World Kids Athletics Games [Pozastaveno]

Ohlédnutí za Maďarskem 4

Asi po dvou minutách co tam stáli se ho Kája s červenými oči plných slz pustila a jen se na něho dívala a nevěděla co říct. Po chvíli se společně vrátili do kupé. Bylo ticho. Když v tom se Honza zeptal Adama, proč má Kája tak červené oči. Adam mu jen potichu řekl ať to neřeší. 

Pak už se všichni bavili jak kdykoliv předtím. Později už všichni tak nějak na sobě leželi a nevnímali okolí. Jen si povídali a užívali si poslední chvíle kdy můžou být tak dlouho všichni spolu. 

Když  v tom najednou vlak zastavil. Prošli trenéři a řekli jim, ať si všichni vystoupí že to bude nejspíš na dlouho..
Všichni vystoupili. Podívali se kolem sebe a kousek od vlaku uviděli  dětské hřiště. Tak si řekli, že tam půjdou a sednou si na velkou kulatou houpačku, než zase pojedou dále.

Zanedlouho už se opět jelo směr Ostrava hlavní nádraží. Nějak se naskládali do kupé a hráli na pravdu. Pak se zeptal Honza Aničky, koho miluje a ona řekla, že jednoho moc krásného kluka. Tak se jelo dál a zase se měl ptát Honza Anči, vzal si ji na tu otázku na chodbu, ostatní jen nechápavě seděli a koukali na ně přes dveře. Honza něco říkal, najednou se Anička chytila za pusu a objala ho. Pak se vrátili a Aničkaodpověděla před všemi ano! Nikdo nechápal, o co jde a ani jeden z nich,  nechtěl nic nikomu říct. 

Adam zeptal Káji - ,,jsi na mě pořád naštvaná?" Její odpověď byla, že nejspíš ne. Ta odpověď ho znepokojila, tak řekl, že tohle není odpověď, že chce odpověď ano nebo ne. Ona řekla, že ne tak se hrálo zase dál. Až přišla na řadu otázka Adama na Honzu. 

Zeptal se ho, na co se ptal Aničky. Honza chvíli váhal, jestli to má říct nebo ne. Po chvíli řekl, že se ji ptal, jestli s nim bude chodit. Pak odešel na chodbu koukat z okna. Nebyl moc šťastný a když se chvíli nevracel, tak šla Anička za ním. Postavila se k oknu vedle něj a zeptala se, proč odešel.

 On ji odpověděl, že už se nehraje na pravdu a Anička se ho zeptala: ,,ty se za mě stydíš nebo ti to vadí" nebo jak si tohle představuje. On řekl, že to moc nechtěl říkat, protože proč? Když to vědí oni, tak to přece nemusí vědět všichni.. Chvíli tam tak stáli, koukali z okna a pak, se o něj Anička opřela a řekla, že už by se mohli vrátit.  Chytla ho za ruku, usmála se na něj, on se taky pousmál a vyrazili.

Mezi tím co tam stáli, tak byl v kupé celkem zmatek. Nikdo nevěděl, proč Honza odešel, nikdo netušil, proč by to dělal. A v tom se vrátili. Chvíli nikdo nic neříkal, ale v tom tichu se najednou začala Anička smát, což rozesmálo i ostatní. 

Už dojeli do Ostravy a museli běžet na vlak, který jede do Frýdku, protože ten kterým přijeli do Ostravy měl trošičku zpoždění. Běželi a Honza pomohl Aničce s taškou. Adam se snažil pomoct Kajce a Martin pomáhal mě. Běželi. To bylo zase srandy kopec, protože se Anička malém vyvrátila a dokonce se na chvíli smál i Honza. 

Jak dorazili do Frýdku, tak se na nádraží  rozloučili a Honza už chtěl jít.  Jenže Anička ho chytila za ruku a zeptala se ho, proč je tak smutný, že ví, že to není kvůli špatného spaní. On ji jen odpověděl, že se to brzo dozví a odešel. Anička když viděla, jak odchází, měla chuť za ním běžet, zeptat se ho, zároveň ho chtěla nechat jít a ještě k tomu, ho měla chuť praštit. 

Ale neudělala nic, stála na místě a vrtalo ji to akorát hlavou.