She is interesting

Vítej zpět.

Pohled Siriuse

Stojí tam za Brumbálem a tlemí se na nás. Byl jsem strašně moc rád, že je tady zpátky v Bradavicích a že je v pořádku.

,,Takže jsem neměl halucinace, když jsem tě viděl na té ošetřovně?" zeptal jsem se jí.

,,Ne neměl." odpověděla a usmála se na nás na všechny. Byl to krásný, šťastný a okouzlující úsměv, který mi tak dlouho chyběl, ale nebyl to čistý úsměv něco kryl. Všichni jsme se hned sebrali a šli jí pořádně obejmout. Jak jsem jí držel v náruči, začal jsem si zase uvědomovat, že to co se stalo byla moje chyba, že já můžu za to, že jí unesla její matka. Můžu za to, že nás tak dlouho neprovázel její úsměv, vůně a všechno. Úsměv mi hned zmizel z tváře. Jediní dva si toho všimli James a Freya ta se hned ke mně natáhla. 

,,Popovídáme si o tom večer, ano?" zašeptala mi do ucha, jen jsem kývl.

,,No myslím, že je na čase jít, máte si toho určitě dost říct, Freyo, ty už můžeš jít do své komnaty." řekl Brumbál a my odešli. Freya tam ještě chvilku mluvila s Brumbálem a hned se vypravila za námi.

,,Přemýšlím, jak to řekneme Lily a Alic." zarazil nás v pochodu do společenky Freyin hlas. James se hned ušklíbl.

,,Pojďme na ošetřovnu tam mám neviditelný plášť." a hned vyšel.

,,No vlastně tam ho nemáš." ušklíbla se Freya a odněkud vytáhla Dvanácterákův plášť. Ten se na ní podíval zmateným pohledem.

,,Mno jaksi jste byli na ošetřovně a já potřebovala jít k Brumbálovi. Zastírací kouzlo by mi moc nepomohlo." pokrčila rameny a nevinně se usmála. Dál jsme to neřešili hlavní bylo, že už jsme nemuseli na ošetřovnu a tím pádem do nás Poppy nenalije žádný lektvar bůh ví na co. Freya se schovala pod neviditelný plášť a všichni jsme vyrazili do společenky. Plán byl jasný, sedneme si jako normálně na naše místa u krbu s tím, že na zemi uprostřed bude sedět Freya pod neviditelným pláštěm a až přijde čas, tak se odhalí. Samozřejmě budem dávat pozor na to, aby na ní nikdo za tu dobu nešlápl či něco takovýho. 

Hned jak nás uviděli holky, tak si k nám sedly, sedla si k nám ještě jedna holka, co je s nimi na pokoji, holky jí poslední dobu nutí, aby se bavila taky s naší partou, ale většinou se baví jen s Remem.  Jmenuje se Holly Abbot. Všichni si sedli do svých oblíbených křesel nebo si sedli na gauč. Já si sedl do křesla nejblíže ke krbu. 

Povídali jsme si o všem možném a dost dlouho asi po půlce jsem ucítil jak se mi někdo, teda Freya opřela o nohu, asi byla furt dost unavená, to mi přišlo už v ředitelně, že je taková bez síly a bez energie. Tématu Freya jsem se poslední dobou dost vyhýbali, vždy se po tom někdo naštval, nebo brečel.

,,No a co budete dělat o prázdninách?" zeptala se Lily, která vypadala taky už dost unaveně, na důkaz mé domněnky si zívla a opřela si hlavu o Jamesovo rameno, poslední dobou se hodně sblížili.

,, No já asi pojedu k Jamesovi, teda ne asi, spíš určitě, domů už nemůžu." uchechtl jsem se. V tu chvíli mi došlo, co vlastně bude dělat Freya, přece jí Brumbál nepošle do toho blázince rovnou na podnosu Voldymu.

,,Já budu trénovat Famfrpál a vymýšlet vtipy se Siriusem." odpověděl James.

,,Pojedu někam do Evropy rodiče ji chtějí procestovat." řekla potichu Holly.

,,No já zůstanu asi doma, pak pojedu někam k moři, rodiče mi nechtějí říct kam." ušklíbla se Lily.

,,Mě chce Frank někam vzít, ale taky netuším kam." usmála se a koukla se do rohu kde seděl Frank se svými kámoši.

,,Budu doma, ale asi se u vás kluci někdy stavím." pokrčil rameny Rem.

,,To budem rádi, Reme, potřebujeme někoho kdo by nás krotil." mrkl jsem na něj a zasmál se jako ostatní.

,,No lidi asi to mám z vás stejně nejlepší, zůstávám v Bradavicích." řekla Freya, sundala si plášť a vyplázla na nás jazyk. Byla zase o dost bledší než v tý ředitelně a zase se zpátky opřela o mojí nohu. Holky byly v šoku a my se jen smáli těm jejich pohledům. Jako první se vzpamatovala Lily  a šla jí hned obejmout.

,,Holka tohle mi už nikdy nedělej." řekla Freye hned jak se odtáhla. Prohlídla si jí kritickým pohledem a já udělal to stejný. Ohl jsem se a vzal si jí do náruče, děkovně se usmála a během chvilky usnula. 

,, Tak na vyptávání bude času dost zítra. Lily já jí tam odnést nemůžu kvůli těm schodům, tak jí vezmu k nám." usmál jsem se na ní teda jak na Lily tak i na Freyu. Rozloučil jsem se s ostatními a vydal jsem se do našeho pokoje. Položil jsem jí na svojí postel a lehl jsem si vedle ní. Koukl jsem se na ní spokojeně oddechovala, no hold si asi popovídáme jindy. Po chvilce jsem také usnul.