Hraničářův učeň - Tajemství Dračích Křídel

III

Ketrin viděla břeh. No, břeh, spíše ostrov. ,,To je Skorghjil!"mohutně zařval Svengal. Skandie - pomyslela si Ketrin - tady umřela moje máma... Z myšlení ji vytrhl Halt, zvracící do moře oběd a poté jásajíc nad ostrovem a brzkou pevnou půdou pod nohama. Vylodili se na malinký ostrůvek. ,,Odložte si všichni povinně zbraně do jednoho sudu, na který si vyryjte značku!" zařval Svengal a nechal před každého postavit menší sud. Ketrin se podívala na sud a začala si sundavat viditelné zbraně. Luk, toulec s šípy, mačety, krátký mečík, saxonský i vrací nůž, prak, velkou dýku z každé boty, 5 lahviček jedu... Přičemž ji pozorovali jak všichni hraničáři, tak Horác a princezna tak i všichni Skandijci. Ketrin si nevšímala pohledů a pokračovala. 2 ozubené hvězdy, kovem okutý ostrý vějíř, asi 8 ostrých šipek že svých vlasů, z náušnic velmi ostré nepatrné šipky, poté z pochvy od jedné mačety vytáhla dřevěnou tyč, která ve skutečnosti byla skládacím kopím. Nakonec vytáhla ostré kovové drápy, zasunuté v jejích kožených rukavicích. Nakonec si ještě vzpomněla na další lahvičky nejrůznějších jedů a jiné lahvičky plné obrovského množství kouře. ,,Mám pocit, že jsem na nic nezapomněla, teda pokud to nemám sundat i z koně."tázavě pohlédla na Svengala. Ten kývl aby odbavila i koně. Ketrin si nechala čtyři dýky, dvě pod a dvě nad lokty. Také ještě jedno kopí v druhé pochvě od mačety. Pak se rozešla ke koni. Saidy stála na pevné půdě a hledala kousek trávy. Když spatřila svou paničku rozklusala. Když se zastavila u paničky vyčuchala u ní jablko. Ketrin ji ho podala. Jemné pysky si vzali jablko z její ruky.

Ketrin už vyndavala snad poslední zbraň. Neměla ráda když u sebe měla málo zbraní. Ne jen, že se cítila ohroženě, ale věděla, že své přátele nemá jak chránit. Svengal se jí snad už po sté pokusil podívat do tváře. Strakatá zelenošedá pláštěnka mu v tom bránila. Ketrin měla ale jinou pláštěnku než hraničáři. Samozřejmě že ona a Cynthy měli něco jako dámský střih, ale ona měla oproti ostatním mnohem hlubší kapuci. Kdyby chtěla, zakryje ji hlavu úplně.

Po dvou týdnech strávených na ostrově se Ketrin začala chovat divně. Nikdo nevěděl co dělá, ale jako kdyby se převtělovala do jiného tvora. Jednou ji zezelenalo bělmo a panenka se stala čárkou, jindy ji vyšel kouř z nosu, nebo z pusy vyšlehl malinký plamínek. Taky ale její chování bylo zvláštní. Vylezla co nejvýše na štěrkové hory a tam se stočila do klubka. Halt ji pozoroval. Věděl co dělá. Byl si tím na 100% jistý. Pak začal přemýšlet kdy jim to řekne, těm třem sourozencům.

Ketrin se v noci probrala. Chvíli ležela, ale pak ji jako vždy začala tuhnout krev v žilách. Rychle vstala a potichu proklouzla z chaty. Viděla tmavé moře a na něm odlesky měsíce. Byl to krásný pohled.

Halt ji z dálky pozoroval. Věděl co by se stalo kdyby se přiblížil moc. Stál daleko za chatou. Vzpomněl si na Jennifer a bodlo ho u srdce. Tohle se jí stávalo taky. Ukápla mi slza z pod kapuce. Díval se dal na to jak se Ketrin mění. Za pár minut už tam nestála. Vznášela se nad zemí a její tělo se změnilo na dračí. Tmavý noční běs se vznášel před ním. Skandijci a Vikingové věřili, že noční běs je samotný potomek blesku a smrti. On si to myslel taky. Musel to být ale čistokrevný drak a ne to co je Ketrin. Stále upíral své oči na nočního běsa s rudou jizvou přes oko a do toho spáleninou. Drak jednou mávl křídly a ocitl se nad mořem, celý se potopil a v lovil si pár ryb. Pak si je odnesl na břeh, kde je sežral.

Halt slyšel jak koně ve stáji přešlapují a jsou nervózní. Napočítal všechny bez jednoho. Věděl, že Saidy rozezná draka a paničku. Udělal krok vpřed. Drak se okamžitě otočil. Rozběhl se k Haltovi. Halt se nehýbal stál vklidu a věřil pláštěnce, i když věděl, že je to k ničemu. Drak se zastavil u Halta. Stál, potom se začal nadechovat. Proběhl velký nádech a drak se chystal vypálit. Naštěstí se běs najednou změnil v Ketrin, které jen vyšlehl malý plamínek z pusy.

,,Halte?" lekla se. ,,Viděl si všechno?" zeptala se. Kývl. Chtěla něco namítnout. ,,Znám člověka, který měl stejný problém." řekl. Tentokrát kývla ona. Stali tam v zimě a oba přemýšleli. Halt nad Jennifer, jeho manželkou. Ketrin na Jenny, její maminkou. Jen jeden však nevěděl to co ten druhý ano. Halt se ale neodvážil říci to sourozencům a tak to raději skrýval. Nakonec se oba vydali do chaty.

Ahoj lidi po dlouhé době nová kapitola. Dnes kratší a nudnejší. (proto je kratší) ale příště už by měla být zajímavější nevím. Každopádně u další kapitoly, @KiraSinaed2005 se loučí, užívejte si, relaxujte, dejte read, vote, nebo kom. Loučím se a ahoj u další kapitoly!!!!! 🐎🏹💋❤️