The Truth Untold

[27]

Charlie

◼▪◼

Charlie se nenápadně přiblížil za Jade, která umývala poslední kusy nádobí. Už stihl zamést celou kavárnu a utřít stoly, teď mu už stačilo jen sundat pracovní oděv a jít domů. Jenže do patnácti minut měl přijít Gabriel, takže Charlieho mírně znepokojovalo, jak se dnešní směna protáhla a Jade tím pádem byla pořád tady. Normálně bývalo už deset minut zhasnuto a zavřeno.

   "Jade?" zeptal se Charlie opatrně. Jade k němu pootočila hlavu.

   "Hm?"

   Charlie si všiml, jak pohledem kontroluje, jestli někde nenechal smítko na zemi. Musel se pousmát. "Mám dotaz."

   "To ty vždycky. Ale povídej," pobídla ho.

   Charlie znervózněl, i když to byla jen Jade a neptal se jí na to poprvé. "Mohl bych tady dneska zůstat zase déle? Slibuju, že zamknu, až budu odcházet."

   Jade se uchechtla a s utěrkou v ruce se otočila k Charliemu celým svým tělem. Charlie se pod jejím pohledem cítil jak malé dítě. "Steph dojde?" mrkla na něj s úšklebkem.

   Charlieho při zmínce jejího jména píchlo u srdce. "Ehm, ne. Se Steph už nějakou tu chvíli spolu nejsme," zamumlal.

   Jade se na něj překvapeně podívala. Opřela se o linku za sebou. "Cože? Jak dlouho? Proč? Ona se s tebou rozešla?"

   Charlie věděl, že k této konverzaci dojde. Jade si dokázala zjistit drby bez toho, aby se vůbec snažila nebo o tom věděla.

   "Dva týdny to bude," řekl opatrně Charlie. "A já se rozešel s ní. Už to nebylo ono, skoro jsme spolu ani čas netrávili."

   "Cítím se zrazena," zavrtěla hlavou Jade. "Dva týdny a Jay s Codym mi nic neřekli? Ani ty? Vždyť jsem skoro jako tvoje máma."

   Charlie pokrčil rameny, ale pak se zasmál. Jadein zraněný pohled ho pobavil.

   "A proč chceš teda tady zůstat déle?" zeptala se nechápavě. "Promiň, jestli je to osobní, ale pokud mám přenechat celou kavárnu devatenáctiletému klukovi, měl by k tomu mít sakra dobrej důvod. A tvůj milostnej život mi k tomu předtím stačil, ale co teď?"

   Viděl, jak ho Jade provokuje. Ten její úšklebek vypovídal o všem. A Charlie se musel červenat snad úplně všude. "Co když ti řeknu, že jde taky o můj milostný život?"

   Jade se zatvářila ještě více překvapeně jak předtím, pokud to vůbec bylo možné. "Už? Neříkal jsi, že jsou to dva týdny?"
 
   Charlie pokrčil rameny. "Ten člověk se mi líbil už předtím. A hodně mi pomohl tyto dva uplynulé týdny."

   "Nelži mi, včera jsem si volala s Jayem a když jsem se ptala na tebe, řekl mi, že neustále trávíš čas jen s Gabrielem, takže..." Jadein hlas se postupně ztišil, až ani nedořekla větu. Podle Charlieho zkouslého rtu a nervózního pohledu jí vše asi došlo. "Ó můj bože. Ty a Gabe?! Klíče jsou vedle pokladny, jako vždy!"

   Charlie se rozesmál. "Ještě mezi námi nic není. Jen dneska máme první něco jako rande. Tak jsem si řekl, že bychom ho mohli strávit tady."

   Jade si urychleně rozvazovala černou zástěru. "Okay, už mizím. Už tu teoreticky nejsem." Už hnala dozadu, kde měla všechny své věci, když se ještě zastavila. "Ať se vám to vydaří, Charlie. Já už odejdu zadním vchodem, stejně musím vzít odpad."

   "Děkuju, Jade, vážně."

   Jade na něj jen ukázala sevřené pěsti, že mu drží pěsti. Pak už zmizela.