Teď, nebo nikdy

24. Konec?

Ráno jí probudil otravný zvuk budíku. Peťa rozespale vstala a šla do koupelny. Málem se sama sebe lekla, protože vypadala strašně. Opláchla si obličej studenou vodou a doufala, že to bude lepší. Trochu to pomohlo a zbytek dodělala makeupem. Oblékla se a po chvíli přišla Prokopova matka na hlídání. Péťa se se všema rozloučila a šla ven. Koukla na hodiny a řekla: ,,A sakra...za 5 minut mám být v práci". Rozhodla se, že to vezme přes zkratku. Šla lesem úzkou pěšinkou. Tudy moc lidí nechodilo a přece jen něco uslyšela. Uslyšela dva hlasy a jeden patřil....Prokopovi! Rozešla se tam a uviděla Lukáše, jak míří pistolí na Prokopa. ,,Lukáši nech mě!" Řval Prokop. ,,Něco jsem ti řekl a tys mě neposlechl. Máš smůlu" ušklíbnul se Lukáš a střelil Prokopa do břicha. Prokop se zhroutil na zem a Péťa se k němu rozběhla. ,,Co tu děláš!" Zařval na ní. ,,Proč si to udělal?!" Zařvala na něho se slzama v očích. ,,On ví. Moc dobře to ví" řekl Lukáš. Péťa vytočila sanitku a řekla co se stalo. Chtěla volat i policii, ale Lukáš jí zastavil a dal jí pěstí. ,,Opovaž se volat fízly, nebo ti ustřelím hlavu" dal pistol k Péťiné hlavě. Péťa stěží polkla. ,,S-slibuju že je nezavolám" zakoktala. ,,To bych ti radil" dal pistol pryč a odešel. Péťa koukla na Prokopa a utřela si krev z nosu. Po chvíli přijela sanitka a jeli do nemocnice. ,,Vezeme Prokopa. Má střelnou ránu do břicha" přijeli sanitáři a Prokopa si vzal hned Roman na box. ,,Mery já-já vůbec nevím proč" přiběhla tam Péťa se slzama v očích. ,,Klid Péťo. Půjdeš s Matym na box a on ti ošetří ten nos, jo?" Uklidnila jí Mery. ,,Né to je dobrý já si jen sednu" sedla si Péťa na gauč a čekala.
,,Musíme okamžitě na sál! Má prostřelenou ledvinu" řekl Roman a sanitáři jeli rychle na sál. Péťa je viděla a rozbrečela se více. Nemohla tomu uvěřit.

Na sále:
,,Klesá tlak" oznámil Kubiš. ,,Je to tady hrozně nepřehledné!" Naštval se Roman, protože tam nešlo nic vidět. ,,Zástava!". Roman začal s resuscitací a Kubiš mu píchl miligram adrenalinu. ,,Nic. Střídám. Tři dva jedna teď" vystřídal ho Valenta. ,,Je po něm..." řekl Kubiš když mu změřil tep. ,,Sakra proč?! Prokope vždyť máš dítě!" Opřel se Roman o lůžko a otřel si pot. ,,Smrt nastala v...počkejte!" Udivil se Kubiš.