The Truth Untold

[26]

Charlie

◼▪◼

Steph💖
Charlie...
Můžeme si promluvit?

Charlie💌
Um
Jasně
Vlastně jsem s tebou taky chtěl mluvit

Steph💖
Vážně?
Tak sejdeme se v parku?
Kolem páté

Charlie💌
Jo, jasně
Budu tam

◼▪◼

Charlie tak nějak tušil, že i Steph bude mít věci k probrání. Neviděli se týden a od oslavy, kde Steph byla, si nenapsali ani slovo. Bylo podezřelé ticho. Klid před bouří.

   Došel do parku pět minut před pátou. Jejich místo srazu bylo moc rozsáhlé a blíže si to nespecifikovali, proto Charlie zůstal stát u vchodu ze strany, odkud by měla Steph přijít.

   Byl nervózní. Snad nejvíce, co kdy byl. Už tomu byly dva dny, co ze sebe Charlie všechno vysypal. Gabriel ani neodjel za prarodiči, ale zůstal u Charlieho. Celý víkend tak strávili spolu, hráli hry, dívali se na seriály a blbli. Jak za starých časů.

  Teď se ale Charlie snažil především myslet na Steph. Sám se pořád nedokázal odhodlat, aby jí napsal a chtěl to ještě pár dní odkládat, ale když už mu napsala, chopil se toho. Akorát že netušil, jak jí to říct.

   Uviděl ji už z dálky. Měla na sobě svítivě růžovou sportovní bundu, jako by se hned po tom chystala jít běhat. Za což ji Charlie tajně obdivoval, jelikož byl březen a pro něj až moc velká zima.

   Došla k němu za pár sekund. Charlie se slabě usmál. "Ahoj," pozdravil ji. Lehce ji objal a dal malou pusu na tvář. Steph se začervenala.

   "Ahoj," odpověděla tiše. Chovala se úplně jinak jako klasická Steph, z čehož Charlie poznal, že se opravdu něco děje. Lhal by, kdyby tvrdil, že nedoufal, že se s ním chce taky Steph rozejít. Bylo by to pak jednodušší.

   Vydali se parkem. "Dlouho jsme se neviděli, co?" začal Charlie nevinně.

   "To jo," přikývla. "O čem jsi to chtěl mluvit?"

   Charlieho překvapilo, jak rychle na to přešla. Odkašlal si. "Ehm. O čem ty? Ženy mají přednost."

   Steph se uchechtla. Pak se zastavila, otočila se celým tělem k Charliemu a chytila ho za obě ruce. "Charlie... Štve mě, jak to mezi námi poslední dobou je. Skoro se ani nevidíme, netrávíme spolu čas, nic. Je to spíše ztráta času, nemyslíš?"

   Charlie přikývl, ale nechal ji mluvit dál. Podle tónu hlasu se mu ani trochu nelíbilo, kam to šlo.

   "Nechci, aby to tak bylo," zašeptala Steph. "Co kdybychom se pokusili to napravit?"

   Steph na něj koukala velkýma nadějnýma očima. A Charliemu se v tu chvíli zlomilo srdce. Nechtěl jí říct to, co musel.

   "Steph," začal Charlie. Stephina tvář hned zesmutnila. "Já nemůžu..." vydechl.

   "P-proč?" zeptala se zmateně. Stále pevně držela Charlieho ruce, jakoby je nikdy nechtěla pustit.

   Charlie si povzdechl. "Není to to, co to bývalo. Sama jsi to řekla. A teď jsme spolu nebyli pořádně pár týdnů a já za tu dobu hodně přemýšlel. A možná jsem si něco uvědomil."

   Steph si skousla spodní ret a přikývla. "Máš rád Gabriela, že? Víc než jako kamaráda"

   Charlieho nepřekvapilo, jak to hned odvodila. Poraženecky sklonil hlavu. "Není to tak, že bych tě neměl rád, že bych byl gay, co si nechtěl připustit, že se mu líbí i kluci, a tak jsem chodil s holkou. To vůbec ne. Fakt pro mě hodně znamenáš, Steph. A nechci tě ztratit, jen si myslím, že už není pro nás nejlepší být takhle. Romanticky."

   Steph vypadala, že zadržuje slzy. Když ale Charlie domluvil, usmála se. "Musím se přiznat, že jsem hádala, že by se tohle někdy mohlo stát. Ty s Gabem... šlo to vidět, Charlie, ne že ne."

   Charlie nakrčil obočí. "To, že se mi líbí?"

   "Jo. Nebyl jsi nějak nenápadný. Už jste určitě spolu, ne? Čeká na tebe," řekla tiše Steph. Charlie pohotově zavrtěl hlavou.

   "Nejsme, Gabriel nechce se mnou nic mít, dokud jsem s tebou. Že by to bylo vůči tobě nefér," vysvětlil.

   Charlie by chtěl, aby zůstali kamarády. Nechtěl Steph ztratit jenom kvůli tomu, že spolu něco měli. I předtím byli kamarádi a chtěl, aby to tak zůstalo. Ale i když se na tom dohodnou, nikdy to nebude jako dřív. Řeknou si, že se budou bavit i nadále a v budoucnu se jejich konverzace budou skládat jen z pozdravů na chodbě a stydlivých pohledů. Tak to většinou bývalo.

   Stephin úsměv se rozšířil. "To je od něj milé."

   Na chvíli mezi nimi nastalo ticho. Pak se Charlie trochu vzmužil.

   "Můžu tě alespoň obejmout?" zeptal se. V tu chvíli Steph začala stékat po tváři první slza, tak Charlie ani nečekal na její přikývnutí a přitiskl ji k sobě. Steph ho pevně objala kolem pasu.

   "Mám tě ráda, Charlie," zašeptala mu do ramene.

   "Já tebe taky. Vždycky budu," odpověděl. Po chvíli se od něj Steph vzdálila a vyndala z kapsy kapesník. Utřela si oči. Charlie se na ni díval z bolestí u srdce.

   "Omlouvám se," řekl Charlie. Steph začala vrtět hlavou ve znamení, že nemá za co. Ale nemluvila. A tak s ní Charlie zůstal do doby, než se ujistil, že je opravdu v pořádku. 

◼▪◼

Jakmile se Charlie dostal domů, hned za dveřmi se mu spustily první slzy. Až teď na něj pořádně dolehlo to, co se stalo. Že už nebyl se Steph. A věděl, že mu bude chybět.

   V obýváku viděl své rodiče, Sophii i Gabriela. Společně se na něco dívali, ale Charlie tam chodit nechtěl, ještě když jeho rodina ani nevěděla, že se se Steph měl v úmyslu vůbec rozejít. Vytáhl mobil a napsal Gabrielovi zprávu.

   Okamžitě vzal telefon do ruky. Když si zprávu přečetl, vzhlédl a podíval se na chodbu. Jeho pohled se setkal s Charlieho.

   Gabriel se nějak omluvil a za chvíli už byl taky na chodbě.

   "Vzala to dobře. Ale přišla s tím, že chce náš vztah napravit," vysypal ze sebe.

   Gabriel se ohlédl za sebe. "Nepůjdeme raději nahoru?" zeptal se. Charlie přikývl a otřel si slzy.

   Hned jak vešli do Charlieho pokoje, Gabriel zavřel dveře a Charlieho objal. "Stavil jsem se koupit zmrzlinu. Tvou oblíbenou. A taky mám popcorn a film, na kterej se můžeme kouknout. Ať přijdeš na jiný myšlenky."

   Charlie se zmohl jen na přikývnutí. V tu chvíli byl za Gabea neuvěřitelně rád.

◼▪◼

Pravděpodobně tu bude hodně chyb, píšu to ve vlaku a vystupuju hhhhh