Gabriel
◼▪◼
Gabriel se pořád cítil nesvůj. Jak seděl u snídaně s celou rodinou Polleyů, připadal si jako vetřelec. I když konverzace bla vesela, Charlie a Sophia po sobě málem házeli jídlem, jak si ji Charlie dobíral kvůli příteli, a Jayson s Codym se radostně smáli.
Gabriel se taky snažil alespoň smát. Jenže jeho falešný úsměv musel být nenápadný jak sto kilová včela.
I tak si toho ale do určité doby nikdo nevšiml. Konverzace o Sophiině novém příteli se přemístila spíše mezi Jaye, Codyho a Sophii, zatímco Charlie si musel všimnout, že se něco děje.
Gabriel byl zakoukaný do svého talíře, když ucítil Charlieho ruku na svém stehně. Překvapeně se na něj podíval. Nesnášel, když se ho Takhle Charlie dotékal, jelikož to v něm vyvolávalo určité pocity, ale zároveň to miloval.
"V pohodě?" zašeptal Charlie, aby je ostatní neslyšeli. Gabriel doufal, že si jich ani nevšimnou.
"Jo, všechno dobrý," odpověděl Gabriel, až moc nejistě. Charlie si povzdechl.
Co ale Gabriel nečekal, bylo, když se Charlie postavil, až se na něj všichni zmateně podívali a přestali si povídat, podíval se na své táty a prohlásil: "Musím si s Gabrielem popovídat."
Na to se dal k odchodu na chodbu, přičemž zacuchal hravě Gabrielovi vlasy, aby mu naznačil, že má jít za ním. Jayson se na něj tázavě podíval, ale Gabriel jen pokrčil rameny a vydal se za Charliem.
"Co je?" zeptal se ho, když došel na chodbu. Charlie za ním zavřel posuvné dveře.
"Vím, co se ti honí hlavou," začal Charlie. "A chci, abys přestal, protože kdybys nám tady vadil, ani bychom ti nenabízeli, abys s námi zůstával. Jsi můj nejlepší kamarád, Jayson s Codym tě mají rádi a myslím, že Sophia je do tebe i trochu zabouchnutá, takže ne, nikomu tady nevadíš ani v nejmenším."
"Líbím se Sophii?" zeptal se zmateně Gabriel.
"Vážně? To je to jediný, co si z toho vezmeš?" zasmál se krátce Charlie. Gabriel pokrčil rameny.
"Tak... překvapilo mě to."
"Proč? I s těmi obvazy přes nos jsi sexy, natož tak bez nich, nedivím se jí," prohodil Charlie, nejspíš bez toho, aby nad tím přemýšlel. Gabriel pobaveně zvedl obočí.
"Fakt?"
To, co následovalo, vypadalo doslova jak gay panika. Charlie mumlal pátý přes devátý, až mu Gabriel rozuměl je neurčité věty. "Já... promiň, já to tak... ehm, nemyslel, jen že-"
"V pohodě," přerušil ho Gabriel. "Já vím, že ne."
Charlie se ze sestiny na setinu uklidnil. Skousl si spodní ret a ztrapněně se díval na Gabriela, který se nemohl přestat chechtat. "Tohle bylo trapný," konstatoval Charlie.
Gabriel pokrčil rameny. "To jsi řekl ty, ne já."
"Ale nechápej mě úplně špatně. I když jsem taky kluk, můžu říct, že jsi pěknej. Jen raději ne před Steph."
Gabriel by se rozesmál, ale za Chralieho zády uviděl siluetu za dveřmi. Jakmile kývl hlavou tím směrem, Charlie se otočil. "My o vlku a vlk za dveřmi," zamumlal si spíše pro sebe a šel otevřít. Gabriel odvŕatil pohled, aby nemusel vidět jejich pusu na přivítanou.
"Co tady děláš tak brzo?" zeptala se Steph, když se odlepila od Charlieho a všimla si Gabriela, což ho zaskočilo. Myslel si, že Steph už všechno od Charlieho ví, ale očividně ne. "To máš zlomený nos? Co se stalo?"
"Já..." Gabriel nevěděl, co říct. Opravdu nechtěl Steph říkat o tom, jak ho táta zmlátil, jelikož to byla jeho osobní věc, kterou by nechtěl říkat lidem na potkání. A ještě lidem, který neměl rád.
"Gabriel tu přespal," vysypal ze sebe Charlie, když uviděl Gabrielovo váhání. "Včera kousek odsud spadl z kola. Aby nemusel do nemocnice, Jay mu to tady ošetřil, tak tady zůstal."
"Není Jay psycholog?" nakrčila obočí Steph.
"Pořád je to doktor," namítl Charlie. "Tohle on taky umí."
Gabriel věděl, že by to Jay nezvládl, jelikož jim včera po všech těch událostech vypŕavěl o tom, jak si jeho bratr zlomil nos jako malý a nadcházející události vyvolali v Jayovi touhu být doktorem. A následně vtipkoval o tom, jak by teď nezvládl ani zastavit krvácení z nosu, jelikož je psycholog.
Steph tomu ale očividně uvěřila, jelikož jen přikývla a svou pozornost plně zase směřovala k Charliemu. "Jdeme?" zeptala se ho. "Už tak máme trochu zpoždění, za chvíli bude zvonit."
Gabriel uviděl, jak sebou Charlie cuknul, než promluvil: "Já vlastně do školy dneska nejdu. Musíme něco zařídit."
Steph se zatvářila zmateně. "Co?"
"Pak ti to vysvět-"
"Charlie jde dneska do školy," ozvalo se za Gabrielem. Všichni se podívali na Jaysona a jeho úšklebek. "My to vyřešíme i bez tebe, neboj."
"Co?" zopakovala Steph.
Následovala výměna několika pohledů. Jayson se na svého syna významně podíval a Charlie si povzdechl. Pak se Koukal na Gabriela. Ten doufal, že z jeho pohledu pochopí, aby Steph nic neříkal, a naštěstí nepatrně přikývl.
"Tak jo," vydechl Charlie. "Když nestojíte o moji společnost, vaše smůla." Otočil se na Steph. "Počkáš venku? Hned tam budu."
Steph uposlechla a vyšla ven. Charlie se na Gabriela s Jayem otočil se zamračeným výrazem ve tváři. "Jsi zlej," zamumlal k Jayovi.
"Ale narozdíl od tebe vzdělanej," opáčil a Gabriel se prostě musel rozesmát. "A ty se připrav, Gabrieli, volal Lucas a už nás na stanici čekají. I s tvým tátou," řekl opatrně.
Gabrielovi projela po těle husí kůže. V tu chvíli Charlie zničeno nic zakňučel a mávnul rukou ke Gabrielovi. "Vidíš? Očividně mu to nedělá dobře, takže potřebuje psychickou podporu. A to jsem já."
"Do školy," zopakoval Jay. V tu chvíli to Charlie vzdal a pomalými kroky se začal šourat po schodech nahoru pro věci. Gabriel se vydal za ním, jelikož se měl chystat taky.
"Díky, že jí nic neřekneš," zašeptal Gabriel, když Charlieho dohnal. "Jen chci, aby to vědělo co nejméně lidí."
"V pohodě," odpvěděl Charlie. "Hlavně buďte opatrní. Jestli ti tvůj táta ještě něco udělá, přísahám, že už po něm hodím židlí."
Gabriel se usmál. "Já ti ji podám."
Před místností, kde Gabriel dočasně přebýval, se Charlie zastavil. Zvedl jeden koutek do úsměvu a než si to Gabriel stihl uvědomit, Charlie do držel v objetí.
Kdyby Gabriel věděl, že musí být zmlácený, aby ho Charlie tolik objímal (jelikož to bylo už druhé objetí do dvaceti čtyř hodin a dříve to nikdy nedělal), možná by si hlavu obmotal obvazem už dříve jen tak.
"Jak říkám, buďte opatrní, Gabe," zopakoval Charlie.
"To je poslední dobou nějak hodně objímání," podotkl Gabriel nahlas. Ale Charlieho nepouštěl.
"Tvůj zlomený nos ve mně probouzí ochranářské sklony," zamumlal. Pak Gabriela pustil a bez dalšího slova (jen s opravdu pěkným úsměvem, pomyslel si Gabriel), zmizel ve svém pokoji.
A Gabriel tak v klidu mohl proklínat fakt, že má Charlie přítelkyni nebo vůbec to, že o kluky nejevil pravděpodobně zájem ani v tom nejmenším.
◼▪◼
ČTEŠ
The Truth Untold
Short StoryŘíká se, že historie se opakuje. A možná je na tom něco pravdy. Aneb nepřímé pokračování Million Reasons.