Z keře vylezl člověk. Ketrin byla schovaná a tak si jí nevšiml. Držel v ruce srnu, teda, spíš ji za sebou táhl. Rozhlížel se všude kolem. Ketrin ho sledovala. Byl to však normální pytlák. Nechtělo se jí ho udávat a tak ho nechala být.
Byla zpět v chatě a tam i Gilan. ,,Ahoj" nevinně ji pozdravil. ,,Ahoj" zareagovala. ,,Máme nový úkol." pokračoval Gil. ,,Jedeme s Willem a Haltem do Skandie.",,Aha a proč? " zeptala se Ketrin. ,,Doprovázíme princeznu, která jede za oberjarlem Erakem.",, Aha." reagovala jen Ketrin a začala si rychle balit věci.
Po chvíli se jejich obličeje k sobě začaly přibližovat, najednou se ale oba obličeje vrátily na svá místa cuknutím. ,,A co koně?"vykroutila se z trapné situace Ketrin. ,,Kikr, Cuk, Blaze, Abelard a Saidy samozřejmě pojedou s námi.",,A co Leo?",,Leo?",,Já vás představím." rozešla se Ketrin ke stájím. ,,To je Leo. Leo tohle je Gilan."představila hříbě Gilovi. ,,Jo, aha, pošlu orla."

,,Je mi to líto ale jeho vzít nemůžeme.",,Pošlu ho k Cynthy. Jedem kolem?",,Ne.",,Tak ho tam pošlu už dnes." rozešla se Ketrin a čapla ze svých věcí brašny na dlouhém podbřišníku. Brašny naplnila senem a mrkvemi a uvázala dvouročkovi kolem břicha. Pak mu něco zašeptala do ucha. Koníka vypustila ze stáje on se rozběhl směrem k Cynthyině chatě. Dostala malé lénečko mezi Redmontem a Araluenem. ,,Mám poslat orla?" zeptal se Gilan. ,,Ne to je dobrý." natáhla ruku se svou koženou rukavicí a přiletěl sokol. Napsala na papírek vzkaz a uvázala ho sokolovi k noze. Pak ho pohladila a sdělila mu ať letí k Cynthy. Poté ho vyhodila do vzduchu a sokol se vydal stejným směrem jako kůň. Gilan zíral. Nikdy neviděl tak skvěle cvičného koně a sokola. Ta holka snad mluví se zvířaty - pomyslel si Gilan. Každý další pohled vidějíc jí u nějaké činnosti ji dělal nebezpečnějším nepřítelem, ale skvělým přítelem. Nechtěl bych ji mít za nepřítele - pomyslel si Gil.
,,Jedem." zavolal na Ketrin Gilan. ,,Jo už jdu!" zařvala na něj Ketrin neohrabaně. Jeli mlčky, hraničářským tempem. Najednou se Ketrin zvedla ze sedla a přiklonila se co nejvíc ke krku Saidy. Po asi 2 vteřinách přišla pobídka a následné vystřelení koně, který se odrazil od svých zadků. Gilan pobídl Blaze. Ten v startoval jako nějaký dostihový kůň a okamžitě dohnal Saidy, bylo vsak vidět že to Ketrin chce. Držela klisnu pevně na otěži a pomalu povolovala. S povolováním postupně přicházeli i zrychlování. Blaze ve snaze předjet klisnu pořád přidával. Když Ketrin dosáhla tempa, kterého chtěla, pustila otěž úplně a sedla si do sedla a rukama objala koňskou šíji. Klisna v startovala ještě víc a nechala hřebce daleko za sebou. Blazeovi si to ovšem velmi nelíbilo. Cuknul pánovi v ruce, Gilan mírně povolil a Balze už si to metelil za Saidy. Takhle ujeli asi 10 mílí a před nimi se začal rýsovat mohutný hrad Araluen. Ketrin spomalila do cvalu. Gilan ji dohnal. ,,Proč si to udělala? ",,Mohla jsem." odbyla ho a pozorovala hrad. ,,Vždy když jedu tudy, divím se jak je tak úchvatný.",,To je." povidla koně a poucválala. Gilan ji dohnal. Pak zase spomalil a když byl kus za ní pobídl Blaze k Mega rychlosti. Ani jednomu z kluků senelibilo, že je predehnali holky. Prosvištěli kolem Ketrin a Saidy. Zajímavé, vždycky chtějí vyhrát. Platí to fakticky úplně všude - pomyslela si Ketrin. Líně pobídla klisnu a ta se na její pobídku rozběhla. Ketrin povolila otěže a užívala si tu rychlost. Za chvíli dohnala Gilana. Oba vjeli prudkou rychlostí do vesnice kde zahnuli k přístavu. Tam oba prudce zabrzdili. Už tu byl Halt i Will, dokonce i Horác a princezna. Stála tu i Skandijská loď. Gilan slezl a šel se přivítat s ostatními. Blaze, když uviděl loď se začal klepat a být nervní. Ketrin slezla stoupla si mezi hřebečka a svou klisničku. Poplácala hřebce po šíji a dala mu jablko. Hřebec se během pár sekund vedle Ketrin uklidnil, ba dokonce sám nastoupil na jeřáb. To samé pak udělala Saidy, kterou zavřeli do posledního boxu. Pak se všichni nalodili a odplouvali po řece směrem k moři.
Dostali se po 3 dnech na Bílé moře. Byla však doba bouřek a Skandijci se začali obávat. Ketrin stála vepředu na lodi. Gilan stal pár metrů od ní koukajíc se někam jinam. Halt se držel u podpalubí a kraje lodě aby mohl v jednom kuse vyvrhovat oběd, svačinu a večeři do moře. Loď dlouhá asi 200 kroků brázdila vlny. Jenže vlny byly čím dál silnější. Vjeli do bouře. Ketrin skoumala mraky. Svengal - kapitán vlčího větru - zařval přes celou loď. ,,Do podpalubí!! Bouřka!!!" a to všichni zmizeli v podpalubí odkud Svengal kormidloval nižším kormidlem. Jenže Ketrin a Gilan to nestihli. Převalila se první vlna přes palubu a Gilan se chytil stožáru. Ketrin však na palubě vrávorala dál. Převalila se druhá vlna a lodě se začala jako kdyby propadat. Začala se naklánět dopředu. Ketrin se jentaktak stihla chytit Gilanovi ruky. Převalila se další vlna. Pak několik za sebou. Oba byli promáčení na kost a sotva se drželi. Pak už se drželi jen za ruce a vlny s nima smýkali po palubě. Vlny ale začali slábnout. Nakonec ustaly úplně. Ketrin se usmála. Gilan taky. Pak se objali. Načež se začali líbat. Bohužel zaskřípaly dveře a jak se lekli přestali. Ve dveřích vykouknu Halt. Ketrin se k němu rozešla s hořícíma konečkama a Gilan za ní ohřívajíc si o oheň ruce. Ketrin přišla co nejblíž k němu, zahleděla se mu do očí. ,,Co je? Jste v pořá... " Ketrin dal nečekala a Haltovi přistála velká bolavá facka. Pak jí vlepila i Willovi. Potom serozesla ke Gilanovi, který si myslel, že jemu se nic nestane. Mýlil se. Přistála mu taky. Halt s Willem nechápavě koukali. ,,Vy dva," ukázala Ketrin na Halta a Willa. ,,To máte zato že jste nám zavřeli dveře. A ty,"ukázala na Gilana. ,,Ty to máš za to, že si mě v jednu chvíli pustil."škodolibě se usmála. Na to už si nikdo netroufl nic říct, protože nechtěl, aby mu přistála další. Zbytek ne strávila Ketrin v podpalubí v pokoji s princeznou seznamujíc se s Jejím Veličenstvem. Ani jednomu se pak nepodívala po zbytek dne do očí.
Ahoj lidi po dlouhý době další kapitola, doufám že se líbí. Budu ráda za komment, read a votes. Prosím pište zpětné vazby ať vím co zlepšit. Jinak 1052 slov. Těším se, a čau u další kapitoly!!
ČTEŠ
Hraničářův učeň - Tajemství Dračích Křídel
FantasyJsou tiší jako Smrt. Pohybují se neviditelně jako stíny. Spojováni s alchymií a čarodějnictvím, opleteni legendami a pověstmi. Legendární schopnosti s lukem a noži, u některých i trochu více. Ti co podle lidí měří více jak 8 stop a mají neuvěřitelno...