World Kids Athletics Games [Pozastaveno]

Večer

Kája se dívala Adamovi do očí nadchla se horkého vzduchu sauny a řekla ,,Ty jsi tak roztomilý Adama když jsi červený jak jahoda a lije s tebe jak za letní bouřky" Řekla klidným hlasem s vážným výrazem ale ani ne pr pěti vteřinách se začala smát.
Poté se již rozhodli že půjdou zpátky na pokoj. Došli v osuškách na svůj pokoj, převlékl se do pyžama a chvíli vedli diskuzi na 'velmi zajímavé' témata. ,,Kolik je?" Zeptala se po nějaké době už trochu ospalá Anička sedící Mezi Martinem a Kájou. ,,Bude devět" odpověděla ji Niky která byla spolu s Adamem opřená  na posteli o zeď. Anička kývla na souhlas že ještě vnímá ale už stěží udržela otevřená víčka. Hlava ji klesla na rameno od Martina, těžko říci jestli se o něj opřela úmyslně nebo jen už byla tak unavená, že ji nezáleželo na okolnostech. 

Potom co Anička spala na rameni Martina se ostatní ještě bavili akorát trochu tlumenějším hlasem aby Anička mohla v klidu spát. Po ani ne čtvrt hodince, se Martin velmi opatrně a pomalu zvedl ale zároveň držel Aničku aby tam sebou nešvihla o postel. Potom co se postavil ke kraji postele, vzal Aničku do náručí a jelikož Anča váží dvacet kilo i s postelí tak to zvládl bez sebemenších problémů, (má docela štěstí že na něm usnula ta nejlehčí holka) v náručí ji přenesl do vedlejšího pokoje a položil ji na její postel. Niky šla spolu s Martinem do pokoje a zůstala tam spolu s Martinem se kterým si povídala a s Aničkou spící v své posteli. Jak si tak Niky s ním povídala, oba tak trochu zapomněli na čas. Kája byla mezi tím v pokoji s Adamem, seděli vedle sebe, projížděli společně příspěvky na  na sociálních sítích, povídali si a spolu se smáli. 

Bylo již okolo půl jedenácté hodiny večer a Niky usnula ve své posteli kde ještě stále seděl Martin, ještě pár okamžiků po tom co usnula i Niky, jen tak seděl na kraji postele díval se po pokoji, z okna, na Aničku ale pak se zvedl a potichu odešel do pokoje kde byli v polosedě Adam hned vedle Káji a spolu sedívali do Adamova mobilu. Martin otevíral ty dveře tak potichu že si ho ti dva ani nevšimli, vytáhl mobil z kapsy od pyžamových šortek a udělal jim pár nádherných fotek které ti dva opravdu 'milují'. Poté co Martin udělal okolo patnácti fotek si ho Adam všiml „Martine..." Řekl polohlasem Adam s otráveným výrazem. „Tak promiň no" usmál se Martin, dal si mobil na nabíječku a položil si ho na svůj noční stolek. Matrin si lehl přikryl si nohy a Káji s Adamem si nějak nevšímal. „Mám už jít? Asi už chcete taky spát, že?" řekla Kája podívala se na Adama a pak její pohled směřoval na Martina. „Ne dobré v pohodě, klidně tu ještě buď." Řekl Martin s úsměvem. 

Bylo již zhasnuté světlo a ty tři noční sovy si potichu povídaly. Martin ležel ve své posteli, a Kája byla spolu s Adamem na jeho posteli po jednou peřinou v polosedě opřeni o zeď. Kája se do konverzace zapojovala čím dál tím méně a většinou jen jednoslovně odpovídala na uzavřené otázky. „Kájo, Chce se ti už spát?" Zeptal se Martin. „Hmm" Odpověděla ospale Kája na znamení souhlasu. Kluci to nějak neřešili a dále vedli nějak přežili. „Jak si mám lehnout když už Kája spí?" „A ještě k tomu v tak špatné poloze?" Zeptal se Adam Martina. „Normálně, ji posuň ty nohy a lehni si vedle ní" Odpověděl mu Martin. „Já vedle ní spát nebudu! Jsi normální?!" „Ježíš.. já fakt nevím co máš za problém, celé dny se tu na ní lepší jste jak nejvíc sehraná dvojka tak si prostě vedle ní lehni a spi." Řekl polohlasem Martin. „Martine, já se na ní nelepím, nejsme sehraná dvojka a spát vedle ní fakt prostě nebudu, to už by bylo moc přehnané. Si vedle ní spi ty když jsi tak chytrý." „Ty jsi génius Adame.. a co by tomu řekla Anička kdyby mě ráno našla jak spím vedle Káji?!" „Od kdy ti tak záleží na Aničce?!  A co by tomu řekly ty dvě holky kdyby jsme s Kájou spali vedle sebe?! To si rovnou můžu dát na Instagram fotky jak se objímáme, sedíme vedle sebe a teď máme spolu i spát.." „Adame jestli máš takový problém ležet vedle kámošky ani ne 8 hodin kdy ona o tom ani nemusí vědět tak ji vzbuď a pošli ji laskavě do své postele, nebo jdi ty do její postele k holkám!" Řekl už trochu naštvaně Martin „Vole teď když už spí tak jí fakt budit nebudu, a k holkám taky nejdu, ještě se ráno leknou a budou mě mít za nějakého úchyla.."  „Adame! ty jsi fakt marný... Tak jestli s tím máš takový problém tak se zvedni a lehni si na zem." Řekl ironicky Martin, na což se Adam zvedl z postele a chtěl si opravdu lehat na zem. „Adame?! děláš si srandu?!" Řekl nevěřícně Martin „No co je, já vedle ní spát prostě nebudu!" „S čím máš prosím tě takový problém?" Stále nechápal Martin. „Já nevím Martine.. Prostě mi to přijde divné a nefér vedle ní spát když ani nevím, jestli by ji to třeba nevadilo.." „Adame.. Káji by to určitě nevadilo, ale jestli ti to fakt tak vadí tak pojď a můžeš spát vedle mě." Adam si lehl vedle Martina, ležel na kraji postele tak aby se moc neroztahoval. 

„Adame?" Řekl po chvilce potichu Martin. „Ano Martine?" „Víš o tom že jsi hrozný vůl? Víš co bych dal já za to, abych mohl spát alespoň jednu noc vedle Aničky?" Řekl sklesle Martin. „No jo.." Odmlčel se Adam „Jenže ty ji miluješ."