsem se....

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

,,Takže vás chceme přivítat..." vykřikl James.

,,Na každoroční Silvestrovské pobertovské oslavě..." řekl svoje Sirius.

,,Která je tentokrát fenomenální, díky našemu pomocníčkovi..." Rem si pozměnil text. Mu nedaruju, prej pomocníčkovi.

,,Takže vám přejeme, aby jste si oslavu..." řekl Peter.

,,Co nejvíce užili! Bavte se!" vykřikla jsem svojí část a pozvedla hůlku jako ostatní a vypustili jsme z hůlek ohňostroj, který se zformoval do písmene P,...

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

,,Takže zahájíme odpočet!" zařval James. Za tu dobu se mi stihl Sirius omluvit za jeho chování a taky jsem stihla vypít několik panáku ohnivé whisky.

,,5, 4, 3, 2, 1! Šťastný Nový rok všem!" zařval James a mě si k sobě někdo otočil a políbil mě. Byl to Sirius.

Popravdě by mě zajímalo, jak se teď Sirius bude chovat. Vždyť se se mnou přestal bavit jen kvůli tomu, že jsem si na něj vzpomněla.  Byla moje první myšlenka, když jsem se ten den probudila ve své posteli. Nebudu vás týrat. Překvapivě se bavíme. Ano přesně tak, bavíme se jako kámoši, co toho mají už hodně za sebou. 

Ale vrátíme se k dnešku.

,,Lily, co máme za hodinu po obědě?" zeptala jsem se Lil, když jsem vycházeli z nudné hodiny Dějin a mířily si to rovnou do Velké síně na oběd.

,,OPČM. Taky už máš hlad?" zeptala se mě a v tu chvíli se k nám připojili kluci.

,,Jo jo, jako vlkodlak." ušklíbla jsem se, Lily se zasmála a kluci zbělali, teda krom Rema.

,,A víš vlastně, jak takový vlkodlak má velký hlad?" zeptal se mě Rem s úšklebkem.

,,No pravděpodobně takový, jako já mám teď." mrkla jsem na něj a sedla si vedle Lily a naproti Siriuse, který stále neměl svojí barvu a sledoval mě s Náměsíčníkem. Celkem vyvedený byl i James hlavně byl překvapený z toho, že si Rem z toho nic nedělá. Však víte. Kdyby tohle řekl někdo kdo by nevěděl o ,malém chlupatém tajemství, přímo od Rema, tak by to s Náměsíčníkem asi seklo. Nandala jsem si na talíř zapečené těstoviny. Když jsem si chtěla dát do pusy, tak jsem uslyšela několik 'Jé sova' a 'Pošta byla ráno, ne?' takže jsem zvedla hlavu taky. Byla to velká majestátná zářivě bílá sova. Na sucho jsem polkla. Sova se snesla ke mně a sedla si na kuře. Podala mi dopis, zapečetěný se znakem našeho rodu. Zase jsem polkla na sucho. Vždy když matka pošle tuhle sovu, jde o velký průser. Bylo mi absolutně jedno,že na mě kouká celá síň a to i profesoři.Otevřela jsem dopis a začala číst.

Moje nejdražší dcero, 

je mi potěšením Tě pozvat na Velikonoční ples Čistokrevnosti, který tento rok pořádá náš rod. Bude se konat v dubnu 20-tého. Nutný je doprovod, též s čistou krví. Účast je povinná, šaty ti pošlu den předem. S panem ředitelem Brumbálem bude vše dohodnuto a přemístíš se i se svým doprovodem do našeho sídla.

Natalia Damaris Nott

Pff...prej nejdražší dcero a ještě ke všemu s potěšením. No jasně to jí tak uvěřím. Dopis jsem strčila do tašky a s tichým ,Přešla mě chuť' jsem utekla do mého pokoje, který mám společný s Lily a schovala se do postele. Ještě jednou jsem si dopis přečetla, pak jsem ho zmuchlala a hodila do jedno z rohů pokoje. Uslyšela jsem zaklepaní na okno. Jestli je to další sova tak se z toho zblázním. Ale ne byl to Sirius na koštěti. Otevřela jsem mu okno a on vletěl dovnitř. 

,,Podle tvé reakce, tak si dostala pozvánku na ples, co se bude pořádat u vás, co?" zašklebil se na mě, ale v očích jsem viděla soucit.

,,Ano bohužel je to tak. Takže ty tam musíš taky?" zeptala jsem se ho i když mi byla odpověď jasná. Přikývl.

,,Budeš můj doprovod?" zeptala jsem se. Trochu vyvalil oči.

,,Neměl bych zvát já tebe? Ale jo rád půjdu s tebou, tam zas tak rád nepůjdu, koho by si taky jinak pozvala, kdybych odmítl, třeba takovýho Luciuse." zaculil se na mě.

,,Ale kde pak, pozvala bych Reguluse." usmála jsem se na něj nevinně.