16. kapitola

32 1 0
                                    

Probudil jsem se spokojený, vyspaný a v objetí svého nevlastního bráška. Spokojeně jsem se usmál a opatrně ho obejmul. Zlatíčko mé...

Můj opět bezesný spánek narušilo až světlo. Definitivně sem pořídím záclony, protože tohle se nedá!

Bože, on je tak roztomilý, když ho otravuje sluníčko... Spokojeně jsem se culil a dál se mu tiskl ke hrudi.

"Koupím záclonu..." Zavrčel jsem a schoval hlavu skoro pod polštář.

"Ale Katsu." Zasmál jsem se a políbil ho na tvář.

"Budí mě to."

"Klid." Usmál jsem se.

"A budeš nás umývat." Zasmál jsem se.

"Tvé tělo si osahám rád." Pohladil jsem ho přes hruď na bříško.

"Ty můžeš..."

"Já vím." Políbil jsem ho.

Polibek na dobré ráno. To si nechám líbit, ale lepší by bylo, kdyby nebyl jenom jeden...

"Nechceš mi dát lepší důvod k tvému umytí, než je to, že vedle tebe ležím?" Políbil jsem ho na koutek úst.

"Bude ti stačit to, že od tebe smrdím?"

"Ne."

"A to, že si tě chci prohlédnout?"

"Možná."

"A to, že bys mě viděl nahého ty?"

"A co ještě?" Uculil jsem se.

"Mohl bys mě celého ošahat."

"A dál?"

"Mohl bych tě ošahat já."

"To bys mohl." Zavrněl jsem a políbil ho.

"A kde všude?" Odpověděl jsem po polibku.

"Úplně všude."

"To bych mohl..." Zavrněl jsem. Líbí se mi, kam tato konverzace směřuje, ale mám dojem, že jakmile si vzpomene na nohu, všechno to skončí.

"Mohl bys... uděláš svému bráškovi dobře?" Políbil jsem ho.

"Tak, jak by si přál.." Zamumlal jsem chvíli před polibkem, který ode mě dostal nazpět.

"Tak co, Katsu?" Políbil jsem ho na tvář.

"Půjdeme se mýt."

"Teď hned? To nic nebude?" Zakňučel jsem.

"Bude... a chceš rovnou, lásko?"

"Chci..." Kňukl jsem.

"Tak jo..." Zamručel jsem spokojeně a nahl se nad něj a spojil naše rty.

Spokojeně jsem se usmál a nechal ho převzít vůdčí pozici. Občas je zlatý...

"Nebylo by lepší, kdybych byl dole já?" Zavrněl jsem. Stejně mi dneska nedovolí, abych pracoval...

"Proč myslíš?" Pohladil jsem ho po tváři.

"Nejspíš mi nedovolíš pracovat... takže by mě bolavý zadek nějak nevadil." Pousmál jsem se a políbil ho na nos.

"A myslíš si, že dokážeš udržet svou pusinku potichu?" Ušklíbl jsem se a povalil ho pod sebe.

"To nezjistíme jinak než, když to zkusíme..." Přivřel jsem spokojeně oči. teď se on postará o mě...

Come back.... brotherKde žijí příběhy. Začni objevovat