8. Ultrazvuk

186 4 0
                                    

Co vám budu nalhávat. Péťa je ve 4 měsíci a už to ví celý urgent. Péťa normálně pracuje a plánuje pracovat až do porodu.

Petra jde ráno do práce a na lékařáku se převleče. Chvíli tam ještě sedí, protože jí služba začíná až za půl hodiny. Na lékařák příjde Prokop a sedne si k ní. ,,Ahoj" políbí ji. ,,Ahooj" usměje se. ,,Půjdeš odpoledne se mnou na ten ultrazvuk? Dozvíme se pohlaví malého" koukla s rozzářeným úsměvem na Prokopa a čekala na odpověď. ,,No že se ptáš, jsem stejně zvědavý, jako ty" zasmál se a objal ji. Potom mu zazvonil telefon. ,,Máme příjem" zvedl se a i s Péťou odešli na příjem. Vzali si ženu s vykloubeným ramenem na box. ,,Teď to bude bolet" nahodil jí rameno a paní zakřičela. Dali jí rameno do ortézy a poslali domů. ,,Tak to bylo celkem oddechové" usmála se Péťa. Udělali ještě 2 pacienty a pak se šli na lékařák převléct. ,,Jsem zvědavá a i se celkem toho ultrazvuku bojím" sedla si Petra. ,,A čeho prosimtě?" Koukl na ní a objal jí kolem ramen. ,,Co když bude mít nějakou nemoc? Nebo budou nějaké komplikace?" Dala si hlavu do dlaní. ,,Alee neboj, všechno bude v pohodě jo?" Dal jí pusu a zvedl se. Péťa kývla, taky se usmála a pak se zvedla. Oba se rozešli na ultrazvuk.
Na ultrazvuku:
,,Nevidím sebemenší problém" usmál se doktor. Péťa si oddechla a s úsměvem stiskla Prokopovi ruku. ,,Chcete znát pohlaví?". Prokop na Péťu kývl a Petra řekla: ,,Jasně, chceme". ,,Bude to kluk" usmál se. Péťa s Prokopem byli moc šťastní, protože si oba kluka moc přáli. Po ultrazvuku se rozešli domů. ,,Péťo?". Péťa na něho koukla pohledem, že může mluvit. ,,Když teď budeme rodina...nechtěla by si se ke mě přestěhovat?" Pousmál se. ,,Děláš si srandu? Jasně že jo!" Objala Prokopa. Stavili se k Péťi domů a sbalili věci. Jelikož jich Péťa neměla moc, vlezli se do kufru do auta. Jeli k Prokopovi a Prokop vynesl všechny věci do bytu. Péťa ho jestě jednou objala a políbila. Společně všechno vybalili a pak si sedli na postel. ,,Přemýšlel jsi už o jméně?" Zeptala se Petra. ,,No tak trochu. Ale chtěl jsem to probrat s tebou" chytl jí ruku. Těm dvoum stačila chvíle na vymýšlení jména a už ho měli. Bude se jmenovat...

Teď, nebo nikdyKde žijí příběhy. Začni objevovat